Enzym amyláza kódovaný genem AMY1 je produkován především ve slinných žlázách. Bylo zjištěno, že čím větší počet kopií genu AMY1 jedinec má, tím více amylázy tvoří, a tím lépe je také schopen trávit potravu s větším obsahem polysacharidů, např. škrobu. Člověk má přibližně 3x více kopií než šimpanz a protože archaičtí hominini zmnoženými kopiemi pravděpodobně příliš nedisponovali, mohlo by se jednat o nedávnou adaptaci spojenou s domestikací rostlin. Některé studie skutečně naznačují, že současné lidské populace s vysokou (nebo naopak nízkou) konzumací škrobu si jsou v počtu kopií podobné – čím více škrobu konzumují, tím větší počet kopií genu AMY1 mají. Tato generická adaptace má přirozeně v současné době i svoje dopady – lidé s nižším počtem kopií genu jsou při vyšší konzumaci škrobů náchylnější ke vzniku cukrovky, a naopak lidé s vyšším počtem kopií mají predispozici k obezitě (především u dětí). Tato bakalářská práce má za cíl v úvodu popsat molekulární podstatu genu AMY1, nastínit přehled dosavadních studií týkajících se počtu kopií v jednotlivých lidských populacích (v celosvětovém měřítku a s ohledem na jejich subsistenci) a zamyslit se obecně nad variabilitou selekčně podmíněných znaků v dramaticky se měnícím prostředí antropocénu.
- zadáno a potvrzeno stud. odd.