Vývoj liberálních a komunitariánských stanovisek se zaměřením na politiku identity: případ prezidentských voleb v USA

• Název práce v češtině: Vývoj liberálních a komunitariánských stanovisek se zaměřením na politiku identity: případ prezidentských voleb v USA
• Název v anglickém jazyce: The Development of tLiberal and Communitarian Standpoints in Relation to Identity Politics: The Case of US Presidential Elections
• Klíčová slova: liberalismus; komunitarianismus; identitární politika; prezidentské volby; Spojené státy americké; Michael Sandel
• Klíčová slova anglicky: liberalism; communitarianism; identity politics; presidential elections; United States of America; Michael Sandel
• Akademický rok vypsání: 2023/2024
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra politologie (23-KP)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Jakub Franěk, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 11.10.2023
• Datum zadání: 11.10.2023
• Datum a čas obhajoby: 11.09.2024 08:00
• Místo konání obhajoby: Areál Jinonice, C520, 520, seminární místnost IPS
• Datum odevzdání elektronické podoby: 31.07.2024
• Datum proběhlé obhajoby: 11.09.2024
• Oponenti: Mgr. Tomáš Halamka, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Úvod
Předběžný název mého projektu bakalářské práce zní „Vývoj liberálních a komunitariánských prvků se zaměřením na politiku identity: případ prezidentských voleb v USA“. Vedoucím je Mgr. Jakub Franěk, Ph.D. působící na katedře politologie na Institutu politologických studií. Vzhledem k pozorovaným změnám politického myšlení americké společnosti bude práce porovnáním konce 20. století a současnosti analyzovat vývoj liberálních a komunitariánských prvků objevujících se v politické komunikaci. V praxi pozorujeme stále častější prosazování komunitariánských hodnot (zahrnuje např. otázky sociálního zabezpečení a inkluzivity, obranu národní identity, tradičních morálních hodnot, křesťanský fundamentalismus) a kritiku tradičního liberalismu. Tento vývoj odráží mj. i rostoucí příklon k identitární politice, jež se v posledních letech stala významnou součástí politických debat – příkladem mohou být politická hnutí Black Lives Matter, Me Too, Alt-right či Concerned Women for America.

