Predikční validita přijímací zkoušky na Katedru sociologie FF UK

• Název práce v češtině: Predikční validita přijímací zkoušky na Katedru sociologie FF UK
• Název v anglickém jazyce: Predictive Validity of the Admission Test at the Department of Sociology, Faculty of Arts, Charles University
• Klíčová slova: přijímací řízení|validita
• Klíčová slova anglicky: admission process|validity
• Akademický rok vypsání: 2023/2024
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Jiří Vinopal, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 27.11.2023
• Datum zadání: 28.11.2023
• Schválení administrátorem: bylo schváleno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 28.11.2023
• Datum a čas obhajoby: 03.09.2024 10:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 19.07.2024
• Datum proběhlé obhajoby: 03.09.2024
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Zuzana Podaná, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Východiska
Množství zájemců o bakalářské vysokoškolské vzdělání každý rok přesahuje kapacitní možnosti veřejných vysokých škol. Nemohou být tedy přijati všichni uchazeči, kteří si podají přihlášku. Veřejné vysoké školy tuto situaci řeší různými způsoby. Mohou mít určené podmínky přijetí, které student splní již během středoškolského studia jako je určitý průměr známek z daného předmětu, úspěšné absolvování maturitní zkoušky z Matematiky+, či konkrétní známky na maturitním vysvědčení. Jiné školy využívají národních srovnávacích zkoušek od společnosti SCIO. Nemálo vysokých škol si pak přijímací zkoušky vytváří samo. Za těmito rozdílnými taktikami je jeden společný cíl, a to vybrat pro dané studium nejvhodnější uchazeče.
To, zda škola zvolila vhodný způsob pro výběr uchazečů, se dá zpětně ověřit. Práce bude konkrétně zaměřena na validitu přijímaček, které si škola vytvořila sama. Touto tématikou se v České republice zabývá hned několik prací. Jako jedni z prvních ověřovali validitu přijímacích zkoušek jedné z českých vysokých škol Höschel a Kožený (1997) a to na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Zvára a Anděl ve svém výzkumu (2001) vytvořili regresi pro predikci akademického úspěchu studentů na MFF UK. Jednou z proměnných vstupujících do logistické regrese byl právě výsledek přijímacích zkoušek. Zde tedy nešlo pouze o ověření validity přijímacích zkoušek, ale o vytvoření modelu na základě předpokladů studenta, který by dokázal odhadnout pravděpodobnost jeho akademického úspěchu. Na Přírodovědecké fakultě UK zkoumala ve své práci validitu přijímacích zkoušek Rubešová (2009). Ovšem krom predikční validity přijímacích zkoušek se zaměřila na tuto validitu ještě u průměru středoškolských známek. Dále pak zkoumala více vstupních faktorů a následně zhodnotila jejich relevanci v predikci akademického úspěchu. Pro mě největším zdrojem inspirace pak představuje článek od Bartákové, Chvála a Martinkové (2018), kde rekapitulují proběhlé výzkumy testující validitu přijímacích zkoušek a stručně popisují metody, které byly v těchto výzkumech použity. Krom výzkumů v České republice tu najdeme i přehled zahraničních prací.
Cíle
Cílem práce bude ověření validity přijímacích zkoušek na bakalářské studium sociologie na FF UK. Konkrétní znění výzkumné otázky tedy je: „Jsou přijímací zkoušky na bakalářské studium oboru sociologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy validním nástrojem pro predikci studijních výkonů uchazečů?“ Dále se práce zaměří na to, zda mají jednotlivé části přijímacích zkoušek rozdílnou predikční schopnost různých aspektů „akademického úspěchu“. Výsledky zkoumání pak mohu být předány vedení Katedry sociologie spolu s případnými doporučeními.
Metodika
Hlavním úkolem bude hledat korelaci mezi výsledky přijímacích zkoušek a studijními výsledky, čímž bude ověřována validita přijímacích zkoušek. Studijní výsledky, které je možné si interpretovat též jako akademický úspěch, je třeba nejdříve operacionalizovat. Operacionalizaci konkrétně pojmu „akademický úspěch“ se věnují Viktorová a Charvát (2014) ve svém článku, kde důkladněji rozebírají, co vše může být v tomto pojmu zahrnuto.
Potřebná data jsou archivována studijním oddělením, oddělením přijímacích zkoušek a vedením Katedry sociologie. K analýzám budou použity pravděpodobně tyto proměnné:
- Pohlaví
- Známky ze zkoušek v průběhu studia včetně využitého počtu pokusů
- Doba studia (zda to byly 3 roky/4 roky/ více let)
- Počet nasbíraných kreditů za jednotlivé semestry
- Zda student pokračoval na magisterské studium oboru sociologie na FF UK
- Zda musel student opakovat nějaký předmět
- Známky ze státních bakalářských zkoušek
- Výsledky přijímacích zkoušek
- Zda student pobíral ubytovací stipendium
Ideální by bylo mít k dispozici body z přijímacích zkoušek rozepsané podle jednotlivých oblastí (tedy za znalostní část, logickou, esej a za ústní pohovor). Pak by se dala zkoumat korelace nejen celkového výsledku přijímacích zkoušek, ale i jednotlivých částí s různými ukazateli akademického úspěchu. Při analýze bude třeba vyzkoušet různé kombinace a rozhodnout pak o tom, jaká z kombinací je nejideálnější. Pravděpodobně bude třeba vytvořit index, který bude vypovídat o akademickém úspěchu studenta. U novějších dat bude možné pracovat převážně s akademickým úspěchem v průběhu prvního ročníku bakalářského studia, jelikož část těchto studentů ještě nebude mít bakalářské studium dokončené. U starších dat se možná podaří vypozorovat, jakých výsledků úspěšní studenti dosahovali v prvním ročníku a podle toho půjde novější data hodnotit a predikovat budoucí akademický úspěch studentů s obdobnými výsledky.
Podoba přijímacích zkoušek se v průběhu let lehce měnila, na což bude třeba dát pozor při porovnávání výsledků napříč ročníky. Otevírá se tak ale možnost porovnat validitu různých podob přijímacích zkoušek mezi sebou.
Pobírání ubytovacího stipendia by mohlo sloužit jako kontrolní proměnná, která by mohla mít také vliv na to, zda student studium dokončí. Pokud má student trvalé bydliště jinde, než v Praze, pravděpodobně nebude mít možnost bydlet u rodičů, a tím pádem by měl náročnější dojíždění, nebo by byl nucen bydlet na kolejích, kde nebývají tak příznivé studijní podmínky, případně by musel být schopen obstarat nájem na vlastní bydlení.
Hypotézy
Hlavní hypotézou práce je, že studenti, kteří získali u přijímacích zkoušek více bodů, budou dosahovat lepších studijních výsledků než studenti s nižším počtem získaných bodů. Další hypotézou je, že studenti s vyšším počtem bodů z písemné části budou mít lepší průměr známek ze zkoušek. U studentů s vyšším počtem bodů z ústní části přijímacích zkoušek je pak předpokládána vyšší motivace ke studiu, a tedy větší počet nasbíraných kreditů a dokončení studia za kratší dobu.
Charakteristika závěrů
Předpokládá se, že výstupem analýz budou různé hodnoty korelačních koeficientů vypočítaných na základě použitých kombinací proměnných. Tyto hodnoty pak mohou být porovnány jak mezi sebou, tak s výsledky předchozích výzkumů provedených na jiných školách. Pokud by byla zjištěna rozdílná predikční schopnost jednotlivých částí přijímacích zkoušek, lze na základě těchto výsledků podat vhodná doporučení k podobě přijímacích zkoušek. Při tvorbě závěrů ovšem bude kladen důraz na to, že se získaná data vztahují pouze ke studentů, kteří byli na školu přijati a neobsahují tak informace o nepřijatých studentech.

