Using Introspection Bias Hypothesis to Explore People's Blindness Towards Social Norms

• Název práce v češtině: Využití hypotézy introspekčního zkreslení ke zkoumání slepoty lidí vůči sociálním normám
• Název v anglickém jazyce: Using Introspection Bias Hypothesis to Explore People's Blindness Towards Social Norms
• Klíčová slova: konformita, výběrový experiment, introspekce, iluze introspekce, sociální normy
• Klíčová slova anglicky: conformity, choice experiment, introspection, introspection illusion, social norms
• Akademický rok vypsání: 2022/2023
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: angličtina
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Jan Urban, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 25.09.2023
• Datum zadání: 25.09.2023
• Datum a čas obhajoby: 09.09.2024 09:00
• Místo konání obhajoby: Areál Jinonice, B216, 216, seminární místnost ISS
• Datum odevzdání elektronické podoby: 31.07.2024
• Datum proběhlé obhajoby: 09.09.2024
• Oponenti: Mgr. Maksym Kolomoiets

Seznam odborné literatury

1. Cohen, G. L. (2003). Party Over Policy: The Dominating Impact of Group Influence on Political Beliefs. Journal of Personality and Social Psychology, 85, 808–822. https://doi.org/10.1037/0022-3514.85.5.808
2. Culiberg, B., & Elgaaied-Gambier, L. (2016). Going green to fit in – understanding the impact of social norms on pro-environmental behaviour, a cross-cultural approach. International Journal of Consumer Studies, 40(2), 179–185. https://doi.org/10.1111/ijcs.12241
3. D’Arco, M., Marino, V., & Resciniti, R. (2023). Exploring the pro-environmental behavioral intention of Generation Z in the tourism context: The role of injunctive social norms and personal norms. Journal of Sustainable Tourism, 0(0), 1–22. https://doi.org/10.1080/09669582.2023.2171049
4. Darley, J. M., & Latane, B. (1968). Bystander intervention in emergencies: Diffusion of responsibility. Journal of Personality and Social Psychology, 8, 377–383. https://doi.org/10.1037/h0025589
5. Dorigoni, A., & Bonini, N. (2023). Water bottles or tap water? A descriptive-social-norm based intervention to increase a pro-environmental behavior in a restaurant. Journal of Environmental Psychology, 86, 101971. https://doi.org/10.1016/j.jenvp.2023.101971
6. Johansson, P., Hall, L., Sikström, S., Tärning, B., & Lind, A. (2006). How something can be said about telling more than we can know: On choice blindness and introspection. Consciousness and Cognition, 15(4), 673–692. https://doi.org/10.1016/j.concog.2006.09.004
7. Nisbett, R., & Wilson, T. (1977). Telling More Than We Can Know: Verbal Reports on Mental Processes. Psychological Review, 84, 231–259. https://doi.org/10.1037/0033-295X.84.3.231
8. Pronin, E. (2009). The introspection illusion. In M. P. Zanna (Ed.), Advances in experimental social psychology, Vol 41. (2012-15135-001; pp. 1–68). Elsevier Academic Press. https://doi.org/10.1016/S0065-2601(08)00401-2
9. Pronin, E., Molouki, S., & Berger, J. (2007). Alone in a Crowd of Sheep: Asymmetric Perceptions of Conformity and Their Roots in an Introspection Illusion. Journal of Personality & Social Psychology, 92(4), 585–595. https://doi.org/10.1037/0022-3514.92.4.585
10. Sherif, M. (1936). The psychology of social norms (pp. xii, 210). Harper.
11. Smith, C. J., Dupré, K. E., McEvoy, A., & Kenny, S. (2021). Community perceptions and pro-environmental behavior: The mediating roles of social norms and climate change risk. Canadian Journal of Behavioural Science / Revue Canadienne Des Sciences Du Comportement, 53, 200–210. https://doi.org/10.1037/cbs0000229
12. White, P. A. (1988). Knowing more about what we can tell: ‘Introspective access’ and causal report accuracy 10 years later. British Journal of Psychology, 79(1), 13–45. https://doi.org/10.1111/j.2044-8295.1988.tb02271.x

