Češi žijící v Norsku

• Název práce v češtině: Češi žijící v Norsku
• Název v anglickém jazyce: Czechs living in Norway
• Klíčová slova: Česko, Norsko, transnacionalismus, Češi v Norsku, zvyky, tradice
• Klíčová slova anglicky: Czech Republic, Norway, Transnationalism, Czechs in Norway, habits, traditions
• Akademický rok vypsání: 2022/2023
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Zdeněk Uherek, CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 28.09.2023
• Datum zadání: 28.09.2023
• Datum a čas obhajoby: 17.06.2024 09:00
• Místo konání obhajoby: Areál Jinonice, B228, 228, seminární místnost ISS
• Datum odevzdání elektronické podoby: 30.04.2024
• Datum proběhlé obhajoby: 17.06.2024
• Oponenti: Mgr. Katarína Aslan

Zásady pro vypracování

Práce se zaměří na životní styl a jeho proměny u Čechů, kteří se přestěhovali do Norska. Budou zde kontextualizovány pojmy a koncepty související s migrací, sumarizovány důvody k přestěhování se do Norska, zachyceny adaptační strategie v novém prostředí a lokalizováno, jaké segmenty životního stylu si čeští obyvatelé Norska myslí, že nemění a chtějí si je zachovat. Data budu získávána zúčastněným pozorováním a rozhovory. Předpokládaná velikost vzorku bude 3-4 rodiny (ať už rodiny s dětmi nebo bezdětné rodiny). S jednotlivými rodinnými příslušníky budou vedeny rozhovory separátně.

Seznam odborné literatury

1. HENIG, David. Transnacionalismus. Plzeň: AntropoWeb, 2007
2. TYLLNER, Lubomír. Velké dějiny zemí Koruny české - Lidová kultura. Praha:
Paseka, 2014
3. SHILS, Edward, 1981. Tradition. University of Chicago Press. ISBN 9780226753263.
4. VALENTA, Tomáš. České tradice. České zvyky, tradice a pranostiky [online]. [cit.
2023-06-19]. Dostupné z: https://www.ceskezvyky.cz/kategorie/ceske-zvyky/
5. Szaló, C., 2007. Transnacionální migrace. Proměny identit, hranic a vědění o nich.
Brno: CDK.
6. LEVITT, Peggy, 2001. The Transnational Villagers. Ilustrované vydání, dotisk.
University of California Press. ISBN 0520228138.
7. BROUČEK, Stanislav, BERANSKÁ, Veronika, ČERVINKOVÁ, Hana, a UHEREK,
Zdeněk. Analýza migrace českých občanů po roce 1989. Praha: Etnologický ústav AV
ČR, 2015.
8. JANKOVÁ, Markéta a ČECH, Tomáš. Češi v zahraničí – mezigenerační přenos české
lidové kultury u členů krajanských spolků. Národopisná revue. Národní ústav lidové
kultury, 2010.
9. VERTOVEC, Steven. Transnationalism. 2009. Taylor & Francis. ISBN
9781134081585.
10. FOURON, Georges Eugene a Nina Glick SCHILLER, 2001. Georges Woke Up
Laughing: Long-Distance Nationalism and the Search for Home. Duke University Press.
ISBN 9780822327912.

Předběžná náplň práce

Ve své bakalářské práci se zaměřím na téma Čechů, kteří se rozhodli žít v Norsku.
Cílem mé práce je studovat změny životního stylu v souvislosti s dlouhodobým pobytem v
novém prostředí. Pro tohle téma jsem se rozhodla hlavně protože již 10. rokem do Norska
dojíždím za mým otcem a vždy mě bavilo pozorovat, jak se mění a zároveň nemění tradice a
zvyky Čechů žijících v Norsku.
Ve své práci bych se chtěla primárně zaměřit na prozkoumání toho, jak se proměnil
životní styl Čechů, kteří se rozhodli přestěhovat do Norska. Dále bych se chtěla zaměřit na to,

