Užití a interpretace částice náhodou ve zjišťovacích tázacích větách

• Název práce v češtině: Užití a interpretace částice náhodou ve zjišťovacích tázacích větách
• Název v anglickém jazyce: The use and interpretation of the particle náhodou in polar interrogative clauses
• Klíčová slova: tázací věty|zjišťovací tázací věty|mluvní akty|direktivní mluvní akty|částice|náhodou|zdvořilost
• Klíčová slova anglicky: interrogative clauses|polar interrogative clauses|speech acts|directive speech acts|particles|náhodou|politeness
• Akademický rok vypsání: 2023/2024
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav českého jazyka a teorie komunikace (21-UCJTK)
• Vedoucí / školitel: doc. Mgr. Radek Šimík, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 29.10.2023
• Datum zadání: 03.11.2023
• Schválení administrátorem: bylo schváleno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 06.11.2023
• Datum a čas obhajoby: 10.06.2024 10:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 08.05.2024
• Datum proběhlé obhajoby: 10.06.2024
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: doc. Mgr. Jan Chromý, Ph.D.
• Ocenění: Práce byla navržena na ocenění

Zásady pro vypracování

Cílem bakalářské práce bude charakterizovat užití a interpretaci částice náhodou ve zjišťovacích tázacích větách, jak hlavních (Neodnesl si náhodou ty dokumenty?) tak i vedlejších (tzv. nepřímých otázkách; Nevím, jestli si náhodou neodnesl ty dokumenty). Studentka provede rešerši odborné literatury na téma částic, zejména částic vyskytujících se ve zjišťovacích tázacích větách. Jádrem práce bude korpusová analýza (nejnovější verze korpusu SYN) výrazu náhodou založená na několika vzorcích (každý o 100 náhodných výskytech): (i) vzorek bez omezení (tj. zcela obecná distribuce výrazu náhodou), (ii) vzorek zjišťovacích hlavních vět obsahujících náhodou, (iii) vzorek zjišťovacích vedlejších vět obsahujících náhodou. U vzorku (i) bude sledována především základní funkce, resp. význam výrazu náhodou (adverbium vs. částice), syntaktický kontext (tázací vs. oznamovací věty, hlavní vs. vedlejší věty), přítomnost negace. U vzorku (ii) bude sledován pragmatický typ tázací věty (prostě zjišťovací, presumptivní, rétorická apod.), přítomnost a typ negace (běžná vs. pleonastická) a pozice verba ve větě. U vzorku (iii) bude sledován typ predikátu řídícího tázací větu, přítomnost a typ negace; u presumptivních tázacích vět bude anotováno, kdo je (pravděpodobným) nositelem vyjadřované presumpce (subjekt řídícího predikátu vs. mluvčí celé promluvy). V interpretační části práce se studentka na základě rešerše, korpusových zjištění a na introspekci založených soudů o vybraných výskytech, příp. jejich manipulacích (např. vypuštění negace, vypuštění samotné částice náhodou či její nahrazení částicí jinou) pokusí charakterizovat funkci a/nebo význam částice náhodou ve zjišťovacích tázacích větách.

Seznam odborné literatury

Adamovičová, A. (2017): Partikule v Pražském mluveném korpusu. SALI: Studie z aplikované lingvistiky, 88–108.
Adamovičová, A. (2018): Partikule v mluveném jazyce. Dizertační práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav českého národního korpusu.
Biskup, P. (2015): Focused Epistemic Adverbs and Scalar Implicatures. Slavic Grammar from a Formal Perspective. The 10th Anniversary FDSL Conference, Leipzig 2013, 43–62.
Běličová, H. (1989). Zjišťovací otázky kladné a záporné v slovanských jazycích. Slavia. Časopis pro slovanskou filologii 58, 97–105.
Dřímal, J. (2008): Otázky a otázkové věty v češtině. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav českého jazyka a teorie komunikace.
Čejka, M. (1979): Adverbia jako postojové propoziční komentory: typ opravdu. Slovo a slovesnost 40 (3), 214–217.
Grepl, M. – Karlík P. (1998): Skladba češtiny. Olomouc: Votobia.
Heine, B. (2013): On discourse markers: Grammaticalization, pragmaticalization, or something else? Linguistics 2013, 51 (6): 1205–1247.
Kopecký, J. (2010): Komunikační funkce záporných otázek zjišťovacích. Naše řeč 93 (1), 1–15.
Křížková, H. (1968). Tázací věta a některé problémy tzv. Aktuálního (kontextového) členění. Naše řeč 51, 200–210.
Levinson, S. C. (1983): Pragmatics. Cambridge: Cambridge University Press.
Nekula, M. (2017): ČÁSTICE. In Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
Šimík, R. (to appear): Polar question semantics and bias: Lessons from Slavic/Czech. Semantics of Slavic Languages. Open Slavic Linguistics. Berlin: Language Science Press.
Šindlerová, J. – Štěpánková, B. (2021): Between Adverbs and Particles: a Corpus Study of Selected Intensifiers. Jazykovědný časopis 72 (2), 444–453.
Štícha, F. (1984): Konkurence kladu a záporu v otázkách zjišťovacích. Naše řeč 67 (2), 76–83.
Vondráček, M. (1998): Citoslovce a částice ‒ hranice slovního druhu. Naše řeč 81, 29–37.
Zanon, Ksenia (2023): Expletive negation revisited: On some properties of negated polar interrogatives in Russian. Presented at Formal Approaches to Slavic Linguistics 32, Bloomington.