Cesta k mistrovství (mastered activity) – narativní analýza příběhu stávání se hudebníkem

• Název práce v češtině: Cesta k mistrovství (mastered activity) – narativní analýza příběhu stávání se hudebníkem
• Název v anglickém jazyce: The Path to Mastery (Mastered Activity) – Narrative Analysis of the Story of Becoming a Musician
• Klíčová slova: mistrovství, dovednosti, učení, hudební nástroj, narativní analýza
• Klíčová slova anglicky: mastery, skills, learning, musical instrument, narrative analysis
• Akademický rok vypsání: 2023/2024
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra psychologie (41-KPSY)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Mgr. David Heider, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 10.10.2023
• Datum zadání: 10.10.2023
• Datum potvrzení stud. oddělením: 12.04.2024
• Datum a čas obhajoby: 24.05.2024 08:30
• Datum odevzdání elektronické podoby: 14.04.2024
• Datum proběhlé obhajoby: 24.05.2024
• Předmět: Obhajoba diplomové práce (OSZD105PS)
• Oponenti: doc. PhDr. Vladimír Chrz, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Diplomová práce mapující subjektivní náhled na vznik mistrovství v dílčích oblastech při hře na hudební nástroje. Výzkum bude realizován prostřednictvím rozhovorů. Cílem výzkumu je identifikace klíčových zdrojů, které subjekt vnímá na cestě stávání se hudebníkem až do podoby mistrovství (nekoriguje pohyb vědomě, dělá jej s vysokou mírou přesnosti).
Teoretická část práce představuje teoretický zakotvení, které pomocí odborné literatury vymezuje koncepty cesty k mistrovství. V první kapitole je popsáno senzomotorické učení, jeho průběh, druhy a vybraný model Fittse a Posnera. V druhé kapitole se práce věnuje pojmu mistrovských dovedností, které definuje a pomocí zvoleného modelu popisuje fáze získávání mistrovských dovedností. K vymezení pojmu mistrovství dochází následující kapitole i s prostřednictvím pojmu flow, který se mistroství bez pochyb týká. V následující kapitole je předložen koncept mistrovství a jeho zákonitosti dle Pinka. Za přínosnou lze považovat pátou kapitolu, které se věnuje teorii afordance dle J. Gibsona. Další kapitola popisuje rozdíly mezi mistry a začátečníky v šachu, které byly zjištěny výzkumem Chase a Simona. V posledních kapitolách se teoretická část práce blíže věnuje Bloomovy taxonomii cílů a následně popisu průniku psychologie a hudby.
Empirická část práce obsahuje vlastní výzkumné šetření mapující subjektivní náhled na vznik mistrovství v dílčích oblastech při hře na hudební nástroje a stanovení hlavních zdrojů, které tvoří tuto zkušenost (cestu stávání se hudebníkem). Nejprve lze uvést hlavní cíl výzkumu, poté metodologii, která byla použita ve výzkumu a v závěrečné části jsou předloženy získané výsledky a jejich interpretace, následuje samotná diskuze a závěr.
Hlavním cílem výzkumu této práce je identifikovat subjektivně vnímané klíčové zdroje při dosahování mistrovství v procesu stávání se hudebníkem u jednotlivých participantů prostřednictvím rozhovorů. Pojem mistrovství lze popsat jako aktivitu v činnosti, která není korigována vědomě, avšak si zachovává vysokou míru přesnosti.
Tato práce si neklade za cíl identifikovat objektivní pohled na proces dosahování mistrovství. Z tohoto důvodu tedy cíle výzkumu budou směřovat spíše k subjektivně narativnímu pohledu každého z dotazovaných respondentů, kteří v průběhu svého života věnovali úsilí a čas hře na hudební nástroj.
Hlavní výzkumná otázka zní následovně: Jaké jsou klíčové zdroje, které subjekt vnímá na cestě k stávání se hudebníkem až do podoby mistrovství.
Pro lepší přehlednost výzkumného šetření byly stanoveny následující otázky, které vychází z hlavní výzkumné otázky.
1) Jaké jsou společné zdroje při dosahování mistrovství nezávisle na druhu hudebního nástroje?
2) V čem může být varieta v dosahování mistrovství na totožný hudební nástroj?
3) Jakou zkušenost vytváří různé stupně dosaženého hudebního vzdělání při cestě k mistrovství?

