Dezinformace

• Název práce v češtině: Dezinformace
• Název v anglickém jazyce: Disinformation
• Klíčová slova: dezinformace|Česká republika|senioři|propaganda|regrese analýza|sociální média|sociologie
• Klíčová slova anglicky: disinformation|Czech Republic|seniors|propaganda|regression analysis|social media|sociology
• Akademický rok vypsání: 2023/2024
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Mgr. Petr Lupač, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 13.12.2023
• Datum zadání: 13.12.2023
• Schválení administrátorem: bylo schváleno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 13.12.2023
• Datum a čas obhajoby: 13.06.2024 14:30
• Datum odevzdání elektronické podoby: 03.05.2024
• Datum proběhlé obhajoby: 13.06.2024
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: PhDr. Jiří Šafr, Ph.D.

Zásady pro vypracování

1. Východiska
Tématem této magisterské práce je fenomén dezinformací a jejich šíření především v oblasti digitálních médií. Dezinformace jsou definovány jako nepravdivé nebo zavádějící informace šířené záměrně, často s cílem formovat veřejné mínění nebo manipulovat politický diskurz(Shu et al., 2020). Digitální média, jakožto prostředí šíření dezinformací, jsou ve středu pozornosti této práce. Klíčová jsou pak především sociální média, konkrétně Facebook, Twitter a jejich napojení na samostatné dezinformační webové stránky. Vzestup sociálních médií zavedl úplně nové způsoby vyhledávání, chápání a konzumace informací a zpráv, čímž i nepřímo “usnadnil” šíření dezinformací. Nacházíme se v momentě, kdy se dezinformační zprávy šíří díky dynamice sociálních médií (boti, falešné profily apod.) více než pravdivé zprávy(Grinberg et al., 2019). Současně užívání platforem sociálních médií k získávání zpráv rok od roku roste (pomalu, ale stabilně)(Reuters, 2021). Ačkoliv se sociální média napříč populací netěší největší zpravodajské důvěře, nesnižuje to zřejmě účinnost dezinformačních kampaní při formování veřejné debaty.
Negativní implikace, které dezinformace obecně mají na deliberativní demokracii a informovanou debatu, jsou již v literatuře bohatě probádané. Ve zkratce se jedná například o epistemický cynismus, technicko-afektivní polarizaci, všudypřítomnou neautentičnost(McKay & Tenove, 2021); ztrátu důvěry v mainstreamová média(Hameleers, 2023); dále důvěra v dezinformace nezanedbatelnou část voličů posunuje do extremistických populistických stran(Zimmermann & Kohring, 2020); nakonec také sociální panika a politická hostilita(Destiny Apuke & Omar, 2020).
Téma naší diplomové práce se týká konkrétně české seniorní populace a jejího vztahu k dezinformacím. Důvodem je vyšší důvěra seniorů v online dezinformace. Nejen že jsou těmto zprávám dvakrát častěji vystaveni než mladší demografické skupiny, ale sedmkrát častěji dezinformace sami sdílí (Moore &Hancock, 2022). Dosavadní výzkum popsal řadu atributů, které s touto tendencí souvisí, například nižší kognitivní schopnosti spojené s pokročilým věkem (DeKeersmaecker & Roets, 2017), mediální gramotnost a důvěra v instituce (Hořejš,2019), vzdělání (Allcott & Gentzkow, 2017)a další. Tento seznam relevantních atributů rozšíříme o konkrétní potenciální prediktory jako volební chování, politická orientace, specifický způsob konzumace médií a informací online získaných z 10 vln reprezentativních panelových průzkumů společnosti Median zaměřených na téma propaganda a dezinformace. Cílem je, v kombinaci s dosavadním vědeckým poznáním, vytvořit obraz světa, ve kterém žijí dnešní čeští senioři ve vztahu k přehlcení informacemi, ze kterých je značná část záměrně falešná. Pokud tyto atributy opravdu budou prediktory tendence věřit dezinformacím, jsme o krok blíže pochopení proč ke snadnému šíření desinformací zejména mezi seniory dochází, za jakých sociálních a ekonomických podmínek je šíření snažší, jaká konkrétní témata jsou ta “citlivá”, tj. u kterých je tendence věřit vyšší, co mají tato témata společného a proč právě tato témata.
Z toho vyplývají naše výzkumné otázky:
VO1: Které z následujících atributů predikují tendenci seniora důvěřovat dezinformacím – sociodemografické charakteristiky, volební chování, politická orientace, či specifický způsob konzumace médií a informací online?
VO2: Která témata dezinformací považují senioři za důvěryhodná?
VO2a: Jak souvisí důvěryhodnost dané dezinformace s atributy seniora jako volební chování, politická orientace, demografie (vzdělání, rodinný stav, bydliště, příjem) a konzumace médií?