Předběžná náplň práce

Sociální normy hrají důležitou roli v proenvironmentálním chování (Culiberg & Elgaaied-Gambier, 2016; D'Arco et al., 2023; Dorigoni & Bonini, 2023; Smith et al., 2021). Silný vliv sociálních norem dokládá několik studií. Jako nejsilnější prediktor proenvironmentálního chování se jeví sociální normy významných druhých, rodiny a přátel. Pokud mají jedinci pocit, že se ostatní přizpůsobí, a zároveň se přizpůsobení očekává i od nich, je pravděpodobnější, že se budou chovat také proenvironmentálně (Culiberg & Elgaaied-Gambier, 2016). Tento vliv potvrzuje i nedávná studie zaměřená na generaci Z, která zjistila, že proenvironmentální chování mladých lidí je predikováno především prostřednictvím jejich osobních norem, které jsou přímo či nepřímo ovlivněny normami sociálními (D'Arco et al., 2023). Dalším zajímavým zjištěním z nedávné studie je, že přítomnost popisné sociální normy, například zobrazeného sdělení, může mít významný vliv na chování jednotlivců. Studie zjistila, že pouhá přítomnost plakátu s popisnou sociální normou v restauraci čtyřikrát zvýšila poptávku po vodě z kohoutku namísto balené vody (Dorigoni & Bonini, 2023).

Laická veřejnost má však jen omezenou schopnost rozpoznat, jak silný vliv na ni sociální normy mají. Bylo provedeno několik studií (Cohen, 2003; Darley & Latane, 1968; Sherif, 1936), které se tímto tématem zabývaly a které mimo jiné ukázaly, že lidé si nejsou vědomi vlastní náchylnosti k sociálnímu ovlivňování a popírají, že by jejich chování bylo sociálně ovlivňováno. Hypotézu, že lidé mají tendenci vnímat sami sebe jako méně náchylné k sociálnímu ovlivňování, se pokusil ověřit kolektiv autorů (Pronin et al., 2007) v pěti studiích. Všichni zjistili, že lidé jsou obecně schopni rychle rozpoznat účinky sociálního vlivu u druhých, ale nedokážou rozpoznat, kdy jsou sami ovlivněni. To je částečně způsobeno tzv. zkreslením introspekce.

Introspekční zkreslení je jev, při kterém lidé nedokážou správně identifikovat své vlastní důvody a motivaci, které mají k dispozici prostřednictvím introspekce (Pronin, 2009). Introspekční zkreslení prokázalo několik studií (Nisbett & Wilson, 1977; Pronin et al., 2007) a jednou z nich byla studie provedená již v roce 1977 dvojicí autorů, kteří se zabývali introspektivním přístupem ke kognitivním procesům a dospěli k závěru, že lidé mají k těmto procesům malý nebo žádný přístup a neuvědomují si existenci signálů, které ovlivňují jejich jednání. Když se pak jedinci pokoušejí podat zprávu o svých kognitivních procesech, jejich odpověď není založena na skutečné introspekci, ale pouze na apriorních úsudcích o nejrelevantnější a nejpravděpodobnější příčině jejich jednání (Nisbett & Wilson, 1977). Tato a některé další studie ukazují, že jedinci mají silnou tendenci podřizovat se sociálnímu vlivu jak v triviálních, tak v závažnějších záležitostech. Tento sociální vliv může pocházet z různých zdrojů. Lidé se přizpůsobují svým vrstevníkům, lidem, které osobně neznají, lidem, ke kterým vzhlížejí, a společenským normám (Pronin et al., 2007).