A. Vymezení výzkumného problému
Odpovědi na otázku, zda v posledních desetiletích skutečně došlo k posunu od liberalismu ke komunitarismu a identitární politice, jsou různé. Někteří autoři tvrdí, že ve Spojených státech již nejsou klasické liberální prvky dominantní a znepokojeně sledují příklon k argumentům založeným na komunitarismu, respektive na identitární politice. Debatu v 90. letech 20. století začíná klasický liberální filosof John Rawls, dále navazují například Alan Wolfe, Francis Fukuyama, Mark Lilla či Jordan Peterson. Negativní dopady trendu identitární politiky pak prezentuje americký politolog Mark Lilla v díle „The Once and Future Liberal: After Identity Politics“, které vydal po neúspěchu Demokratické strany v prezidentských volbách v roce 2016. Z pohledu „frustrovaného amerického liberála“, jak se v knize sám označuje, přisuzuje prohru právě přílišnému soustředění Demokratické strany na politiku identity namísto snahy formulovat společné hodnoty a vize, kam se má Americká společnost ubírat dál. Podceňování společných hodnot a vizí identitární politikou kritizuje i Francis Fukuyama v knize „Identity: The Demand for Dignity and the Politics of Resentment“. Argumentuje, že zdůrazňování úzkých forem různých identit (na základě etnicity, rasy, genderu, pohlaví, náboženství apod.) vede k rostoucí polarizaci, což ve výsledku oslabuje demokracii. V neposlední řadě lze jako příklad uvést výraznou postavu, zejména v severoamerickém diskurzu – Jordana Petersona. Kanadský psycholog bývá označován za konzervativce a často se vymezuje vůči progresivní Liberální straně Kanady. Tvrdí však, že identitární politika se objevuje na obou stranách kanadského politického systému, kdy „levice ji vykonává jménem utlačovaných a pravice jménem nacionalismu a etnické hrdosti“. V obou případech ji označuje za součást trendu, který nazývá „postmodernismem“ či „neo-Marxismem“ a chápe jej jako nebezpečný.
Polemiku různých autorů a myslitelů nad identitární politikou by bylo možné rozvádět na mnoha dalších stranách. Svou práci jsem se ale rozhodla koncipovat jako reakci na tvrzení Michaela Sandela. Ten ve svých pracích „The Procedural Republic and the Unencumbered Self” a „Democracy’s Discontent” mluví o nahrazení původně republikanismu vysoce individualistickým „deontologickým” liberalismem. V současné době však pozorujeme, jak poukazují i výše uvedení autoři, stále větší prosazování skupinových hodnot a práv. Tuto proměnu budu ilustrovat porovnáním dvou amerických volebních období: r. 1980 – zvolení Ronalda Reagana vyznačující se prosazováním tradičních principů liberální ekonomie a r. 2016 - prohra Donalda Trumpa a zvolení Joea Bidena považovaného za nejpřívětivějšího prezidenta v historii USA vůči LGBTQ komunitě (alespoň na základě toho, jak se veřejně prezentuje).
Přínos práce spočívá v přispění do této aktuální debaty a poskytnutí ucelenějšího pohledu na to, jak se politický diskurz v posledních dekádách proměnil z hlediska hodnot liberalismu a komunitarismu.
Z teoretického hlediska je práce jednoznačně ukotvena v politické filosofii. Konkrétně bude vycházet z teorií liberalismu, komunitarismu, popř. také feminismu, multikulturalismu a rasové a sociální spravedlnosti – tedy teorií, jež se tak či onak vztahují k politické identitě.
Relevanci tématu pro obor politologie a veřejná politika považuji za zřejmou. Politická komunikace má nepopiratelný vliv na nastolování témat ve veřejném prostoru (agenda setting). Její analýzou po ideologické stránce lze poté objevit aktuální společenské trendy a hodnotové priority. Vystižení a správné porozumění ideologickým trendům a proměnám ve společnosti lze poté využít jako podklad k dalšímu zkoumání, vysvětlení některých fenoménů či případnému uplatnění v praxi. Předně se však jedná o „aktualizaci” a navázání na tvrzení Sandela.

B. Výzkumné otázky a cíle práce
B1. Výzkumné otázky:
Jak se proměnila politická komunikace vybraných presidentských kampaní z hlediska struktury výskytu liberálních a komunitárních prvků?
Jak se ve sledovaných obdobích formovala identitární politika?

B2. Cíle práce:
Analyzovat nedávný vývoj liberalismu, komunitarismu a identitární politiky v politické komunikaci presidentských kampaní
[Ve dvou vybraných obdobích] porovnat proměnu vyskytujících se prvků jednotlivých konceptů
Ověřit, zda došlo k posunu od liberalismu

C. Předběžný výzkumný design
C1. Metodologický přístup
K vybranému tématu jsem se rozhodla využít kombinaci kvalitativní a kvantitativní obsahové analýzy. Důvodem byla zejména plánovaná analýza politická komunikace, pro níž se zdá být metoda kvantitativní obsahové analýzy navazující na kvalitativní část nejvhodnější. Kvantitativní obsahová analýza je tradiční metodou využívanou pro systematické zkoumání různých prvků v textu, hojně využívanou pro analýzu mediálního obsahu. Je vyhovujícím nástrojem pro zjištění převažujících ideologických prvků v jednotlivých obdobích, obzvláště pokud nás bude zajímat četnost předem určených témat. Sama kvantitativní analýza využívá kvalitativních metod – kódování a kategorizaci dat. Zde bude zřejmě spočívat nejdůležitější část mé práce, tedy ve vytvoření dostatečně kvalitního kódovacího schématu nejen pro zachování přednosti kvantitativního výzkumu – přenositelnosti, ale rovněž pro zamezení přílišné redukce, a tedy i provedení platné intepretace dat.