2. Hypotézy:
Zde předkládám návrh hypotéz, které zpřesním během procesu psaní práce:
H1: Volební chování predikuje míru tendence seniora věřit dezinformacím.
H1a: Volební chování predikuje míru tendence seniora věřit konkrétním tématům dezinformace.
H2: Politická orientace predikuje míru tendence seniora věřit dezinformacím.
H2a: Politická orientace predikuje míru tendence seniora věřit konkrétním tématům dezinformace.
H3: Specifický způsob konzumace médií predikuje míru tendence seniora věřit dezinformacím.
H3a: Specifický způsob konzumace médií predikuje míru tendence seniora věřit konkrétním tématům dezinformace.

3. Metodika
Metodou naší práce bude sekundární analýza datasetu od agentury Median složeného z 10 vln průzkumů na témata dezinformace, konspirace a hoaxy pevně vázané na (v té době) aktuální sociopolitické téma ve veřejné debatě (např. covid-19, válka na ukrajině apod.). V datasetu jsou dále pro náš klíčové nejen demografické charakteristiky respondentů (naše cílová skupina - senioři 50+ let), ale také volební chování, politická orientace, specifický způsob konzumace médií a informací online. Dále pak “důvěryhodnost” konkrétních témat dezinformací v očích seniorů reprezentována na škále 1-7 (silně nedůvěryhodné - silně důvěryhodné).

4. Cíle
Výsledky této magisterské práce by mohly mít významné reálné důsledky pro tvůrce politik, novináře a organizace občanské společnosti, které se zabývají bojem proti dezinformacím a jejich dopady na sociální a politickou stabilitu. Díky identifikaci atributů, které jsou prediktory tendence věřit dezinformacím může tento výzkum poskytnout poznatky o tom, jak vyvinout účinná protiopatření a strategie ke zmírnění škodlivého dopadu dezinformací nejen na demokracii a veřejný diskurz, ale i sociální vztahy a kohezi mezi seniory a jejich blízkými.
V akademické sféře by tato práce mohla přispět k rostoucímu počtu výzkumů dezinformací a jejich dopadů na demokratické společnosti, zejména ve střední a východní Evropě. Využitím sekundární analýzy nevyčerpáváme ochotu společnosti vůči průzkumům, naopak se ponořujeme hlouběji do již existujících reliabilních dat.
Utvoření spolehlivého obrazu sociální reality českých seniorů ve vztahu k médiím, stále více definovaným přehlceností informací, z velké části nepravdivých, neustále se rozšiřující technologie a rozevírání digitální propasti, je klíčem k tvorbě úspěšné a spolehlivé intervence a preventivních opatření. Preventivní opatření, která jsou dle 63 % čechů naprosto potřebná a aktuálně nedostatečná (Vašíčková, 2023).

5. Charakteristika závěrů
Závěrem práce bude diskuse zjištění v kontextu předešlých poznatků autorů na téma dezinformace a seniorní populace, konkrétně její náchylnost vůči nim. Taktéž odhalení vlivných atributů na tendenci důvěřovat ze sociální reality. Do akademické literatury přispějeme hlubším pochopením sociální reality seniorů, kteří určitým dezinformacím mají tendenci věřit.

