Diplomová práce se zaměřuje na funkční, sociální a fyzické prostorové formy sídel, které se vyznačují sociální prostorovou nerovností a nespravedlností a to zejména s ohledem na dostupnost občanské vybavenosti. Pozornost bude především věnována uspokojení základních potřeb obyvatel zkoumaných sídel, čtvrtí a lokalit. Vedle zmapování, identifikace a popisu forem sídelních nerovností práce zkoumá a hodnotí faktory, procesy, příčiny a mechanismy nerovnoměrného a nerovného vztahu mezi rozmístěním občanské vybavenosti, obyvatel a jejich potřeb. V území utvořené disparity zpravidla vedou k následné reprodukci a kumulaci sociálně-prostorových nerovností a vzniku nebo posilování segregace. Na základě poznání forem a mechanismů sociálně-prostorových nerovností v dostupnosti základní občanské vybavenosti práce formuluje doporučení základních principů pro plánování prostorového uspořádání a rozvoje sídel, které by vedly ke zlepšení stávající situace a předcházení sociálně-prostorových nerovností a segregace.