Seznam odborné literatury

Bartáková, I., Chvál, M., & Martinková, P. (2018). Predikční validita zkoušek zakončujících středoškolské vzdělávání a přijímacích testů na vysoké školy. Pedagogika, 68(1).https://doi.org/10.14712/23362189.2017.1016
Basl, J., Mysliveček, J., & Konečný, T. (2010). Přechod mezi střední a vysokou školou a role různých modelů přijímacích řízení. Sociologický časopis, 46(1), 43-72.
Höschl, C., & Kožený, J. (1997). Predicting academic performance of medical students: The first three years. American Journal of Psychiatry, 154(6), 87.
Husák, J., & Volkánová, M. (2012). Faktory ovlivňující rozhodování potencionálch uchazečů o vysokoškolské vzdělávání v kontextu soudobé znalostní společnost. Orbis Scholae, 6(1), 53-67.
Martinková, P., Drabinová, A., & Houdek, J. (2017). ShinyItemAnalysis: Analýza přijímacích a jiných znalostních či psychologických testů. TESTFÓRUM, (9), 16-35.
Rubešová, J. (2009). Souvisí úspěšnost studia na vysoké škole se středoškolským prospěchem? Pedagogická orientace, 19(3).
Špaček, O. (2018). Kulturní kapitál na vysoké škole: strukturace kulturního prostoru studentů Univerzity Karlovy. Sociologický časopis, 54(5), 699-725.https://doi.org/10.13060/00380288.2018.54.5.420
Viktorová, L., & Charvát, M. (2014). K problematice testů studijních předpokladů. TESTFÓRUM, (3), 3-15.
Zvára, K., & Anděl, J. (2001). Souvislost výsledků přijímacího řízení s úspěšností studia na MFF. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, 46(4), 304-312.