Svrchovaný panovník lidu

• Název práce v češtině: Svrchovaný panovník lidu
• Název v anglickém jazyce: The People’s Sovereign
• Klíčová slova: občanské náboženství, zjevení, moderní demokracie
• Klíčová slova anglicky: civil religion, revelation, modern democracy
• Akademický rok vypsání: 2023/2024
• Typ práce: disertační práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra religionistiky (27-R)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Zdeněk Vojtíšek, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 12.01.2024
• Datum zadání: 12.01.2024
• Datum potvrzení stud. oddělením: 12.01.2024
• Datum a čas obhajoby: 22.03.2024 12:30
• Datum odevzdání elektronické podoby: 14.01.2024
• Datum proběhlé obhajoby: 22.03.2024
• Oponenti: doc. Mgr. Pavol Bargár, Ph.D.

Seznam odborné literatury

Schwöbel, Christoph. 1992. God: action and revelation. Kok Pharos Publishing House. Kampen, Niederlande.
Schieder, Rolf. 1987. Civil Religion. Die religiöse Dimension der politischen Kultur. Gütersloher Verlagshaus Mohn, Gütersloh.
Schieder, Rolf. 1996. Über Zivilreligion, die Zivilisierung der Religion und politische Religionskompetenz. p. 72.90 in: Krise der Immanenz. Religion am Ende der Moderne, H.-J. Höhn, ed. Reihe Philosophie der Gegenwart. Frankfurt, 1996, 72-90.
Schmitt, Eberhard. 1969. Repräsentation und Revolution. Eine Untersuchung zur Genesis der kontinentalen Theorie und Praxis parlamentarischer Repräsentation aus der Herrschaftspraxis des Ancien Régime in Frankreich (1760–1789). Beck Verlag, München
Adam, Armin. 1999. Despotie der Vernunft? Hobbes, Rousseau, Kant, Hegel. Karl Alber Verlag, Freiburg.
Asal, Sonja. 2007. Der politische Tod Gottes. Thelem Universitätsverlag, Dresden.
Beltz, Johannes. 2001. "Offenbarung" als religionswissenschaftliche Kategorie?
Mitteilungen für Anthropologie und Religionsgeschichte, Band 13 (1998), S. 209-224.
Baillie, John. 1956. The Idea of Revelation in Recent Thought. Columbia University Press. New York.

Předběžná náplň práce

Úvodní kapitola poskytuje přehled výzkumné otázky - konkrétně vztahu náboženství a moderní demokracie - a literatury použité v diskusi na toto téma. Nejprve se ukazuje, že pro diskusi o spojení náboženství a moderní demokracie nelze smysluplně odkázat na koncept „politických náboženství“, který pro spojení náboženství s moderními totalitními systémy rozvinul zejména Eric Voegelin.

Na tomto základě závěrečná část úvodu uvádí dva hlavní cíle práce: v prvním kroku je třeba prozkoumat jiné koncepty (než politické náboženství), které by mohly být zvažovány pro diskusi o vztahu mezi moderní demokracií. a náboženství, zejména koncept občanského náboženství. Protože tomu tak není, obrací se práce k druhému cíli: k otázce, zda historické počátky moderní demokracie v Paříži v roce 1789 mohou místo toho poskytnout lepší odpověď na otázku

Druhá kapitola se tedy bude zabývat otázkou, zda je pro obecné objasnění této souvislosti vhodný některý z různých koncepčních návrhů. Prezentovány jsou teologické (Rothe, Gogarten, Rhonheimer), právní (Hörnle) a sociologické (Durkheim) přístupy, ale zejména koncept občanského náboženství a moderního nacionalismu, který je již zhruba sto let kvalifikován jako „náboženství moderny“.
V důsledku toho žádný z těchto návrhů není vhodný pro poskytování obecných, tedy globálně zobecněných pohledů na vztah mezi demokracií a náboženstvím.

Místo toho se navrhuje obrátit se ke konkrétním jevům, které provázely historický počátek moderní demokracie na jaře a v létě roku 1789. Tyto jevy interpretoval již Sieyès v roce 1789 způsobem, který si zachoval dodnes – totiž jako zdání národa deklarujícího se suverénním. Otázka, zda je tento výklad z historiografického hlediska přesvědčivý, je předmětem třetí kapitoly. Je třeba odpovědět záporně: síla, která se objevila jako inspirující a násilná síla v roce 1789, nemohla být suverénním národem.

Jako přesvědčivější vysvětlení tehdejších událostí je ve čtvrté a poslední kapitole představen a podrobně představen pojem zjevení. Bližší pohled na parlamentní události roku 1789 ukazuje, že je lze snadno interpretovat jako událost zjevení. Je prezentována zvláštní povaha tohoto odhalení a atributy moci, která se odhaluje („suverén lidu“), a diskutovány námitky, které by mohly být vzneseny proti aplikaci konceptu odhalení na parlamentní události v Paříži roku 1789. Nakonec se ukazuje, že příspěvek Jeana-Jacquese Rousseaua, který byl pro revoluční události každopádně zásadní, lze číst nejen jako intelektuální podnět, ale také jako konkrétní proroctví poukazující na podobu lidového suveréna.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

1. The introductory chapter provides an overview of the research question - namely the relationship between religion and modern democracy - and the literature used in the discussion of the topic. It is first shown that for the discussion of the connection between religion and modern democracy, no meaningful reference can be made to the concept of "political religions", which was developed in particular by Eric Voegelin for the connection between religion and modern totalitarian systems.

On this basis, the concluding part of the introduction states the two central aims of the thesis: in a first step, other concepts (than that of political religion) are to be examined that might be considered for a discussion of the relationship between modern democracy and religion, in particular the concept of civil religion. Since this is not the case, the work turns to a second objective: the question of whether the historical beginnings of modern democracy in Paris in 1789 can instead provide a better answer to the question.

2. The second chapter will therefore examine the question of whether one of various conceptual proposals is suitable for clarifying this connection in a general way. Theological (Rothe, Gogarten, Rhonheimer), legal (Hörnle) and sociological (Durkheim) approaches are presented, but in particular the concept of civil religion and modern nationalism, which has been qualified as the "religion of modernity" for around one hundred years. As a result, none of these proposals is suitable for providing general, i.e. globally generalisable, insights into the relationship between democracy and religion.

3. Instead, it is proposed to turn to the concrete phenomena that accompanied the historical beginning of modern democracy in the spring and summer of 1789. These phenomena were already interpreted by Sieyès in 1789 in a way that has remained powerful to this day - namely as the appearance of a nation declaring itself sovereign. The question of whether this interpretation is convincing from a historiographical point of view is the subject of the third chapter. It must be answered in the negative: the force that emerged as an inspiring and violent force in 1789 could not have been the sovereign nation.

4. As a more convincing explanation of the events of the time, the concept of revelation is introduced in the fourth and final chapter and presented in detail. A closer look at the parliamentary events of 1789 shows that they can easily be interpreted as an event of revelation. The peculiar nature of this revelation and attributes of the power that is revealed (the "people’s sovereign“), are presented, and objections are discussed that could be raised against the application of the concept of revelation to the parliamentary events in Paris in 1789. Finally, it is shown that Jean-Jacques Rousseau's contribution, which was in any case essential for the revolutionary events, can be read not only as an intellectual stimulus, but also as a concrete prophecy pointing to the appearance of the people’s sovereign.