Mechanismy autoinkompatibility u krytosemenných rostlin a možnosti jejich prolomení

• Název práce v češtině: Mechanismy autoinkompatibility u krytosemenných rostlin a možnosti jejich prolomení
• Název v anglickém jazyce: Mechanisms of self-incompatibility in angiosperms and how to break them
• Klíčová slova: cizosprašnost, gametofytická autoinkompatibilita, sporofytická autoinkompatibilita, inkompatibilní reakce, pseudokompatibilita, efekt mentora
• Klíčová slova anglicky: allogamy, gametophytic self-incompatibility, sporophytic self-incompatibility, incompatible reaction, pseudo-compatibility, mentor effect
• Akademický rok vypsání: 2023/2024
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra botaniky (31-120)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Tomáš Urfus, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 17.10.2023
• Datum zadání: 17.10.2023
• Datum potvrzení stud. oddělením: 24.01.2024
• Datum odevzdání elektronické podoby: 29.04.2024
• Oponenti: Mgr. Marek Slovák, Ph.D.
• Konzultanti: RNDr. Filip Kolář, Ph.D.

Předběžná náplň práce

V rámci krytosemenných rostlin se lze setkat s různorodými způsoby, jak předejít samosprášení. Mezi takzvané homomorfické inkompatibility náleží gametofytická a sporofytická (GSI a SSI). U GSI a SSI jsou rozlišovány 3 až 4 mechanismy odmítnutí pylu, resp. pylové láčky.
Zatím se jen nemnoho studií zabývalo možností prolomení GSI a SSI prostřednictvím efektu mentora. Cizí pyl (obyčejně různorodě nepříbuzného taxonu) totiž způsobí prolomení inkompatibility a přijetí vlastního pylu. Mechanismus efektu mentora zatím není plně znám, nicméně byl pozorován u různých typů SSI (Asteraceae – např. Desrochers & Rieseberg 1998, Krahulcová et al. 1999, Tas & van Dijk 1999, Mráz 2003), GSI (Lotus; Miri & Bubar 1966, Richards 1997) a kombinované inkompatibility trav (Urfusová et al. 2021).
Cílem bakalářské práce tedy bude (i) popsat mechanismy autoinkompatibility krytosemenných rostlin a (ii) nalézt maximum relevantních informací o efektu mentora.
Náplní práce bude navíc otestovat následující obecnou hypotézu: většina krytosemenných rostlin je obligátně autoinkompatibilní, jelikož jde o evolučně výhodnější způsob rozmnožování.