C2. Typ výzkumného designu
Typem výzkumného designu je již zmiňovaná kvantitativní obsahová analýza zaměřená především na kvantitativní měření četnosti výskytu různých témat, slov, frází v textu. I přes svou deskriptivní povahu ponechává místo i pro exploraci, tzn. mimo plánovaného zachycení, popsání proměny bude možné následné odhalení souvislostí mezi dvěma datovými soubory (reprezentující dvě časová období). Z hlediska časového má práce charakter longitudinální ho výzkumu – cílem je analýza vývoje, zajímáme se o proměnu stejných proměnných ve dvou různých časových obdobích. Pravděpodobně se bude jednat o rok 1980, kdy byl zvolen Ronald Reagan, a poslední prezidentské volby v roce 2020, kdy byl poražen Donald Trump a nově zvolen Joe Biden.

C3. Data (např. druh, vzorek, terén)
Data jsou textové povahy – projevy politické komunikace v průběhu volebních kampaní pro presidentské volby. Konkrétně to zahrnuje dokumenty jako volební programy politických stran a jednotlivých kandidátů, jejich obsah na webových stránkách a sociálních sítích, billboardy, televizní spoty, dále výstupy v médiích, předvolebních debatách a další veřejné projevy vůči svým voličům (například campaign rallies). Tento výčet nemusí však nutně být úplný. Obecně však můžeme konstatovat, že se jedná o texty (či přepsané ústní projevy) vypuštěné do veřejného prostoru, v našem případě určené voličům. Je to nicméně i vlastnost samotné kvantitativní obsahové analýzy, která „se zaměřuje na explicitní a zjevný obsah mediálních sdělení, tedy na to, co Denis McQuail nazývá obsahem, jak byl vyslán (message as sent), zatímco fázi příjmu sdělení (a tedy obsah, jak byl přijat) pomíjí.“ Chápání přijímaného obsahu voliči nás tedy v této práci zajímat příliš nebude.

C4. Metody sběru dat
Domnívám se, že jelikož jádro práce spočívá ve zpracovávání již existujících dokumentů jako jsou volební programy, výstupy v médiích apod., nebudeme využívat, co můžeme označit jako klasické metody sběru dat – rozhovory, focus group, pozorování aj. Důležitým krokem naopak bude soustředit se na správný výběr výzkumného souboru, tak aby byl dostatečně reprezentativní a abychom v našem případě pokryli širší spektrum možných komunikačních kanálů, které prezidentští kandidáti využívají/využívali. To znamená především zahrnutí, jak oficiálních dokumentů jako jsou zmiňované volební programy, tak dokumentů neoficiálních, jakým je například obsah na sociálních sítích. Snaha bude rovněž o zahrnutí ústních i psaných forem politické komunikace.

C5. Metody analýzy dat
Analýza dat proběhne jak v kvalitativní, tak kvantitativní rovině. První, kvalitativní, část bude využívat kódování a následnou kategorizaci. Po kvantifikaci dat poté využiji metod statistické analýzy (př. frekvenční analýzu) a komparativní analýzu, jež shledávám pro porovnávání kampaní ve dvou různých obdobích užitečnou.
Před samotným kódováním bude nutné provést minimálně tyto 3 kroky:
1. definovat si výzkumný soubor, tj. co budeme zkoumat;
2. vymezit si kódovací jednotku, tj. základní části, na které budeme text rozebírat;
3. přesně si vymezit časový úsek, ze kterého budeme texty vybírat.
Výzkumný soubor jsem si přibližně definovala výše. Kódovací jednotkou by byla k předem vymezeným tématům relevantní a souvislá slova, fráze či věty. Časový úsek je zatím vágně vymezen jako „období předvolební kampaně“. Bližší specifikaci bych nejspíše provedla až po hlubším seznámením se s terénem, dostupností empirických dat a vytvořením si představy o množství textů, jež by bylo vhodné do analýzy zahrnout.
Kódování poté bude probíhat „klasicky“, tedy pročítání textů, jejich rozebírání na jednotlivé kódovací jednotky a přiřazování příslušných kódů. Kódy následně budou rozdělovány do kategorií, jež nakonec kvantifikuji.

