Delikvence mládeže v České republice: Perspektiva sociálního učení

• Název práce v češtině: Delikvence mládeže v České republice: Perspektiva sociálního učení
• Název v anglickém jazyce: Juvenile Delinquency in the Czech Republic: A Social Learning Perspective
• Klíčová slova: delikvence mládeže|teorie sociálního učení|ISRD
• Klíčová slova anglicky: juvenile delinquency|social learning theory|ISRD
• Akademický rok vypsání: 2023/2024
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Zuzana Podaná, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 09.11.2023
• Datum zadání: 10.11.2023
• Schválení administrátorem: bylo schváleno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 10.11.2023
• Datum a čas obhajoby: 14.06.2024 08:45
• Datum odevzdání elektronické podoby: 01.05.2024
• Datum proběhlé obhajoby: 14.06.2024
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: doc. PhDr. Jiří Buriánek, CSc.

Zásady pro vypracování

Delikvence mládeže
Juvenile Delinquency

Východiska
Identifikace a porozumění faktorům, které přispívají ke kriminalitě mladistvých, může mít významné důsledky pro intervenční a preventivní strategie. Konkrétně sociální prostředí jedince se ukázalo být významným činitelem kriminality jedince, zejména pak v období dospívání. Vzhledem k tomu, že dospívající jedinci jsou více náchylní k tlaku svého okolí, prochází si procesem osvojování hodnot a utváření své identity a sociálních vazeb, bych se ve své diplomové práci chtěla zaměřit na testování konkrétní kriminologické teorie, a to Teorie sociálního učení. Tato teorie disponuje cennými poznatky o tom, jak se delikventní chování získává a udržuje právě v tomto období života. Ačkoliv tedy kriminologie zahrnuje širokou škálu teorií, které je možné testovat, Teorie sociálního učení se ukazuje být relevantní pro studium a porozumění kriminality mladistvých.
Teorie sociálního učení zdůrazňuje roli učení a sociálních interakcí při utváření chování. Nabízí přitom ale komplexní rámec, který bere v úvahu roli environmentálních, sociálních a psychologických faktorů při utváření delikventního chování. Nezabývá se pouze osvojením si delikventního chování prostřednictvím pozorování, ale také zdůrazňuje význam posilování a modelování významnými druhými. V oblasti kriminologie se specifickou aplikací teorie sociálního učení přichází např. E. Sutherland (teorie diferenciální asociace) později jej doplňuje a rozvíjí R. L. Akers, který ve své teorii přibližuje mechanismus učení se delikventnímu chování. V rámci kriminologie se testování Teorie sociálního učení věnovala již řada autorů, nicméně nejčastěji v kontextu užívání návykových látek. Podle Akerse a kol. (1979) ale empirické výsledky naznačují prediktivní potenciál teorie i v kontextu jiných forem deviantního chování, což bych ve své práci ráda otestovala.
Primárním cílem této diplomové práce je empiricky otestovat současnou relevanci a prediktivní schopnost modelu vycházejícího z Teorie sociálního učení ve vztahu k delikvenci české mládeže. Vedlejším cílem práce je porovnání prediktivní síly Teorie sociálního učení s rizikovými/protektivními faktory, které zdůrazňují jiné kriminologické teorie (např. Teorie sebekontroly, Teorie rutinních aktivit,..) a zjistit tak efektivitu Teorie sociálního učení při vysvětlování delikvence mládeže v porovnání s jinými kriminologickými koncepty. Za účelem výzkumu budou využita data z mezinárodního self-reportového výzkumu delikvence a viktimizace mládeže ISRD4, který jsem díky podpoře SVV-ADAKIN měla možnost v tomto roce realizovat a koordinovat na území České republiky.

