Paušální daň - legitimní nástroj nebo nedůvodná nerovnost?

• Název práce v češtině: Paušální daň - legitimní nástroj nebo nedůvodná nerovnost?
• Název v anglickém jazyce: Flat tax - a legitimate instrument or an unjustified inequality?
• Klíčová slova: paušální daň, zdanění zaměstnanců, zdanění OSVČ
• Klíčová slova anglicky: flat tax, taxation of employees, taxation of self-employed persons
• Akademický rok vypsání: 2023/2024
• Typ práce: rigorózní práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra finančního práva a finanční vědy (22-KFP)
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 21.11.2023
• Datum zadání: 21.11.2023
• Datum potvrzení stud. oddělením: 21.11.2023
• Datum a čas obhajoby: 30.01.2024 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 24.11.2023
• Datum proběhlé obhajoby: 30.01.2024
• Oponenti: JUDr. Roman Vybíral, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Tato práce se zabývá analýzou dopadů paušálního režimu tak, jak je upraven v současné platné a účinné právní úpravě. Cílem této práce je provedení srovnání reálné daňové zátěže hrubých zisků jednak poplatníků – osob samostatně výdělečně činných v paušálním režimu, jejichž daňová povinnost je rovna paušální dani, jednak osob samostatně výdělečně činných ve standardním režimu zdanění a jednak zaměstnanců za předpokladu, že vykonávají obdobný druh výdělečné činnosti jako zkoumané osoby samostatně výdělečně činné. Za tím účelem je proveden kvalitativní výzkum modelových situací poplatníků – osob samostatně výdělečně činných s různými skutečnými náklady na dosažení své výše příjmů a zaměstnanců, přičemž výše hrubých zisků těchto poplatníků je stanovena tak, aby odpovídala dolním a horním příjmovým hranicím pro jednotlivá pásma paušálního režimu.

První část práce teoreticky popisuje zdanění fyzických osob, druhá část obsahuje konkrétní výpočty a popis dílčích závěrů ke každé zkoumané tržní situaci. Třetí část obsahuje shrnutí těch dílčích závěrů, které jsou buď platné pro paušální režim napříč sledovanými skupinami, případně těch, které jsou tak důležité, že mají význam pro paušální režim jako celek. Čtvrtá část posuzuje zjištěné nerovnosti optikou judikatury Ústavního soudu zejména v oblasti rovnosti obecně a dále v oblasti přezkumu daňových zákonů. Bylo zjištěno, že paušální režim zavádí situace, kdy obdobně ekonomicky výkonní poplatníci podléhají zdanění podle různých sazeb paušální daně a že přechod mezi jednotlivými pásmy zavádí skokové rozdíly v míře zdanění až ve výši 20 %, které nelze vyrovnat výhodnější volbou režimu zdanění. Tuto situaci nelze nijak rozumně ospravedlnit a jedná se tedy o libovůli zákonodárce. Zároveň bylo zjištěno, že paušální režim prohlubuje již existující rozdíly v míře zdanění zaměstnanců oproti osobám samostatně výdělečně činným.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

This paper analyses the impact of the flat-rate scheme as it is regulated in the current and effective legislation. The aim of this paper is to compare the real tax burden on gross profits of both taxpayers - self-employed persons in the flat-rate regime, whose tax liability is equal to the flat-rate tax, and self-employed persons in the standard taxation regime, and employees, assuming that they perform a similar type of income-generating activity as the self-employed persons under examination. To this end, qualitative research is carried out on model situations of self-employed taxpayers with different actual costs of reaching their income level and employees, with the gross profits of these taxpayers set to correspond to the lower- and upper-income thresholds for the different bands of the flat-rate regime.

The first part of the thesis theoretically describes the taxation of natural persons, the second part contains specific calculations and description of partial conclusions for each market situation examined. The third part contains a summary of those partial conclusions that are either valid for the flat-rate scheme across the groups studied or those that are so important that they are relevant for the flat-rate scheme as a whole. The fourth part assesses the inequalities identified through the lens of the case law of the Constitutional Court, in particular in the area of equality in general and in the area of review of tax laws. It is found that the flat-rate scheme introduces situations where similarly economically efficient taxpayers are taxed at different flat-rate tax rates and that the transition between the different bands introduces a step difference in the level of taxation of up to 20 % which cannot be compensated for by a more favourable choice of tax regime. There is no reasonable justification for this situation and it is therefore a case of legislative arbitrariness. At the same time, it has been found that the flat-rate scheme exacerbates the already existing differences in the level of taxation of employees compared to self-employed persons.