C6. Diskuze validity
Vzhledem k tomu, že se jedná o přístup využívající i kvalitativní metody, umožnění čtenářům posoudit validitu výsledků práce bude důležité. Pro podpoření vnitřní validity bude snaha o co nejkonzistentnější práci s daty tzn. použití jednotného kódovacího schématu, který bude použit na všechna data stejně. Dále budou používány přímé citace zpracovávaných textů či projevů. Pro podpoření vnější validity (přenositelnosti) bude snaha o volbu vhodného a reprezentativního vzorku textů a projevů, které se budou analyzovat – tzn. budou zahrnuty různé názory, kultury, identity, pohlaví, formy projevů apod. Validní interpretaci pak vyžaduje dostatečnou expertizu v dané oblasti – očekávám, že ta bude zajištěna zejména vedoucím práce.

C7. Etické souvislosti zvažovaného projektu
Zpravidla každý výzkumník by měl zvažovat etické souvislosti spojené se zamýšleným projektem. Jako základ lze považovat různé etické kodexy – ať už tím publikovaným MŠMT či jinou institucí v rámci, které výzkumník daný projekt provádí. Držet bychom se tak měli primárně (ne však výlučně) základních etických zásad výzkumu obsažených v etických kodexech. Těch je mnoho, jako příklad lze uvést respektování názorové plurality, nekorupční jednání, transparentnost, objektivnost či ochranu duševního vlastnictví a lidských práv. Při jejich aplikaci na můj zamýšlený projekt lze vyzdvihnout snahu o politickou neutralitu výzkumníka. Jedná se o výzkum zaměřen na politické téma, tudíž by zde měla být snaha vyvarovat se ovlivnění výzkumu osobními politickými preferencemi či sympatiemi k některým osobnostem. V neposlední řadě bude v rámci výzkumu využito mnoho textů, dokumentů a nutnost důrazu na respektování autorských práv je neopominutelný.