Cíle
Hlavním cílem práce je empiricky otestovat významnou kriminologickou teorii – Teorie sociálního učení – v kontextu delikvence mládeže na území České republiky. Vedlejším cílem práce je porovnání prediktivní schopnosti zmíněné teorie s jinými kriminologickými koncepty. Práce tak umožní přispět do akademické diskuse v kriminologii poskytnutím empirických poznatků o účinnosti dané teorie při vysvětlování kriminality mladistvých, a také o její efektivitě ve srovnání s jinými známými kriminologickými koncepty.
Metodika
· Identifikace klíčových proměnných v ISRD4, které představují konstrukty teorie sociálního učení (+ proměnné kontrolní)
· Tvorba hypotéz na základě testované teorie
· Vícerozměrná analýza (regresní analýza, logistická regrese)
o 1. model - test Teorie sociálního učení
o 2. model – zahrnutí dalších kriminologických konceptů, porovnání prediktivní síly

Hypotézy

H1: Existence delikventních přátel u jedince zvyšuje šanci individuální delikvence.

H2: U jedinců, kteří očekávají negativní reakci (např. pocit studu nebo nesouhlasu) od svých nejlepších přátel na jejich delikventní chování, je menší šance výskytu delikventního chování.

H3: U jedinců, kteří očekávají negativní reakci (např. pocit studu nebo nesouhlasu) od svých rodičů na jejich delikventní chování, je menší šance výskytu delikventního chování.

H4: U jedinců, kteří vnímají delikventní chování u někoho přibližně v jejich věku jako méně společensky přijatelné (nebo více „špatné“), je menší šance výskytu delikventního chování.

H5: Jedinci, kteří vyjadřují silnou touhu nezklamat své rodiče, se s menší pravděpodobností dopouští delikventního chování.

H6: U jedinců, kteří byli po delikventním činu v důsledku přímého kontaktu s policií potrestaní ze strany rodičů nebo státu, je menší šance výskytu delikventního chování.

Charakteristika závěrů
Na základě provedených analýz jsem schopna zjistit prediktivní sílu Teorie sociálního učení v kontextu delikvence české mládeže, resp. jaký podíl variability závislé proměnné (delikvence mládeže) vysvětluje model odpovídající Teorii sociálního učení. Zároveň budu moct poukázat na relevanci jiných kriminologických konceptů a porovnat jejich přínos při snaze porozumět delikvenci české mládeže.

Seznam odborné literatury

Alam, S. (2021). Adult Delinquency and Victimization: A Test of Differential Association Theory with New Data [MA, West Virginia University Libraries].https://doi.org/10.33915/etd.8030

Aldridge, J. (2023). Socialization and the Normalization of Deviance: A Partial Test of Social Learning Theory. International Social Science Review, 99(1), null.

Alduraywish, M. A. (2021). Juvenile Delinquency and Differential Association Theory. Advances in Applied Sociology, 11, 341-349.https://doi.org/10.4236/aasoci.2021.118031

Akers, R. L. (2009). Social learning and social structure: a general theory of crime and deviance. Transaction Publishers

Akers, R. L., & Jensen, G. F. (2003). Social learning theory and the explanation of crime. Transaction Publishers.

Akers, R. L., & Jensen, G. F. (2006). The Empirical Status of Social Learning Theory of Crime and Deviance: The Past, Present, and Future. In F. T. Cullen, J. P. Wright, & K. R. Blevins (Eds.), Taking stock: The status of criminological theory (pp. 37–76). Transaction Publishers.

Akers, R. L., Krohn, M. D., Lanza-Kaduce, L., a Radosevich, M. (1979). Social Learning and Deviant Behavior: A Specific Test of a General Theory. American Sociological Review, 44(4), 636.https://doi.org/10.2307/2094592

Bandura, A. (1977). Social learning theory. Prentice Hal

Brauer, J. (2009). TESTING SOCIAL LEARNING THEORY USING REINFORCEMENT'S RESIDUE: A MULTILEVEL ANALYSIS OF SELF‐REPORTED THEFT AND MARIJUANA USE IN THE NATIONAL YOUTH SURVEY*. Criminology, 47, 929-970.

