Komunikace a panické jednání

• Název práce v češtině: Komunikace a panické jednání
• Název v anglickém jazyce: Communication and panic action
• Klíčová slova: komunikace|panické jednání|styl komunikace
• Klíčová slova anglicky: communication|panic action|communication style
• Akademický rok vypsání: 2023/2024
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Jiří Vinopal, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 29.11.2023
• Datum zadání: 30.11.2023
• Schválení administrátorem: bylo schváleno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 30.11.2023
• Datum a čas obhajoby: 14.06.2024 08:45
• Datum odevzdání elektronické podoby: 03.05.2024
• Datum proběhlé obhajoby: 14.06.2024
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: PhDr. Jiří Šafr, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Jaký je efekt stylů komunikace na skupiny obyvatel s různým rizikem vzniku panického jednání?
Východiska:
Současny vývoj společnosti s sebou nese řadu rizik, které vyvolávají obavy z nejrůznějších typů mimořádných událostí. Sotva jsme se vzpamatovali z pandemie Covidu 19, nemůžeme vyloučit, že budeme čelit dalším krizovým událostem. Může se jednat o jadernou katastrofu, jaderný útok, válku, finanční krizi nebo další pandemii. Doba, ve které žijeme, je mimo to specifická i komunikací o těchto událostech. Lidé po celé Zemi se k informacím dostávají rychle a z pohodlí domova a využívají pro to nejrůznější mediální obsah. To dává prostor k rozšíření konspiračních teorií anebo k možnému záměrnému ovlivňování lidí nebo některých skupin lidí skrze média. To vše je spojeno s lidskou úzkostí. Například autoři zabývající se vznikem konspiračních teorií zmiňují, že tento fenomén se zrodil právě s úzkostí, nejistot, nedostatků a rozporů současné společnosti (Lednický et al., 2023). Aktéři komunikace v mimořádných událostech musí brát také v potaz rozdílnosti jednotlivců. Podle Vymětala (2009) je důležité, aby si autority, které ke společnosti promlouvají, v těchto situacích uvědomovali různost účastníků a jejich možné rozdílné způsoby vnímání.
V diplomové práci se tedy na tyto aspekty zaměřím a současně odpovím na otázku jaký je efekt stylů komunikace na skupiny obyvatel s různým rizikem vzniku panického jednání.
Cíle:
Hlavní cíl práce je odhalit a následně specifikovat jaký je efekt stylů komunikace na skupiny obyvatel s různým rizikem vzniku panického jednání. Práci zaměřím na odlišnosti daných skupin a na případné dopady komunikace k těmto skupinám při mimořádných událostech. Riziko paniky zjistím podle otázek zaměřených na rozdílné reakce při zjištění mimořádné skutečnosti a případně podle úrovně úzkosti a otázek zaměřených na konspirační myšlení. Poté budu segmentovat respondenty podle sociodemografických proměnných. Následně budu pomocí otázek zaměřujících se na rozdíly v krizové komunikaci specifikovat možné vhodné komunikační vzorce pro dané skupiny obyvatel. Předpokládám, že by mohly vyjít odlišné výsledky pro odlišné skupiny.
Metodika:
Práci zpracuji jako sekundární analýzu již probíhajícího výzkumu v Centru pro výzkum veřejného mínění (CVVM). V práci budu v úvodní teoretické části pracovat s dostupnými studiemi z akademických databází dostupných na Univerzitě Karlově. V praktické části využiji data z panelového šetření CVVM a provedu analýzu v programu SPSS. Data budou analyzována pomocí pokročilejší analýzy asociací - konkrétní metoda bude vhodně zvolena podle konečného výběru proměnných a dílčích hypotéz, pravděpodobně se ale bude jednat především o regresní analýzu, v případě segmentace o analýzu clusterovou.
Charakteristika závěrů:
Sekundární analýza na toto téma umožňuje prohloubení získaných poznatků a náhled na data z nového pohledu. Zároveň má potenciál přinést praktické výstupy. Nositelé informací už mohou způsobem, jakým komunikují, snižovat riziko vzniku panického jednání, které je pro společnost devastující. Budu identifikovat cílové skupiny podle sociodemografických ukazatelů a dalších charakteristik a k nim hledat typově adekvátní formu sdělení, která může nést nižší riziko vzniku panického jednání.

Seznam odborné literatury

Drury, J., Novelli, D., & Stott, C. (2013). Representing crowd behaviour in emergency planning guidance: ‘mass panic’ or collective resilience? Resilience, 1(1), 18–37. https://doi.org/10.1080/21693293.2013.765740
Lednický, M., Malá, T., Maurer, A. E. W., & Kozák, J. A. (2023). “Do I believe?”: Three aspects of “Belief” in conspiracy theories. Central European Journal for Contemporary Religion, 5(1), 99–116.https://doi.org/10.14712/25704893.2023.5
Mawson, A. R. (2017). Mass panic and social attachment: The dynamics of human behavior.
Rebughini, P. (2021). A sociology of anxiety: Western modern legacy and the Covid-19 outbreak. International Sociology, 36(4), 554–568.https://doi.org/10.1177/0268580921993325
Ungar, S. (2001). Moral panic versus the risk society: the implications of the changing sites of social anxiety. The British Journal of Sociology, 52(2), 271–291. https://doi.org/10.1080/00071310120044980
Vymětal, Š. (2009). Krizová komunikace. Grada Publishing a.s.