Seznam odborné literatury

Chase, W. G., & Simon, H. A. (1973). Perception in chess. Cognitive Psychology(4), 55–81.
Coker, C. A. (2022). Motor learning and control for practitioners (5th). Routledge.
Conde, V., Altenmüller, E., Villringer, A., & Ragert, P. (2012). Task-Irrelevant Auditory Feedback Facilitates Motor Performance in Musicians. Frontiers in Psychology(3).
Chrz, V. (2002). Poetika identity: Kategorie popisu narativní rekonstrukce. Kvalitativní výzkum ve vědách o člověku na prahu třetího tisíciletí. Sborník z konference. PsÚ AV ČR Brno, SCAN Tišnov, 40-47.
Chrz, V. (2007). Možnosti narativního přístupu v psychologickém výzkumu. Praha: Psychologický ústav AV.
Csikszentmihalyi, M. (2008). Flow: The Psychology of Optimal Experience . Harper Perennial Modern Classics.
Čermák, I. (2002). Myslet narativně (kvalitativní výzkum „on the road“). Sborník z konference Kvalitativní výzkum ve vědách o člověku na prahu třetího tisíciletí, 11-25.
Čermák, I., Hiles, D., & Chrz, V. (2007). Narativně orientovaný výzkum: interpretační perspektivy. Psychologica 37, Sborník z konference Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku 6, 53-66.
Čáp, J. (1993). Psychologie a vyučování . Praha: Karolinum.
Anderson, L. W., & Krathwohl, D. R. (2001). A Taxonomy for Learning, Teaching, and Assessing: A revision of Bloom ́s Taxonomy of Educational Objectives. New York : Addison Wesley Longhman.
Bloom, B. S. (1956). Taxonomy of Educational Objectives, The Classification of Educational Goals. Handbook I: Cognitive Domain. New York : David McKay.
Brown, R., & Palmer, C. (2012). Auditory–motor learning influences auditory memory for music. Memory & Cognition(40), 567-578.
Dave, R. (1970). Psychomotor levels . V R. Armstrong, Developing and Writing Behavioral Objectives. Tucson: Educational Innovators Press.
De Groot, A. D. (1965). Thought and Choice in Chess. Hague : Mouton Publishers.
De Groot, A. D. (1966). Perception and memory versus thought: Some old ideas and recent findings. V B. Kleinmuntz, Problem Solving . New York : Wiley.
Dreyfus, H. (2002). Intelligence without representation – Merleau-Ponty’s critique of mental representation. Phenomenology and the Cognitive Sciences(1), 367-383.
Dreyfus, S., & Dreyfus, H. (1980). A five-stage model of the mental activities involved in directed skill acquisition. Storming Media.
Dweck, C. (2017). Nastavení mysli: Nová psychologie úspěchu aneb naučte se využívat svůj potenciál. Brno: Jan Melvil Publishing.
Elliot, J. (2005). Using narrative in social research: Quantitative and quali- tative approaches. Londýn : Sage Publications.
Fitts, P. M., & Posner, M. I. (1967). Human Performance. Belmont, Californie : Brooks/Cole .
Gibson, J. (1977). The theory of affordances. V R. Shaw, & J. Bransford, Perceiving, Acting and Knowing: Toward an Ecological Psychology (stránky 127–143). Lawrence Erlbaum.
Gibson, J. (1979). The Ecological Approach to Visual Perception. Boston: Houghton Mifflin Harcourt.
Guilford, J. (1957). Creative Abilities in the Arts. Psychological Reuter, 2(64), 110-118.
Guskey, T., & Anderman, E. (2014). In Search of a Useful Definition of Mastery. Educational Leadership(71), 18-23.
Hallam, S. (2001). The Development of Metacognition in Musicians: Implication for Education. British Journal of Music Education(18), 27-39.
Harrow, A. (1972). A taxonomy of the psychomotor domain. New York : David McKay.
Hendl, J. (2005). Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace. Praha : Portál.
Hunt, M. (2000). Dějiny psychologie. Praha: Portal.
Hyhlik, F., & Nakonečný, M. (1973). Malá encyklopedie současné psychologie. Praha.
Kaptelinin, V. (2014). Affordances. V V. Kaptelinin, M. Soegaard, & R. Dam, The interaction Design Foundation . Aarhus, Dánsko: The interaction Design Foundation.
Koffka, K. (1935). Principles of Gestalt psychology. . Boston: Houghton Mifflin Harcourt.
Krathwohl, D. R. (1964). of educational objectives: The classification of educational goals, Hand book II: Affective domain. New York: David Mckay.
Lewin, K. (1939). Field Theory and Experiment in Social Psychology: Concepts and Methods. American Journal of sociology(6), 868-896.
Miller, G. A. (1956). The magical number seven, plus or minus two: Some limits on our capacity for processing information. Psychological Review(63), 81-97.
Miovský, P. (2006). Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada.
Müller-Freienfels, R. (1936). Psychologie der Musik. Berlin.
Morris, C. G., & Maisto, A. A. (1998). Psychology: An Introduction. Prentice Hall.
Newell, A., & Simon, H. A. (1972). Human Problem Solving. New York : Prentice-Hall .
Palmer, C., & Meyer, R. (2000). Conceptual and motor learning in music performance. Psychological science(11), 63-68.
Pink, D. (2017). Drive/pohon: Překvapivá pravda o tom, co nás motivuje. Olomouc : ANAG.
Plháková, A. (2004). Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia.
Riessman, C. K. (1993). Narrative analysis. Thousand Oaks: Sage .
Rychtecký, A. (2002). Proces vzdělávání a výchovy ve školní tělesné výchově . Praha: Karolinum .
Schmidt, R. A., & Wrisberg, C. A. (2000). Motor Learning and Performance. Human Kinetics.
Sander, G. (2004). Improving Student Practicing through Application of Motor-Learning Research. Applications of Research in Music Education(23), 14-21.
Sedlák, F., & Váňová, H. (2013). Hudební psychologie pro učitele. Praha: Karolinum.
Simpson, E. (1972). The Classification of Educational Objectives in the Psychomotor Domain. Washington DC. : Gryphon House.
Spittle, M. (2021). Motor learning and skill acquisition: Applications for physical education and sport. Bloomsbury Pbublishing Plc.
Trembath, R., & White, T. (1979). Mastery Achievement of Intellectual Skills. The Journal of Experimental Education, 3(47), 247-252.
Younger, J. B. (1991). A theory of mastery. Advances in Nursing Science(14), 76-89.