Některé další studie však ukázaly, že introspekční zkreslení nemusí být tak silné, jak se původně myslelo, a že lidé obecně dokáží identifikovat svou motivaci (Johansson et al., 2006; White, 1988). Některé studie poukázaly na teoretické a metodologické nedostatky spojené s měřením introspekce a uvedly, že introspektivní zmatenost nebyla dostatečně falzifikována ani podpořena (White, 1988). Tento návrh podpořila studie z roku 2006, v níž kolektiv autorů testoval neschopnost jednotlivců odhalit nesoulad mezi záměrem a výsledkem v jednoduchém rozhodovacím úkolu. Výsledkem tohoto experimentu bylo, že mezi pokusy manipulované a nemanipulované skupiny byly zjištěny jen velmi malé rozdíly (Johansson et al., 2006).
V této práci budu studovat slepotu lidí vůči sociálním normám s využitím konceptuálního rámce introspekčního zkreslení. Konkrétně budu studovat, zda lze slepotu vůči účinkům sociálních norem vysvětlit jako případ introspekčního zkreslení, a budu studovat moderující faktory, které zvyšují nebo oslabují slepotu lidí vůči účinkům sociálních norem.

Ve své práci budu konceptuálně replikovat a rozšiřovat experimentální studii Pronina et al. (2007, Studie 4) zaměřenou na introspektivní zkreslení při vnímání sociálních norem. Ve své studii budu experimentálně manipulovat sociálními normami týkajícími se polarizujících témat (např. legalizace eutanazie, přijímání a integrace migrantů atd.). Tato témata budou identifikována na základě malého pilotního výzkumu v cílové populaci a/nebo rešerše literatury (průzkumy veřejného mínění). Sociální normy budu manipulovat tak, že předložím informace o tom, jaká část referenční skupiny podporuje (nebo je proti) konkrétní téma, jak se běžně dělá ve studiích, které manipulují sociálními normami (Cohen, 2003; Darley & Latane, 1968; Pronin et al., 2007; Sherif, 1936). Po každém tématu účastníci uvedou svou vlastní podporu (nebo odpor k danému tématu). Nakonec účastníci uvedou, do jaké míry byly jejich odpovědi ovlivněny normativními informacemi v protikladu k již existujícím postojům účastníků.

Experimentální studii plánuji provést na vzorku studentů Univerzity Karlovy. Kromě snadného přístupu k této populaci mi taková volba umožní stanovit populaci studentů Univerzity Karlovy jako relevantní referenční skupinu při experimentální manipulaci se sociálními normami. Očekávám, že se mi podaří získat 200-300 účastníků studie prostřednictvím výběru vzorku metodou "sněhové koule". Vzhledem k tomu, že moje studie bude experimentální a bude zkoumat kauzální účinek experimentálních faktorů, nereprezentativnost vzorku je v tomto případě daleko menší problém.

Pomocí regresních modelů budu schopna odhadnout vliv sociálních norem na rozhodování účastníků a budu jej moci porovnat s (introspektivním) vnímaným normativním vlivem.
Tato studie je potenciálně důležitá pro sociologii, protože metody založené na introspekci se v sociologických studiích často používají k odhalení motivace chování lidí. Moje studie přispěje k existující literatuře, která upozorňuje na některá zkreslení a omezení při zjišťování motivace lidí na základě introspekce.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Social norms play an important role in pro-environmental behavior (Culiberg & Elgaaied-Gambier, 2016; D’Arco et al., 2023; Dorigoni & Bonini, 2023; Smith et al., 2021). The strong influence of social norms is demonstrated by several studies. Social norms of significant others, family and friends, appear to be the strongest predictor of pro-environmental behavior. If individuals feel that others will conform, and at the same time conforming is expected of them, they are more likely to behave pro-environmentally as well (Culiberg & Elgaaied-Gambier, 2016). This influence is confirmed by a recent study focusing on Generation Z, which found that young people's pro-environmental behavior is predicted primarily through their personal norms, which are directly or indirectly influenced by social norms (D’Arco et al., 2023). Another interesting finding from a recent study is that the presence of a descriptive social norm, such as a displayed message, can have a significant impact on the behavior of individuals. The study found that the mere presence of a poster with a descriptive social norm in a restaurant increased demand for tap water instead of bottled water four times (Dorigoni & Bonini, 2023).

