Disrupce cirkadiánních rytmů ovlivňuje negativním způsobem tvorbu kostní hmoty a je považována za rizikový faktor při vzniku osteoporózy. Bylo prokázáno, že významným důsledkem poruch biorytmů je senescence a s ní spojené buněčné procesy. Cílem DP bude ověřit, zda dlouhodobé porušování cirkadiánních rytmů (např. v důsledku práce na noční směny) ovlivní in vitro vznik, morfologii a funkci osteoklastů z periferních prekurzorů, a zda dojde i k molekulárním změnám charakteristickým pro senescenční procesy.