Forenzní genetika se zaměřuje na identifikaci člověka, který zanechal svůj biologický materiál na místě činu. Za použití krátkých tandemových repetic (short tandem repeats - STR) tak můžeme dojít k individuální identifikaci jedince. Existují ovšem případy, kdy stanovení tzv. profilu DNA nevede k individuální identifikaci, jelikož existuje více jedinců nesoucích stejnou DNA. Řeč je o jednovaječných dvojčatech, resp. vícerčatech. S nástupem nových technologií a rozvojem genetických metod došlo k identifikaci několika zájmových oblastí, ve kterých lze pozorovat genetické rozdíly i mezi jednovaječnými dvojčaty. Jedná se například o mitochondriální DNA, kde byly v několika případech nalezeny rozdíly v míře sekvenční heteroplazmie, nebo o epigenetické změny jako je metylace DNA, která se může lišit v závislosti na prostředí. Tato bakalářská práce se zaměří na nejnovější poznatky o možnosti rozlišení monozygotních dvojčat, které mohou být užitečnými nástroji na poli forenzní genetiky a shrne je v literární rešrši.