Diplomantka se ve své práci zaměří na komparaci historických, ekonomických a kulturních okolností souvisejících s ustavením tetrarchie v roce 285 po Kr., a to se vznikem sedes imperii jakožto sídelních měst jednotlivých císařů, se zvláštním zřetelem na soukromou rezidenci císaře Diocletiana ve Splitu. Součástí diplomové práce bude analýza hospodářského zázemí a kapacit u jednotlivých sídel (např. villae rusticae), jejich vliv na rozvoj měst a na ekonomickou prosperitu v širším regionu. Diplomantka se rovněž zaměří na císařskou ideologii, resp. na způsoby sebereprezentace vládců rané tetrarchie, zejména na rozdíly mezi oficiálním císařským kultem Diocletianovým a ostatních tetrarchů, a to ve srovnání kultu osobnosti jednotlivých císařů jak v Římě, tak v jednotlivých sídelních městech (triumfální oblouky, soukromá císařská mauzolea atp.). Závěrem práce pojedná proměny sedes imperii v období zániku první tetrarchie a v následujícím období konstantinovské dynastie.
Seznam odborné literatury
Bibliografie: Barnes, T. D. 1982: The New Empire of Diocletian and Constantine. London. Bulič, F. – Karaman, L. 1929: Kaiser Diokletians Palast in Split. Zagreb. Burian, J. 1994: Římské impérium. Vrchol proměny antické civilizace. Olomouc. Ilić, O. 2017: The Archaelogy of the Roman Rural Economy in the Central Balkan Provinces. Oxford. Jaeschke, V. 2020: Sedes imperii: Architektur und Herrschaftsrepräsentation in den tetrarchischen Residenzstästen. Darmstadt. Kingsley, S. – Decker, M. (eds.) 2001: Economy and Exchange in the East Mediterranean during Late Antiquity. Proceedings of a Conference at Somerville Colleage, Oxford, 29th May, 1999. Oxford. Mango Mundell, M. 2009: Byzantine trade: local, regional, interregional and international. In: Mango Mundell, M. (eds.): Byzantine trade, 4th – 12th Centuries. The Archaeology of Local, Regional and International Exchange. Papers of the Thirty-eight Spring Symposium of Byzantine Studies, St. John’s College, University of Oxford, March, 2004. Surrey, 3–14. Miladinović-Radmilović, N. 2018: Population of ancien Sirmium. In: Korać, M. (eds.): Vivere militare est. From populus to emperors – Living on the frontier. Volume II. Belgrade, 7–40. Mentzos, A. 2010: Reflections of the Architectural History of the Tetrarchistic Palace Complex at Thessaloniki. In: Nasrallah, L. (eds.): From Roman to Early Christian Thessaloníké. Cambridge, 333–359. Smith, E. Baldwin. 1956.: Architectural Symbolism of Imperial Rome and the Middle Ages. Princeton Southern, P. 2015: The Empire transformed. The Roman Empire from Severus to Constantine. Routledge. Srejović, D. – Lalović, A. 1989: Felix Romuliana. Galerius‘ palace in Gamzigrad. Belgrade. Ulrich, R. B. – Quenemoen, C. K. 2014: A Companion to Roman Architecture. Sussex. Ward-Perkins, J. B. 1970: Roman Imperial Architecture. London. Antické prameny Lactantius, De mort. pers. = Lactantius: O smrti pronásledovatelů. Překl. M. Kučová. Litera Libera 2. Olomouc 2017. Eutropius, Ad urb. con. = Eutropius: Stručný přehled římských dějin od založení města. Překl. B. Mouchová. In: Eutropius a Festus: Stručné dějiny Říma. Antická knihovna 77. Praha 2008. Aurel. Vict., Epit. = Sextus Aurelius Victor: Kniha o císařích. Překl. J. Burian. In: Héródianos: Řím po Marku Aureliovi. Antická knihovna 30. Praha 1975. Zósim., Hist. = Zósimos: Stesky posledního Římana. Překl. A. Hartmann. Odeon. Praha 1983.
- zadáno a potvrzeno stud. odd.