Seznam odborné literatury

BECK, Ulrich a BECK-GERNSHEIM, Elisabeth. Individualization: Institutionalized Individualism and its Social and Political Consequences. London: SAGE Publications Ltd, 2012. Dostupné z: https://doi.org/10.4135/9781446218693. [cit. 2024-06-04].
BERNSTEIN, Mary. Identity Politics. Online. Annual Review of Sociology. 2005, roč. 31, č. 1, s. 47-74. eISSN 1545-2115. Dostupné z: https://doi.org/10.1146/annurev.soc.29.010202.100054. [cit. 2024-04-11].
DVOŘÁKOVÁ, Ilona. Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza. Online. ANTROPOWEBZIN, 2010, č. 2, s. 95-99. Dostupné z: http://www.antropoweb.cz/webzin/index.php/webzin/article/view/97. [cit. 2024-06-23].
FAIRCLOUGH, Norman. Language and Power. London: Longman, 1989. ISBN 0-582-00976-6.
FAIRCLOUGH, Norman. Discourse and Text: Linguistic and Intertextual Analysis within Discourse Analysis. Online. Discourse & Society. 1992, roč. 3, č. 2, s. 193-217. Dostupné z: https://doi.org/10.1177/0957926592003002004. [cit. 2024-06-23].
FAIRCLOUGH, Norman. Critical Discourse Analysis: The Critical Study of Language. London: Longman, 1995. ISBN 0-582-219809.
FAIRCLOUGH, Norman a WODAK, Ruth. Critical Discourse Analysis. In: VAN DIJK, Teun A. (ed.). Discourse Studies: A Multidisciplinary Introduction. Vol. 2. London: Sage, 1997, s. 258-284.
FAIRCLOUGH, Norman. Critical Discourse Analysis: The Critical Study of Language. Upper Saddle River: Prentice Hall, 2010. ISBN 978-1405858229.
FUKUYAMA, Francis. Identity: The Demand for Dignity and the Politics of Resentment. New York: Farrar, Straus and Giroux, 2018. ISBN 978-0-374-12929-3.
GOLUB, Mark. Beyond Color-Blindness and Color-Consciousness. In: Is Racial Equality Unconstitutional? New York: Oxford Academic, 2018. Online. Dostupné z: https://doi.org/10.1093/oso/9780190683603.003.0001. [cit. 2024-06-26].
Harvard University. Justice. Online. Harvard Online Learning. Cambridge, MA: Harvard University. Dostupné z: https://pll.harvard.edu/course/justice. [citováno 2024-04-20].
HOLZBACHOVÁ, Ivana. Recenze knihy Identita: volání po důstojnosti a politika resentimentu od FUKUYAMA, Francis. Studia philosophica. 2020, roč. 67, č. 1, s. 58-62. Dostupné z: https://doi.org/10.5817/SPh2020-1-8. [cit. 2024-06-16].
JANDOUREK, Jan. Slovník sociologických pojmů. Praha: Grada Publishing, a. s., 2012. ISBN 978-80-247-3679-2.
KANT, Immanuel. Základy metafyziky mravů. Přeložil Ladislav Menzel. Praha: Svoboda, 1990. ISBN 80-205-0152-5.
KANT, Immanuel. Kritika čistého rozumu. Praha: Oikoymenh, 2001. ISBN 80-7298-035-1.
KRYGIER, Martin. Philip Selznick: Ideals in the World. Redwood City: Stanford University Press, 2012. eISBN 978-0-8047-8374-3.
LILLA, Mark. The Once and Future Liberal : After Identity Politics. Oxford: C. Hurst and Company (Publishers) Limited, 2017. ISBN 978-0062697431.
LUSCOMBE, Belinda. Jordan Peterson Talks Gun Control, Angry Men and Why So Few Women Lead Companies. Online. Time. 2018. Dostupné z: https://time.com/5175974/jordan-peterson-12-rules-book-interview/. [cit. 2024-04-11].
PROKOPOVÁ, Kateřina; ORSÁGOVÁ, Zuzana a MARTINKOVÁ, Petra. Metodologie výzkumu v oblasti kritické analýzy diskurzu. Olomouc: UP, 2014. ISBN 978-80-244-4344-7.
RAWLS, JOHN. A Theory of Justice: Original Edition. Harvard University Press, 1971. Dostupné z: https://doi.org/10.2307/j.ctvjf9z6v.
RAWLS, John. Teorie spravedlnosti. Přeložil Karel Berka. Praha: Victoria Publishing, 1995. ISBN 80-85605-89-9.
SANDEL, Michael J. The Procedural Republic and the Unencumbered Self. Online. Political Theory. 1984, roč. 12, č. 1, s. 81-96. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/191382. [cit. 2024-05-09].
SANDEL, Michael J. Democracy’s Discontent: America in Search of a Public Philosophy. Cambridge: Belknap Press of Harvard University Press, 1996. ISBN 0-674-19744-5.
SANDEL, Michael J. Liberalism and the Limits of Justice. 2nd Edition. Cambridge University Press, 1998. ISBN 978-0521562980.
SULLIVAN, Roger J. Immanuel Kant’s Moral Theory. Online. Cambridge University Press, 1989. ISBN 9780521369084.
TAYLOR, Charles. Multiculturalism and “The Politics of Recognition”. Princeton: Princeton University Press, 1992. ISBN 978-0691087863.
TEATER, Barbra. Social Work Theory. In: WRIGHT, James D. (ed.). International Encyclopedia of the Social & Behavioral Sciences (Second Edition). Amsterdam: Elsevier, 2015, s. 813-820. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/B978-0-08-097086-8.28092-6. [cit. 2024-06-30].
ULLUCCI, Kerri a BATTEY, Dan. Exposing Color Blindness/Grounding Color Consciousness: Challenges for Teacher Education. Urban Education, roč. 46, č. 6, s. 1195-1225. Dostupné z: https://doi.org/10.1177/0042085911413150. [cit. 2024-06-23].
WIMMER, Roger D. a DOMINICK, Joseph R. Mass Media Research: An Introduction. 8. ed. Belmont, CA: Thomson Wadsworth Publishing, 2006. ISBN 978-0534647186.
WODAK, Ruth a MEYER, Michael. Critical Discourse Studies: History, Agenda, Theory and Methodology. In: WODAK, Ruth a MEYER, Michael (eds.). Methods of Critical Discourse Studies. 3. rev. ed. London: Sage, 2015, s. 1-23.
WOLFE, Alan. The Future of Liberalism. New York: Alfred A. Knopf, 2009. ISBN 978-0307266774.