Self-compassion jako osobní zdroj v kontextu JD-R teorie
Název práce v češtině: | Self-compassion jako osobní zdroj v kontextu JD-R teorie |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Self-compassion as a personal resource in the context of JD-R theory |
Klíčová slova: | sebe-soucit|teorie pracovních nároků a zdrojů|pracovní výkon|psychické zdraví|pracovní angažovanost |
Klíčová slova anglicky: | self-compassion|job demands and resources theory|job performance|mental health|work engagement |
Akademický rok vypsání: | 2022/2023 |
Typ práce: | bakalářská práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Katedra psychologie (21-KPS) |
Vedoucí / školitel: | Bc. Lucie Zernerová, M.Sc., Ph.D. |
Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
Datum přihlášení: | 01.08.2023 |
Datum zadání: | 01.08.2023 |
Schválení administrátorem: | bylo schváleno |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 01.08.2023 |
Datum a čas obhajoby: | 19.06.2024 00:00 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 01.05.2024 |
Datum proběhlé obhajoby: | 19.06.2024 |
Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
Oponenti: | Mgr. Kristýna Cetkovská |
Konzultanti: | doc. Mgr. Kateřina Zábrodská, Ph.D. |
Zásady pro vypracování |
Cílem práce je prozkoumat a zhodnotit význam sebesoucitu jako osobního zdroje v kontextu teorie pracovních nároků a zdrojů (job demands-resources theory, JD-R) ve vztahu k pracovnímu výkonu a psychickému zdraví zaměstnanců. Obsahem literárně přehledové části bude vymezení sebesoucitu jakožto tématu práce a zdůvodnění jeho důležitosti v kontextu pracovního prostředí a psychického zdraví zaměstnanců. Dále se literárně přehledová část zaměří na představení JD-R teorie a vysvětlení teoretického rámce a představení sebesoucitu jako osobního zdroje a jeho vztah k psychickému zdraví. V literární části bude zmíněn i syndrom vyhoření, jelikož souvisí s psychickým zdravím. Výzkumný design empirické části této bakalářské práci bude kvantitativní a bude zahrnovat sběr primárních dat pomocí dotazníkového šetření. Dotazník bude obsahovat validované škály měřící úroveň sebesoucitu, pracovních nároků a zdrojů, pracovního výkonu a psychického zdraví zaměstnanců. S psychickým zdravím zaměstnanců se úzce pojí syndrom vyhoření. V rámci empirického šetření bude zahrnut i dotazník zkoumající vyhoření. Vzorek bude tvořen zaměstnanci z různých profesních odvětví a pracovních pozic, aby se zajistilo zastoupení různých pracovních skupin. Data budou statisticky analyzována za použití korelačních a regresních analýz. V rámci mé bakalářské práce se budu zabývat několika výzkumnými otázkami. První otázkou je, jaký je vztah mezi sebesoucitem a pracovním výkonem zaměstnanců v souvislosti s JD-R teorií. Druhou otázkou, kterou se chci zaměřit na to, jak sebesoucit ovlivňuje psychické zdraví zaměstnanců, zejména pokud jde o pracovní požadavky a zdroje v pracovním prostředí. Očekávaný přínos výsledků výzkumu do psychologické teorie a praxe může přinést nové poznatky o interakci mezi pracovními požadavky, zdroji a sebesoucitem v pracovním prostředí. Potvrzení vlivu sebesoucitu jako protektivního faktoru proti negativním důsledkům pracovní zátěže může mít praktické důsledky pro organizaci práce na pracovištích. Výsledky mohou sloužit jako vodítko pro implementaci intervencí zaměřených na rozvoj sebesoucitu a snižování pracovního stresu, což by mohlo vést ke zlepšení pracovního výkonu a psychického zdraví zaměstnanců. Tímto způsobem může studie přispět k posílení psychologické praxe a vytvoření zdravějšího a produktivnějšího pracovního prostředí. |
Seznam odborné literatury |
Bakker, A. B., & Demerouti, E. (2017). Job demands-resources theory: Taking stock and looking forward. Journal of occupational health psychology, 22(3), 273–285. https://doi.org/10.1037/ocp0000056 Bakker, A. B., & Demerouti, E. (2017). Job demands-resources theory: Taking stock and looking forward. Journal of occupational health psychology, 22(3), 273–285. https://doi.org/10.1037/ocp0000056 Demerouti, E., Bakker, A. B., Nachreiner, F., & Schaufeli, W. B. (2001). The job demands-resources model of burnout. The Journal of applied psychology, 86(3), 499–512. Ford, J., Klibert, J. J., Tarantino, N., & Lamis, D. A. (2017). Savouring and Self-compassion as Protective Factors for Depression. Stress and health : journal of the International Society for the Investigation of Stress, 33(2), 119–128. https://doi.org/10.1002/smi.2687 Langseth-Eide, B., & Vittersø, J. (2021). Ticket to Ride: A Longitudinal Journey to Health and Work-Attendance in the JD-R Model. International journal of environmental research and public health, 18(8), 4327. https://doi.org/10.3390/ijerph18084327 Liang, K., Huang, L., Qu, D., Bu, H., & Chi, X. (2022). Self-compassion predicted joint trajectories of depression and anxiety symptoms during the COVID-19 pandemic: A five-wave longitudinal study on Chinese college students. Journal of affective disorders, 319, 589–597. https://doi.org/10.1016/j.jad.2022.09.078 Neff K. D. (2023). Self-Compassion: Theory, Method, Research, and Intervention. Annual review of psychology, 74, 193–218. https://doi.org/10.1146/annurev-psych-032420-031047 Schaufeli, W. B., Desart, S., & De Witte, H. (2020). Burnout Assessment Tool (BAT)-Development, Validity, and Reliability. International journal of environmental research and public health, 17(24), 9495. https://doi.org/10.3390/ijerph17249495 Zessin, U., Dickhäuser, O., & Garbade, S. (2015). The Relationship Between Self-Compassion and Well-Being: A Meta-Analysis. Applied psychology. Health and well-being, 7(3), 340–364. https://doi.org/10.1111/aphw.12051 |