Proměna životního stylu mladých dospělých v souvislosti s pandemií COVID-19

• Název práce v češtině: Proměna životního stylu mladých dospělých v souvislosti s pandemií COVID-19
• Název v anglickém jazyce: Lifestyle changes in young adults in the context of the COVID-19 pandemic
• Klíčová slova: mladí dospělí|pandemie COVID-19|zdravý životní styl|volný čas|životní styl|změny
• Klíčová slova anglicky: young adults|COVID-19 pandemic|healthy lifestyle|leisure|lifestyle|changes
• Akademický rok vypsání: 2022/2023
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Martina Kolářová Veverková
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 08.08.2023
• Datum zadání: 08.08.2023
• Schválení administrátorem: bylo schváleno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 08.08.2023
• Datum a čas obhajoby: 13.06.2024 10:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 03.05.2024
• Datum proběhlé obhajoby: 13.06.2024
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. et Mgr. Pavla Malvotová

Zásady pro vypracování

1. Východiska:
Životný styl je charakteristický provázaností vztahů, činností, aspektů života a dalšími charakteristikami (Kubátová, 2010). Celosvětová pandemie COVID-19 ovlivnila ve světovém měřítku mnoho oblastí jako je např. ekonomika, úmrtnost a každodenní život lidí. Pandemie způsobila mnoho ztrát v oblastech vzdělávání, sociálním kapitálu, zdraví a v celé řadě dalších jiných oblastí (Schady et al., 2023). Narušila významně způsoby trávení volného času a životní styl. Každopádně u některých způsobů životního stylu vývoj urychlila nebo trvale změnila (Skovajsa, 2021). Bakalářská práce se bude zabývat subjektivně vnímanou změnou životního stylu u mladých dospělých před pandemií COVID-19 a během fází pandemie COVID-19 až do roku 2023.

2. Cíle:
Cílem bakalářské práce je popsat, jak pandemie ovlivnila životní styl mladých lidí, a jak se tato proměna propisuje do způsobu jejich života v období po pandemii. Kromě omezení byla pandemie rovněž příležitostí k vytvoření nových návyků. Práce bude směřovat k identifikování vnímané změny komunikačními partnery a partnerkami, k jejímu zhodnocení a definování potenciálních pozitiv a negativ pro kvalitu jejich života, které přinesla. Hlavní výzkumná otázka pro tuto práci je formulována ve znění: ,,Jakými způsoby pandemie COVID-19 proměnila životní styl u mladých dospělých?”

3. Metodika:
Samostatný výzkum, který bude jádrem bakalářské práce, bude realizován formou polo strukturovaných hloubkových rozhovorů. Komunikačními partnery a partnerkami budou mladí dospělí ve věku od 20 do 30 let. Rozhovory budou realizovány podle předem připraveného scénáře, který bude konstruován na základě výzkumných otázek a bude komunikačním partnerům dávat prostor k osobnímu uchopení tématu a svého prožitku a zkušenosti. Rozhovory budou realizovány do informační saturace výzkumných otázek, vzhledem k předpokládanému rozsahu práce a charakteristice cílové skupiny se předpokládá realizace 8 rozhovorů.

4. Hypotézy:
Hlavní hypotézou je, že mladí dospělí omezili své pohybové aktivity v průběhu pandemie COVID-19 a celkově se zhoršil jejich životní styl, což nese riziko negativních důsledků pro jejich život v budoucnu. Další hypotézy se budou týkat např. vztahů, setkávání, osobních kontaktů (izolace, absence osobních setkávání, nástup on-line světa i v oblastech, kde by to před pandemií nebylo myslitelné apod.)

5. Charakteristika závěrů:
Závěr bakalářské práce porovná stav způsobu životního stylu u vybraných mladých dospělých před vypuknutím pandemie COVID-19, při nejhorších fázích pandemie a aktuální stav k roku 2023. Zmíní také, která součást životního stylu se proměnila v největší míře a nastíní možnosti odstranění pasivního způsobu života, pokud se prokáže, že po pandemii převládá pasivní způsob života u mladých dospělých. Tato zjištění mohou do budoucna přispět ke zlepšení společenského života lidí, ke zlepšení zdravotního stavu obyvatel republiky a i k dalším důležitým charakteristikám, nutných pro fyzické i psychické zdraví celé společnosti.

Seznam odborné literatury

Aguilar Rodríguez, J., Aller, K., Alvarez Igarzábal, F., Augusto Bordini, R., Bühler, N., Debus, M. S., Dunlap, K., Fizek, S., Freyermuth, G. S., Jung Johansen, J., Korn, O., Leichter, M., Lundedal Nielsen, R. K., Maughan, C. L., Nguyen, A. -T., Nickel, V., Panic-Cidic, N., Redecker, B., Song, S. -J., et al. (2022 - 2022). Mental Health. transcript Verlag.https://doi.org/10.1515/9783839462645
Assailly, J. -P. (2022). Psychological consequences of COVID-19 on children, teenagers and adults. Nova Science Publishers.
Chaney, D. C. (1996). Lifestyles. Routledge.https://doi.org/10.4324/9780203137468
Doucet, B., Melik, R. van, & Filion, P. (2021). Global reflections on COVID-19 and urban inequalities. Volume 1, Community and society. Bristol University Press.
Duffková, J., Urban, L., & Dubský, J. (2008). Sociologie životního stylu. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk.
Kubátová, H. (2010). Sociologie životního způsobu. Grada.
Lindberg, L. D., Bell, D. L., & Kantor, L. M. (2020). The Sexual and Reproductive Health of Adolescents and Young Adults During the COVID‐19 Pandemic. Perspectives on sexual and reproductive health, 52(2), 75-79.https://doi.org/10.1363/psrh.12151
Lupton, D., & Willis, K. (2021). The COVID-19 crisis: social perspectives. Routledge.
Mitáš, J., & Frömel, K. (2013). Pohybová aktivita české dospělé populace v kontextu podmínek prostředí. Univerzita Palackého v Olomouci.
Moustafa, A. A. (2021). Mental health effects of COVID-19. Academic Press.
Skovajsa, M. (2021). Začíná nová éra sociologie volného času a životního stylu?. Sociologický časopis, 57(5), 609-619.https://doi.org/10.13060/csr.2021.034
Simone, M., Emery, R. L., Hazzard, V. M., Eisenberg, M. E., Larson, N., & Neumark‐sztainer, D. (2021). Disordered eating in a population‐based sample of young adults during the COVID‐19 outbreak. The International journal of eating disorders, 54(7), 1189-1201.https://doi.org/10.1002/eat.23505
Schady, N., Holla, A., Sabarwal, S., & Silva, J. (2023). Collapse and recovery: how the COVID-19 pandemic eroded human capital and what to do about it. World Bank Publications.