Seznam odborné literatury

1. Seznam literatury
Bennett, W. L., & Segerberg, A. (2013). The Logic of Connective Action: Digital Media and the Personalization of Contentious Politics (1. vyd.). Cambridge University Press.https://doi.org/10.1017/CBO9781139198752
Allcott, H., & Gentzkow, M. (2017). Social Media and Fake News in the 2016 Election. Journal of Economic Perspectives, 31(2), 211–236.https://doi.org/10.1257/jep.31.2.211
De Keersmaecker, J., & Roets, A. (2017). ‘Fake news’: Incorrect, but hard to correct. Therole of cognitive ability on the impact of false information on social impressions. Intelligence, 65, 107–110. https://doi.org/10.1016/j.intell.2017.10.005
Destiny Apuke, O., & Omar, B. (2020). FAKE NEWS PROLIFERATION IN NIGERIA:CONSEQUENCES, MOTIVATIONS, AND PREVENTION THROUGH AWARENESS
STRATEGIES. Humanities & Social Sciences Reviews, 8(2), 318–327.https://doi.org/10.18510/hssr.2020.8236
Grinberg, N., Joseph, K., Friedland, L., Swire-Thompson, B., & Lazer, D. (2019). Fake newson Twitter during the 2016 U.S. presidential election. Science, 363(6425), 374–378.https://doi.org/10.1126/science.aau2706
Hameleers, M. (2023). The (Un)Intended Consequences of Emphasizing the Threats of Mis-and Disinformation. Media and Communication, 11(2), 5–14.https://doi.org/10.17645/mac.v11i2.6301
Hořejš, N. (2019). Nová studie zkoumá vztah mediální gramotnosti, důvěry v média a náchylnosti k dezinformacím—STEM. STEM/MARK. https://www.stem.cz/nova-studie-zkouma-vztah-medialni-gramotnosti-duvery-v-media-a-nachylnosti-k-dezinformacim/
McKay, S., & Tenove, C. (2021). Disinformation as a Threat to Deliberative Democracy. Political Research Quarterly, 74(3), 703–717.https://doi.org/10.1177/1065912920938143
Moore, R. C., & Hancock, J. T. (2022). A digital media literacy intervention for older adultsimproves resilience to fake news. Scientific Reports, 12(1), Article 1.https://doi.org/10.1038/s41598-022-08437-0
Reuters (Ed.). (2021). Reuters institute digital news report 2021 (10th edition). ReutersInstitute.
Shu, K., Wang, S., Lee, D., & Liu, H. (2020). Mining Disinformation and Fake News:Concepts, Methods, and Recent Advancements. In K. Shu, S. Wang, D. Lee, & H.Liu (Ed.), Disinformation, Misinformation, and Fake News in Social Media: Emerging Research Challenges and Opportunities (s. 1–19). Springer International Publishing.https://doi.org/10.1007/978-3-030-42699-6_1
Vašíčková, K. (2023, červenec 9). PRŮZKUM: Vláda podle většiny Čechů nedostatečně bojuje s dezinformacemi a konspiračními teoriemi. iROZHLAS.https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/pruzkum-median-dezinformace-boj-z-dezinformacemi-konspiracni-teorie_2307090500_jgr
Zimmermann, F., & Kohring, M. (2020). Mistrust, Disinforming News, and Vote Choice: APanel Survey on the Origins and Consequences of Believing Disinformation in the2017 German Parliamentary Election. Political Communication, 37(2), 215–237.https://doi.org/10.1080/10584609.2019.1686095
European Commission. Joint Research Centre. (2019). Understanding citizens’ vulnerability to disinformation and data-driven propaganda: Case study : the 2018 Italian general election. Publications Office.https://data.europa.eu/doi/10.2760/919835
Grinberg, N., Joseph, K., Friedland, L., Swire-Thompson, B., & Lazer, D. (2019). Fake news on Twitter during the 2016 U.S. presidential election. Science, 363(6425), 374–378.https://doi.org/10.1126/science.aau2706
Kidd, D. (2017). Social Media Freaks: Digital Identity in the Network Society. Taylor & Francis. http://ebookcentral.proquest.com/lib/cuni/detail.action?docID=5394233
Lanoszka, A. (2019). Disinformation in international politics. European Journal of International Security, 4(2), 227–248.https://doi.org/10.1017/eis.2019.6
Levinger, M. (2018). Master Narratives of Disinformation Campaigns. Journal of International Affairs, 71(1.5), 125–134.
McKay, S., & Tenove, C. (2021). Disinformation as a Threat to Deliberative Democracy. Political Research Quarterly,74(3), 703–717. https://doi.org/10.1177/1065912920938143
Morris, D. S., Morris, J. S., & Francia, P. L. (2020). A fake news inoculation? Fact checkers, partisan identification, and the power of misinformation. Politics, Groups, and Identities, 8(5), 986–1005.https://doi.org/10.1080/21565503.2020.1803935
Pennycook, G., & Rand, D. G. (2021). The Psychology of Fake News. Trends in Cognitive Sciences, 25(5), 388–402.https://doi.org/10.1016/j.tics.2021.02.007
Reddi, M., Kuo, R., & Kreiss, D. (2021). Identity propaganda: Racial narratives and disinformation. New Media & Society, 14614448211029292.https://doi.org/10.1177/14614448211029293
Shu, K., Wang, S., Lee, D., & Liu, H. (2020). Mining Disinformation and Fake News: Concepts, Methods, and Recent Advancements. In K. Shu, S. Wang, D. Lee, & H. Liu (Ed.), Disinformation, Misinformation, and Fake News in Social Media: Emerging Research Challenges and Opportunities (s. 1–19). Springer International Publishing.https://doi.org/10.1007/978-3-030-42699-6_1
Vaccari, C., Valeriani, A., Barberá, P., Bonneau, R., Jost, J. T., Nagler, J., & Tucker, J. A. (2015). Political Expression and Action on Social Media: Exploring the Relationship Between Lower- and Higher-Threshold Political Activities Among Twitter Users in Italy. Journal of Computer-Mediated Communication, 20(2), 221–239.https://doi.org/10.1111/jcc4.12108
Vosoughi, S., Roy, D., & Aral, S. (2018). The spread of true and false news online. Science, 359(6380), 1146–1151.https://doi.org/10.1126/science.aap9559