jak probíhalo začlenění se do norské společnosti. Zda v Norsku žijí samostatně nebo v
rodinách a také, zda se jedná o rodiny, které se přestěhovaly z České republiky nebo se teprve
vytvořily v Norsku. Co se rodin týče, tak mě zajímá, zda se jedná o manželství s cizinci nebo
s občany České republiky. Chtěla bych se zaměřit přizpůsobení / nepřizpůsobení se norské
mentalitě a tradicím. Zároveň se chci zaměřit na to, jak se změnily tradice, zvyky, způsob
života Čechů, kteří se do Norska odstěhovali za lepším životem a jaké mají například
zaměstnaní. Dále jak a zda vůbec udržují vztahy s příbuznými, kteří zůstali v Česku. Zajímá
mě především, jak se například změnil způsob slavení svátků jako jsou Vánoce a Velikonoce,
které jsou v Česku velmi významnými svátky. Dále bych se, co se svátků týče, chtěla zaměřit
na to, zda Češi v Norsku přijali nějaké nové svátky, které jsou oblíbené v Norsku (například
Halloween nebo Den Ústavy). V neposlední řadě bych se chtěla zaměřit na to, co Češi v
Norsku vnímají jako pozitivní a zároveň vnímají jako negativní na přistěhování se do Norska
– tím mám namysli například aktuální téma norské politiky co se péče a výchovy dětí týče.
Norská politika je v tomto směru totiž velmi přísná a velké množství Čechů v Norsku s touto
politikou do jisté míry nesouhlasí. Co se rozdílnosti těchto dvou národností týče, ráda bych
prozkoumala rozdíly různých tabu. Za 10 let co do Norska dojíždím jsem si totiž všimla, že
pro Nory jsou tabu věci, které pro Čechy tabu rozhodně nejsou. Vůbec se například nebaví o
politice nebo náboženství, je to něco o čem by se lidé bavit neměli. Dále bych se chtěla
zaměřit na drobné rozdíly v životech Čechů v Norsku jako je například přijetí prohibice
alkoholu na veřejnosti nebo naopak velmi kvalitní péče o zákazníka v norských službách a
obchodech. Dalším aspektem, který mě v rámci této problematiky zajímá je, jak a zda udržují
Češi v Norsku vztahy s příbuznými, kteří se s nimi do Norska nepřestěhovali. A posledním
tématem, na které bych se ráda ve své práci zaměřila je vnímání domova. Zajímá mě, jak
Češi v Norsku tento pojem vnímají, zda je pro ně domov Norsko nebo Česko nebo možná
obojí anebo také ani jedno? Z této otázky mi zároveň vyplývá další otázka a to sice, jaký mají
čeští migranti vztah k České republice, zda se do Česka rádi vracejí a co jim nejvíce chybí a
co jim naopak vůbec nechybí. Pokud jsou stále občany České republiky, tak by mě
samozřejmě zajímala komunikace s českým státem a v jakých případech tato komunikace
vzniká.
O tomto konkrétním jevu čili o Českých lidech v Norsku, zatím nikdo nepsal. Práce,
která se nejvíce blížila mému tématu byla na téma již zmiňované politiky, co se výchovy dětí
týče. Narazila jsem na několik bakalářských a diplomových prací, které se okrajově dotýkají
tématu, kterému se chci věnovat. Zároveň jsem dohledala několik prací či článků, které se
zaměřují na Čechy žijící v zahraničí, ale nenarazila jsem na žádnou práci, která by se
výhradně věnovala Čechům žijících v Norsku.
Přidanou hodnotou mé bakalářské práce by mohl být právě fakt, že se tomuto tématu
nikdo zatím nevěnoval a mohla bych tak nabídnout širší vhled do této poměrně velké česko-
norské komunity. Cílem mé práce bude osvětlit transnacionalitu Čechů žijících v Norsku,
jelikož věřím, že je to poměrně zajímavé téma. Ve své práci se budu zaměřovat primárně na
slavení svátků, dodržování a nedodržování tradic, styl života a další již zmíněné aspekty,
tudíž si dovolím tvrdit, že antropologicky bude má bakalářská práce přínosnou.
V teoretické části budu postupovat analyticko-systematicky, tudíž od části k celku.
Budu se zaměřovat na analýzu a interpretaci sociokulturních jevů a procesů, které souvisejí s
migrací Čechů do Norska. Teoretický rámec bude sloužit k tomu, abych vytvořila koherentní
základ pro empirický výzkum a lepší porozumění zkoumané problematice. Nejdříve
představím základní pojmy, kterým se budu věnovat (transnacionalizace, tradice, jednotlivé
svátky, kulturní identita). Dále představím nejdůležitější práce a koncepty, proč lidé migrují,
jak komunikují se zemí původu a s novým prostředím. Vzhledem k charakteru komunity se
zaměřím především na výklad push – pull konceptu, který koresponduje s neoklasickou teorií
migrace, koncept relativní deprivace a sociálního kapitálu směřující ke zlepšení postavení ve
vlastní komunitě.
V teoretické části bych chtěla představit například teorii transnacionalismu, kterou se
zabýval Portes a Vertovec. Jedná se o stav, kdy člověk pohybuje v několika společnostech,
které jsou zakotvené v různých státech nebo ve společnosti, která přesahuje státní hranici.
Dále bych chtěla představit například teorii transnacionálního pole, kterou se zabývaly
například Lewitt a Schiller, a které představují pole, kdy člověk žije v jednom státě, ale
zároveň udržuje nejen společenské vazby ve státě jiném.
V empirické části své práce bych se chtěla věnovat 3-4 různým rodinám, které se
přestěhovaly do Norska za lepším životem. Jedná se o účelový výběr. Skupiny mám
vyčleněné, neboť jsem s nimi již komunikovala. Bude se jednat primárně o rodiny, kterým se
narodily děti už v Norsku. Ráda bych ale našla i smíšenou rodinu a jednu rodinu, která bude
bezdětná, abych tak měla co možná nejvariabilnější pohled na mé výzkumné otázky. Výzkum
budu provádět na základě polostrukturovaných rozhovorů, které budu s členy rodiny provádět
odděleně, abych měla co možná nejrelevantnější odpovědi. Zároveň budu provádět
pozorování a do své práce také zařadím poznatky, které jsem už za minimálně posledních 5
let vypozorovala. Ráda bych se také sešla s českou komunitou, která se v Oslu pravidelně
schází. Jedná se o širokou skupinu Čechů, kteří se navzájem neznali, ale začali se scházet,
aby si udrželi kontakt s Českými lidmi.
S mou prací se samozřejmě pojí ochrana osobních údajů při provádění rozhovoru.
Účastníci rozhovoru budou plně obeznámeni s účely mé bakalářské práce. Otázky, které
budou mým respondentům připadat citlivé samozřejmě nebudou muset zodpovídat.
Respondentům bude předložen informovaný souhlas a povolení o nahrávání si rozhovoru.
Data budou použita pouze pro účely mé bakalářské práce a nebudou šířena žádnou jinou
formu. Pro zachování a ochranu anonymity si s respondenty stanovím, zda budou chtít využít
alternativních jmen.

Dalším etickým rizikem by mohla být potenciální práce s nezletilým dětmi, abych tak
zabránila porušení etiky, získám od zákonných zástupců buď písemný nebo ústní souhlas.
Dále si budu muset ve své práci dát pozor na neutrální postoj, jelikož vzhledem k
tomu, že jedním ze zkoumaných bude můj otec, budu si muset udržet co možná největší
neutralitu.