Pilotní studie nového výkonového měřítka aktivit denního života (Night Out Task) na české populaci

• Název práce v češtině: Pilotní studie nového výkonového měřítka aktivit denního života (Night Out Task) na české populaci
• Název v anglickém jazyce: Pilot study of a new performance measure of activities of daily living (Night Out Task) in the Czech population
• Klíčová slova: Pojď si vyrazit|aktivity denního života|výkonové měřítko|stárnutí|samostatné fungování|Montrealský kognitivní test|Dotazník funkčních aktivit
• Klíčová slova anglicky: Night Out Task|activities of daily living|performance measure|aging|independent functioning|Montreal Cognitive Assessment|Functional Activities Questionnaire
• Akademický rok vypsání: 2022/2023
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra psychologie (21-KPS)
• Vedoucí / školitel: prof. Mgr. Ondřej Bezdíček, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 26.07.2023
• Datum zadání: 26.07.2023
• Schválení administrátorem: bylo schváleno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 26.07.2023
• Datum a čas obhajoby: 20.06.2024 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 26.04.2024
• Datum proběhlé obhajoby: 20.06.2024
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Katarína Širancová

Zásady pro vypracování

Pojem aktivity denního života (ADL) poprvé použil americký vědec S. Katz v roce 1950 (Edemekong et al., 2023). ADL jsou základní, rutinní činnosti, které většina mladých zdravých osob zvládne bez pomoci ostatních lidí (Mlinac & Feng, 2016). Tyto úkony jsou také součástí přirozeného stárnutí, které přináší fyzické, mentální a sociální změny v životě jedince (Moran et al., 2012). ADL se dělí na základní aktivity denního života (BADL) a instrumentální aktivity denního života (IADL) (Roehrig et al., 2007). BADL jsou aktivity zaměřené na péči o vlastní tělo, mezi které patří například hygiena, oblékání a stravování (Pashmdarfard & Azad, 2020). IADL se odkazují na kognitivně a sociálně náročnější aktivity, které umožňují jedinci fungovat ve společnosti. Příklady těchto aktivit jsou spravování financí, nakupování a připravování vyvážených pokrmů (Bezdicek, 2021). V porovnání s aktivitami, které spadají pod IADL se činnosti z oblasti BADL učí již v raném dětství a jsou relativně lépe uchovány i při klesajícím kognitivním výkonu (Mlinac & Feng, 2016).
Schopnost vykonávat aktivity ADL je často ovlivněna akutními či chronickými onemocněními a pro plánování a realizaci rehabilitačních intervencí je nutné vyhodnotit výchozí stav ADL (Wade, 2016; Wæhrens et al., 2021). Samotná neuropsychologická vyšetření obvykle sama o sobě nestačí k úplnému posouzení základních funkčních schopností jedince. Z tohoto důvodu je doporučen interdisciplinární přístup včetně použití specifických měřítek ADL (Mlinac & Feng, 2016). Využití hodnocení IADL a BADL se doporučuje také pro stanovení diagnózy demence. Například jedním z nejdůležitějších aspektů při sestavování léčebného plánu pro osoby s Parkinsonovou chorobou (PD) je nezávislost v ADL. U neurologických onemocnění se často používá Barthelův index (BI) a modifikovaná Rankinova škála (mRS) (Taghizadeh et al., 2020). Dalšími měřítky jsou například Katzův index nezávislosti v oblasti ADL (Pashmdarfard & Azad, 2020) či Dotazník Funkčních Aktivit (FAQ) (Bezdicek, 2021). Funkční posouzení může pomoci poskytovatelům zdravotní péče nabídnout informace a poradenství ohledně potřeby pečovatelské služby (Desai et al., 2004). Zjišťování samostatnosti u vykonávání ADL je důležité
také z důvodu stárnoucí světové populace a s tím spojené zvýšené prevalence zdravotního postižení u lidí nad 60 let (Ćwirlej-Sozańska et al., 2019).
V tomto kontextu je efektivní zavést výkonové měřítko IADL, které nebude zatíženo sebeposouzením IADL samotným pacientem či osobou blízkou. Dále umožní efektivnější skórování, než je rating např. na Likertově škále, těchto aktivit i jejich procesuální analýzu dle typu (např. typy chyb) a výkonu. Proto jsme se rozhodli adaptovat úlohu Night Out Task (NOT) od M. Schmitter-Edgecombové (Schmitter-Edgecombe et al., 2021), která umožňuje objektivizující podchycení těchto charakteristik a má vztah k reálnému fungování v běžném světě (ekologickou validitu).

Obsah literárně přehledové části: Literárně přehledová část se zabývá konceptualizací ADL, IADL a BADL a poskytuje pohled na jejich operacionalizaci. Poukazuje také na důležitost výkonových měřítek v kontextu stárnoucí světové i české populace a s tím spojených problémů v oblasti ADL, IADL a BADL.