Brauer, J. R., a Tittle, C. R. (2012). Social Learning Theory and Human Reinforcement. Sociological Spectrum, 32(2), 157–177. https://doi.org/10.1080/02732173.2012.646160

Burgess, R. L., & Akers, R. L. (1966). A Differential Association-Reinforcement Theory of Criminal Behavior. Social Problems, 14(2), 128–147.https://doi.org/10.2307/798612

Cressey, D. R. (1952). Application and Verification of the Differential Association Theory. The Journal of Criminal Law, Criminology, and Police Science, 43(1), 43.https://doi.org/10.2307/1138991

Cressey, D. R. (1960). The Theory of Differential Association: An Introduction. Social Problems, 8(1), 2–6.https://doi.org/10.2307/798624

DeMartino, C. H., Rice, R. E., & Saltz, R. (2015). An Applied Test of the Social Learning Theory of Deviance to College Alcohol Use. Journal of Health Communication, 20(4), 479–490. https://doi.org/10.1080/10810730.2014.988384

Gottfredson, M. R., a Hirschi, T. (1990). A general theory of crime. Stanford University Press

Haynie, D. L., a Osgood, D. W. (2005). Reconsidering Peers and Delinquency: How do Peers Matter? Social Forces, 84(2), 1109–1130.https://doi.org/10.1353/sof.2006.0018

Holland, D. (2014). Differential Association Theory. In Sociology Reference Guide. Deviant Behavior & the Violation of Social Norms (pp. 22-27). Salem Press.

Kruis, N. E., Seo, C., & Kim, B. (2020). Revisiting the Empirical Status of Social Learning Theory on Substance Use: A Systematic Review and Meta-Analysis. Substance Use & Misuse, 55(4), 666–683.https://doi.org/10.1080/10826084.2019.1696821

Miller, H. V. (2010). If Your Friends Jumped Off of a Bridge, Would You Do It Too? Delinquent Peers and Susceptibility to Peer Influence. Justice Quarterly, 27(4), 473–491.https://doi.org/10.1080/07418820903218974

Nodeland, B., & Morris, R. (2020). A Test of Social Learning Theory and Self-Control on Cyber Offending. Deviant Behavior, 41(1), 41–56.https://doi.org/10.1080/01639625.2018.1519135

Rebellon, C. J. (2006). Do Adolescents Engage in Delinquency to Attract the Social Attention of Peers? An Extension and Longitudinal Test of the Social Reinforcement Hypothesis. Journal of Research in Crime and Delinquency, 43(4), 387–411.https://doi.org/10.1177/0022427806291259

Rokven, J. J., de Boer, G., Tolsma, J., & Ruiter, S. (2017). How friends’ involvement in crime affects the risk of offending and victimization. European Journal of Criminology, 14(6), 697–719.https://doi.org/10.1177/1477370816684150

Solakoglu, O., & Yuksek, D. A. (2020). Delinquency Among Turkish Adolescents: Testing Akers’ Social Structure and Social Learning Theory. International Journal of Offender Therapy and Comparative Criminology, 64(5), 539-563. https://doi-org.ezproxy.is.cuni.cz/10.1177/0306624X19897400

Sutherland, E. H., Cressey, D. R., & Luckenbill, D. F. (1992). Principles of Criminology. AltaMira Press.https://books.google.cz/books?id=JVB3AAAAQBAJ

Travis C. Pratt , Francis T. Cullen , Christine S. Sellers , L. Thomas Winfree Jr. , Tamara D. Madensen , Leah E. Daigle , Noelle E. Fearn & Jacinta M. Gau (2010) The Empirical Status of Social Learning Theory: A Meta‐Analysis, Justice Quarterly, 27:6, 765-802, DOI: 10.1080/07418820903379610

Warr, M. (2002). Companions in crime: the social aspects of criminal conduct. Cambridge University Press.