However, lay people have only limited ability to recognize how strong influence social norms have on them. Several studies have been conducted (Cohen, 2003; Darley & Latane, 1968; Sherif, 1936) which dealt with this topic, and which showed, among other things, that people are not aware of their own susceptibility to social influence and deny that their behavior is socially influenced. The hypothesis that people tend to perceive themselves as less susceptible to social influence was attempted to be tested by a collective of authors (Pronin et al., 2007) in five studies. They all found that people were generally able to quickly recognize the effects of social influence in others, but failed to recognize when they themselves were influenced. This is in part due to so called introspection bias.

Introspection bias is a phenomenon whereby people fail to correctly identify their own reasons and motivation available through introspection (Pronin, 2009). Several studies have demonstrated introspection bias (Nisbett & Wilson, 1977; Pronin et al., 2007) and one of them was a study conducted back in 1977 by a pair of authors who took an introspective approach to cognitive processes and concluded that people have little or no access to these processes and are unaware of the existence of cues that influence their actions. When individuals then attempt to report on their cognitive processes, their response is based not on genuine introspection, but only on apriorist judgments about the most relevant and likely cause of their actions (Nisbett & Wilson, 1977). This and some other studies show that individuals have a strong tendency to conform to social influence in both trivial and more serious matters. This social influence can come from a variety of sources. People conform to their peers, to people they do not know personally, to people they look up to, and to social norms (Pronin et al., 2007).

However, some other studies showed that introspection bias may not be as strong as originally thought and that people generally can identify their motivation (Johansson et al., 2006; White, 1988). Some studies have pointed out theoretical and methodological shortcomings associated with the measurement of introspection and reported that introspective confusion has not been adequately falsified or supported (White, 1988). This proposal was supported by a 2006 study in which a collective of authors tested the inability of individuals to detect inconsistencies between intention and outcome in a simple decision task. The result of this experiment was that only very small differences were found between the trials of the manipulated and non-manipulated groups (Johansson et al., 2006). In this work, I will study people’s blindness to social norms using the conceptual framework of the introspection bias. Specifically, I will study whether blindness to social norm effects can be explained as a case of introspection bias, and I will study moderating factors that increase or attenuate people’s blindness to social normative effects.

In my thesis I will conceptually replicate and extend an experimental study by Pronin et al. (2007, Study 4) focusing on introspection bias in social norm perception. In my study, I will manipulate experimentally social norms related to polarizing topics (e.g., euthanasia legalization, acceptance and integration of migrants etc.). These topics will be identified based on a small pilot in the target population and/or literature search (opinion polls). I will manipulate social norms by presenting information about what fraction of the reference group supports (or is opposed) to specific issue as is commonly done in studies that manipulate social norms (Cohen, 2003; Darley & Latane, 1968; Pronin et al., 2007; Sherif, 1936). After each topic, participants will indicate their own support (or opposition to given topic). Finally, participants will indicate the degree to which their responses were affected by normative information as opposed by pre-existing attitude of the participants.

I am planning to run the experimental study on a sample of students of Charles University. Besides easy access to this population, such a choice will allow me to set the Charles University student population as a relevant reference group in the experimental manipulation of social norms. I expect that I will be able to recruit 200-300 participants for the study through snowball sampling. Given that my study will be experimental and looking at the causal effect of experimental factors, non-representativity of the sample is less of an issue in this case.

Using regression models, I will be able to estimate the effect of social norms on participants’ decisionmaking and I will be able to compare it with (introspection-based) perceived normative influence.
This study is potentially important in sociology because introspection-based methods are often used in sociological studies to reveal people’s motivation for behavior. My study will contribute to the existing literature which highlights some of the biases and limitations in introspection-based elicitation of people’s motivation.