Hudební nástroje v Ovidiových fikčních světech

• Název práce v češtině: Hudební nástroje v Ovidiových fikčních světech
• Název v anglickém jazyce: Musical Instruments in Ovid's Fictional Worlds
• Klíčová slova: hudební nástroje|římská literatura|Ovidius|fikční světy|Vergilius|Livius|Propertius|Tibullus|Corpus Tibullianum|zlatý věk římské poezie|augustovské období
• Klíčová slova anglicky: musical instruments|roman literature|Ovid|fictional universes|Vergil|Livius|Propertius|Tibullus|Corpus Tibullianum|golden age of the roman poetry|Augustan period
• Akademický rok vypsání: 2023/2024
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav řeckých a latinských studií (21-URLS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Martin Bažil, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 15.12.2023
• Datum zadání: 03.01.2024
• Schválení administrátorem: bylo schváleno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 03.01.2024
• Datum a čas obhajoby: 03.09.2024 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 05.08.2024
• Datum proběhlé obhajoby: 03.09.2024
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: doc. PhDr. Eva Kuťáková, CSc.

Zásady pro vypracování

Cílem bakalářské práce je podívat se blíže na Ovidiův způsob práce s fikčními světy jeho (poměrně různorodých) básnických děl. Jako sonda poslouží jeho používání hudby resp. hudebních nástrojů jako charakterizujících motivů. Podle intuitivní výchozí hypotézy je možné očekávat, že bude rozlišovat nástroje řecké, římské a případně další (orientální), moderní a archaické, taneční a vojenské, apollinské a dionýské atd. Úkolem řešitelky/řešitele bude tuto hypotézu ověřit na základě lexikografických pomůcek i vlastní excerpce vybraných termínů z oblasti hudby (ideálně z textových databází) a následné systematizace a interpretace výsledků. Aby bylo možné udělat si představu o míře Ovidiovy originality při práci s tímto dílčím souborem motivů, nabízí se jednotlivá díla/skupiny děl srovnat s tematicky a žánrově příbuznými díly, v první řadě básnickými, v některých případech i prozaickými, např. s historiografií (jako nejoriginálnější, a tudíž obtížně srovnatelná, se v tomto ohledu jeví exilová poezie, která osciluje mezi současným světem Říma a provincie).
Základní teoretický rámec práce bude tvořit teorie fikční světů (jako jeden ze směrů naratologické interpretace), a to v podobě, jak ji rozpracovali především badatelé navazující na pražský strukturalismus (zejména Lubomír Doležel a Bohumil Fořt, evtl. Dalibor Tureček atd.), případně i další (např. Ruth Ronenová).
Návrh struktury práce:
1) Fikční svět
- teorie, definice
- typologie fikčních světů v Ovidiově díle
2) Hudební nástroje v Ovidiově díle – klasifikace a konotace
3) Ovidiovy fikční světy ve srovnání s příbuznými díly (návrhy)
a) Římská současnost
a1) varianta elegicko-erotická (Amores, Ars amatoria, Remedia amoris)
- cf. Propertius, Tibullus, Corpus Tibullianum
a2) varianta exilová
b) Řecká mytologie (většina Metamorphoses, většina Heroides, exempla v Ars amatoria, případně Fasti)
- cf. Vergilius, Aeneis a Bucolica
c) Římská mytologie a archaický římský svět (Fasti, menší část Metamorphoses)
- cf. Vergilius, Georgica; Livius
4) Závěr

Seznam odborné literatury

a) k teorii fikčních světů
AMBROSOVÁ, Veronika.; BÍLEK, Petr A.; ČERVENKA, Miloslav; HAMAN, Aleš, aj., Od struktury k fikčnímu světu. 1. vyd. B.m. : Aluze, 2005.
DOLEŽEL, Lubomír, Heterocosmica. Fikce a možné světy. 1. vyd. Praha : UK v Praze, Nakladatelství Karolinum, 2003.
FOŘT, Bohumil, Úvod do sémantiky fikčních světů. 1. vyd. Brno : Host, 2005.
RONENOVÁ, Ruth, Možné světy v teorii literatury. Přeložil Miloslav Červenka. 1. vyd. Brno : Host, 2006.
b) k antické hudbě
CANCIK, Hubert a Helmuth SCHNEIDER (ed.). Der Neue Pauly: enzyklopädie der Antike. Stuttgart: J. B. Metzler, 2000.
ČERNÝ, Miroslav K. Hudba antických kultur. Vyd. 2., rev. a dopl. Praha: Academia, 2006.
WEST, Martin L., Ancient Greek Music, Oxford – London : Clarendon Press, 1992, reedice 1994.
MATHIESEN, Thomas, Apollo´s Lyre. Greek Music and Music Theory in Antiquity and the Middle Ages. Lincoln – London : University of Nebraska Press, 2000.
HAGEL, Stefan, Ancient Greek Music : a new technical History. Cambridge : Cambridge University Press, 2010, reedice 2015.
LANDELS, John G., Music in Ancient Greece and Rome. London – New York, Routledge, 1999.
WAŇOUSOVÁ, Lucie, Dechové hudební nástroje antického Řecka a Říma, bakalářská práce, vedoucí Iva Ondřejová, Praha : FF UK – Ústav pro klasickou archeologii, 2014 (dostupné online).
WAŇOUSOVÁ, Lucie, Antické hudební nástroje s přihlédnutím k ikonografickým pramenům, magisterská diplomová práce, vedoucí Iva Ondřejová, Praha : FF UK – Ústav pro klasickou archeologii, 2016 (dostupné online).
c) k Ovidiovi
DEFARRI, Roy (ed.), A Concordance of Ovid. Washington : The Catholic University of America Press, 1969.
KNOX, Peter E. (ed.), A Companion to Ovid. Chichester – Malden : Willey – Blackwell, 2013.
HARDIE, Philip (ed.), The Cambridge Companion to Ovid. Cambridge : Cambridge UP, 2005.
MÖLLER, Melanie, Ovid-Handbuch : Leben – Werk – Wirkung. Berlin : Metzler, 2021.
+ dostupné komentáře k jednotlivým Ovidiovým dílům