Holocenní měkkýší sukcese pískovcových skalních měst.

• Název práce v češtině: Holocenní měkkýší sukcese pískovcových skalních měst.
• Název v anglickém jazyce: Holocene mollusc succession of sandstone rock cities.
• Akademický rok vypsání: 2023/2024
• Typ práce: disertační práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra zoologie (31-170)
• Vedoucí / školitel: doc. RNDr. Lucie Juřičková, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 04.10.2023
• Datum zadání: 05.10.2023
• Konzultanti: PhDr. Mgr. Petr Šída, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Pískovcová skalní města české křídové pánve jsou tradičně považována za floristicky a faunisticky chudé oblasti, neboť kyselé křemenné pískovce neumožňují rozvoj bohatších biocenóz (Ložek, 2007). Na druhou stranu, rozmanité geomorfologické podmínky tvořené systémem hlubokých údolí, soutěsek a vyvýšených plošin vytváří širokou škálu různých biotopů, které poskytují životní podmínky mnoha druhům s odlišnými ekologickými požadavky (Cílek, 2007; Ložek, 2011). Současná ochuzená pískovcová krajina je však výsledkem náhlé změny vnějších podmínek v pozdním holocénu (Cílek et al., 1996; Ložek, 1997). Řada malakostratigrafických výzkumů spolu s archeologickými průzkumy mezolitického osídlení potvrzuje vývoj rozvinutých společenstev lesních plžů, které dokazují naprosto odlišné biotické a abiotické podmínky prostředí (Prošek & Ložek, 1952; Ložek, 1997). Radikální transformace krajiny byla tradičně vysvětlována změnami klimatických podmínek a rozvojem lidských sídlišť v pozdní době bronzové (Cílek et al., 1996; Jenč & Peša, 2007), zatímco recentní studie předpokládá spíše dlouhodobý pokles v abundanci a kvalitě lesních malakocenóz, jejichž zánik byl způsoben až soustavnou výsadbou smrkových monokultur v 19. století (Juřičková et al., 2020).
Zatímco většina uvedených údajů je odvozena z výzkumu holocenních uloženin pískovcových převisů na území CHKO Český ráj a CHKO Kokořínsko – Máchův kraj, paleomalakologická data z jiných pískovcových oblastí v severních Čechách jsou zastoupeny méně nebo zcela chybí (Juřičková et al., 2020; Svoboda, 2003; 2017; Šída & Pokorný, 2020). Jedním z cílů doktorského projektu by mělo být nashromáždění konchologického materiálu z ostatních skalních měst české křídové pánve, jejich analýza a paleoenvironmentální rekonstrukce vývoje těchto areálů v holocénu. Výsledkem by bylo zachycení základních vývojových trendů pískovcových měst a odhalení dalších faktorů zodpovědných za jejich současnou podobu. Vzhledem k častým nálezům archeologických artefaktů je podstatné zohlednění antropogenních procesů, které se podílely na utváření současné krajiny. Z metodického hlediska bychom se zaměřili na specifický způsob fosilizace měkkýších schránek v pískovcových kontextech, které mnohdy navzdory kyselému charakteru sedimentu vykazují vysokou kvalitu konzervace. Za pomoci skenovací elektronové mikroskopie (SEM) bychom studovali ultrastrukturální charakteristiky fosilizace vybraných skupin terestrických plžů, což nám umožní srovnání fosilizačních podmínek napříč rozmanitými lokálními podmínkami pískovců. Na základě komparace materiálu z jiných typů sedimentů z odlišných oblastí (např. sedimenty mokřadů a krasových oblastí) bychom testovali možnost rekonstruovat paleoekologické podmínky nejen na základě druhového složení malakocenózy, ale i prostřednictvím charakteristické fosilizace měkkýších schránek.