Subjektivní a psychofyziologické parametry emocí, které vzbuzují různé skupiny zvířat

• Název práce v češtině: Subjektivní a psychofyziologické parametry emocí, které vzbuzují různé skupiny zvířat
• Název v anglickém jazyce: Subjective and psychophysiological parametres of emotions elicited by various animal taxa
• Klíčová slova: vztah ke zvířatům, strach, znechucení, fobie, estetické preference, psychofyziologie
• Klíčová slova anglicky: attitude towards animals, fear, disgust, phobia, aesthetic preferences, psychophysiology
• Akademický rok vypsání: 2023/2024
• Typ práce: rigorózní práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra zoologie (31-170)
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 26.01.2024
• Datum zadání: 26.01.2024
• Datum potvrzení stud. oddělením: 21.02.2024
• Datum odevzdání elektronické podoby: 26.01.2024
• Datum proběhlé obhajoby: 28.02.2024

Předběžná náplň práce

Tématem tohoto doktorského projektu je vztah lidí ke zvířatům z různých taxonů (savci, ptáci, obojživelníci, ryby a bezobratlí), především pociťované znechucení a jeho souvislost s estetickými preferencemi a krásou.
Znechucení (odpor, anglicky disgust) patří mezi základní emoce, má tedy zásadní adaptivní význam jako systém chránící organismus před chorobami a nákazami a je charakterizován specifickou fyziologickou odpovědí, výrazem tváře a chováním (Ekman 1992). Znechucení je důležitou emocí i ve vztahu ke zvířatům, neboť část z nich tuto emoci vyvolává, přičemž mohou být negativně vnímána i zvířata, která ve skutečnosti žádné nebezpečí nepředstavují, ale svým vzhledem připomínají primární stimuly vyvolávající odpor (Davey 1994). Znechucení hraje úlohu také ve fobiích ze zvířat (Olatunji & McKay 2009).
Krása jakožto estetická hodnota je pozitivně vnímaný jev, který působí libost (Landová et al. 2014) a mohl by souviset s další základní emocí, kterou je radost (pocit štěstí; anglicky joy). Vnímaná krása i znechucení navíc ovlivňují ochotu lidí zvířata chránit (Marešová & Frynta 2008, Frynta et al. 2010, Janovcová 2015, Peléšková 2016). Neví se však, jaké jsou fyziologické reakce na konkrétní druhy zvířat a zda odpovídají subjektivnímu hodnocení z hlediska krásy a znechucení.

Cíle práce:
1) Změřit fyziologické reakce na zvířata, která byla subjektivně hodnocena jako nejvíce odporná. Porovnat výsledky pro fotografie, videa, slovní stimuly a živá zvířata.
2) S pomocí eye-trackeru zjistit, které části zvířat jsou z hlediska hodnocení znechucení nejvýznamnější. Na základě výsledků provést manipulativní experimenty, kde budou zdůrazněny či odstraněny významné znaky.
3) U vybraných skupin (obojživelníci a ptáci) prozkoumat vztah mezi hodnocením krásy a znechucení na číselné škále a mezi fyziologickými reakcemi na testované stimuly.
Literatura:
Davey, G. C. L. 1994: Self-Reported Fears to Common Indigenous Animals in an Adult UK Population - The
Role of Disgust Sensitivity. British Journal Of Psychology 85, 541-554.
Ekman, P. 1992: An Argument for Basic Emotions. Cognition & Emotion 6, 169-200.
Frynta, D., Lišková, S., Bultmann, S. & Burda, H. 2010: Being Attractive Brings Advantages: The Case of
Parrot Species in Captivity. Plos One 5.
Janovcová, M. 2015: Faktory ovlivňující velikost zoo populací u ještěrů, hadů, želv a krokodýlů: efekt stupně
ohrožení, velikosti a atraktivity pro člověka. Diplomová práce. Praha, Přírodovědecká fakulta UK.
Liškova, S. & Frynta, D. 2013: What Determines Bird Beauty in Human Eyes? Anthrozoos 26, 27-41.
Marešová, J. & Frynta, D. 2008: Noah's Ark is full of common species attractive to humans: The case of bold
snakes in zoos. Ecological Economics 64, 554-558.
Olatunji, B. O. & Cisler, J. M. 2009: Disgust sensitivity: psychometric overview and operational definition.
In: Olatunji, B. O. & McKay, D. 2009: Disgust and its disorders: theory, assesment, and treatment
implications. Washington, DC, American Psychological Association, 31-56.
Peléšková, Š. 2016: Pozitivní a negativní vztah ke zvířatům. Diplomová práce. Praha, Přírodovědecká fakulta UK.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

This project deals with human attitudes towards animals of various taxa (mammals, birds, amphibians, fishes and invertebrates), in particular disgust and its relationship with human aesthetic preferences and animal beauty.
Disgust is one of basic emotions, it is an important adaptive system protecting the body against diseases and infections and it has characteristic physiological reaction, facial expression and behaviour (Ekman 1992). Disgust has also an important role in the human relationship with animals, because some animals elicit this emotion. Even harmless animals may be perceived as disgusting, if their appearance resembles primary disgust evoking stimuli (Davey 1994). Disgust also participates in animal phobias (Olatunji & McKay 2009).
Beauty as an aesthetic value is a positive perceived phenomenon which elicit pleasure (Landová et al. 2014). There may be a connection with another basic emotion – joy. Both perceived beauty and disgust influence the human willingness to protect animals (Marešová & Frynta 2008, Frynta et al. 2010, Janovcová 2015, Peléšková 2016). However, the physiological reactions to specific animal species remains unexplored. The relationship among subjective evaluation of beauty and disgust evoked by animals and subsequent physiological reaction is main topic of this project.
Aims of the study:
1) Measuring of the physiological reactions to the animal pictures evaluated as the most disgusting. Comparing the physiological reactions for word stimuli, photographs, videos and live animals.
2) Revealing the most disgusting animal traits using the eye-tracker and assembling manipulative experiments, where the most important features will be emphasized or removed.
3) Examining the relationship between the evaluation of beauty and disgust on the numeric scale and physiological reaction to the stimuli for amphibians and birds.
Literature:
Davey, G. C. L. 1994: Self-Reported Fears to Common Indigenous Animals in an Adult UK Population - The
Role of Disgust Sensitivity. British Journal Of Psychology 85, 541-554.
Ekman, P. 1992: An Argument for Basic Emotions. Cognition & Emotion 6, 169-200.
Frynta, D., Lišková, S., Bultmann, S. & Burda, H. 2010: Being Attractive Brings Advantages: The Case of
Parrot Species in Captivity. Plos One 5.
Janovcová, M. 2015: Faktory ovlivňující velikost zoo populací u ještěrů, hadů, želv a krokodýlů: efekt stupně
ohrožení, velikosti a atraktivity pro člověka. Diplomová práce. Praha, Přírodovědecká fakulta UK.
Liškova, S. & Frynta, D. 2013: What Determines Bird Beauty in Human Eyes? Anthrozoos 26, 27-41.
Marešová, J. & Frynta, D. 2008: Noah's Ark is full of common species attractive to humans: The case of bold
snakes in zoos. Ecological Economics 64, 554-558.
Olatunji, B. O. & Cisler, J. M. 2009: Disgust sensitivity: psychometric overview and operational definition.
In: Olatunji, B. O. & McKay, D. 2009: Disgust and its disorders: theory, assesment, and treatment
implications. Washington, DC, American Psychological Association, 31-56.
Peléšková, Š. 2016: Pozitivní a negativní vztah ke zvířatům. Diplomová práce. Praha, Přírodovědecká fakulta UK.