Cíl výzkumu: Vytvoření výkonového, objektivizujícího meřítka IADL (NOT) u zdravých osob na české populaci a popis měřítek validity NOT a ověření jeho psychometrických charakteristik.

Nulová hypotéza: H0: Ve zdravé české populaci nad 50 let neexistuje mezi různými věkovými (např. mezi osobami 50–60 let versus 60–70 let) skupinami významný rozdíl ve výkonu v NOT (výkonového měřítka IADL).
Alternativní hypotéza, která se má ověřovat: HA: Ve zdravé české populaci nad 50 let existuje mezi různými věkovými (např. mezi osobami 50–60 let versus 60–70 let) skupinami významný rozdíl ve výkonu v NOT (výkonového měřítka IADL).


Plánovaná metodika: Smíšený design. Kvantitativní částí je administrování nového měřítka IADL (NOT) + souboru dalších testů k vyšetření pěti až deseti zdravým jedincům ze dvou různých věkových skupin nad 50 let (50-60 let a 60-70 let). Jako další zde uvádíme případovou studii jedince po cévní mozkové příhodě, který trpí demencí a zjišťujeme jeho výkon v uvedeném měřítku NOT. To slouží k poukázání na rozdíly mezi zdravou populací a člověkem postiženým neurodegenerativním onemocněním. V kazuistickém šetření užíváme kvalitativních metod.

Předpokládané využití a přínos výsledků:
Konstrukce nového, výkonového měřítka IADL a jeho adaptace na české populaci.

Seznam odborné literatury

1. Bezdicek, O. (2021). Chapter 27 - The functional activities questionnaire: Applications to aging. In C. R. Martin, V. R. Preedy, & R. Rajendram (Ed.), Assessments, Treatments and Modeling in Aging and Neurological Disease (s. 293–303). Academic Press. https://doi.org/10.1016/B978-0-12-818000-6.00027-5
2. Ćwirlej-Sozańska, A., Wiśniowska-Szurlej, A., Wilmowska-Pietruszyńska, A., & Sozański, B. (2019). Determinants of ADL and IADL disability in older adults in southeastern Poland. BMC Geriatrics, 19(1), 297. https://doi.org/10.1186/s12877-019-1319-4
3. Desai, A. K., Grossberg, G. T., & Sheth, D. N. (2004). Activities of Daily Living in Patients with Dementia. CNS Drugs, 18(13), 853–875. https://doi.org/10.2165/00023210-200418130-00003
4. Edemekong, P. F., Bomgaars, D. L., Sukumaran, S., & Schoo, C. (2023). Activities of Daily Living. In StatPearls. StatPearls Publishing. http://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK470404/
5. Mlinac, M. E., & Feng, M. C. (2016). Assessment of Activities of Daily Living, Self-Care, and Independence. Archives of Clinical Neuropsychology, 31(6), 506–516. https://doi.org/10.1093/arclin/acw049
6. Moran, J. M., Jolly, E., & Mitchell, J. P. (2012). Social-Cognitive Deficits in Normal Aging. The Journal of Neuroscience, 32(16), 5553–5561. https://doi.org/10.1523/JNEUROSCI.5511-11.2012
7. Pashmdarfard, M., & Azad, A. (2020). Assessment tools to evaluate Activities of Daily Living (ADL) and Instrumental Activities of Daily Living (IADL) in older adults: A systematic review. Medical Journal of the Islamic Republic of Iran, 34, 33. https://doi.org/10.34171/mjiri.34.33
8. Roehrig, B., Hoeffken, K., Pientka, L., & Wedding, U. (2007). How many and which items of activities of daily living (ADL) and instrumental activities of daily living (IADL) are necessary for screening. Critical Reviews in Oncology/Hematology, 62(2), 164–171. https://doi.org/10.1016/j.critrevonc.2006.10.001
9. Schmitter-Edgecombe, M., Cunningham, R., McAlister, C., Arrotta, K., & Weakley, A. (2021). The night out task and scoring application: An ill-structured, open-ended clinic-based test representing cognitive capacities used in everyday situations. Archives of Clinical Neuropsychology: The Official Journal of the National Academy of Neuropsychologists, 36(4), 537–553. https://doi.org/10.1093/arclin/acaa080
10. Taghizadeh, G., Martinez-Martin, P., Meimandi, M., Habibi, S. A. H., Jamali, S., Dehmiyani, A., Rostami, S., Mahmuodi, A., Mehdizadeh, M., & Fereshtehnejad, S.-M. (2020). Barthel Index and modified Rankin Scale: Psychometric properties during medication phases in idiopathic Parkinson disease. Annals of Physical and Rehabilitation Medicine, 63(6), 500–504. https://doi.org/10.1016/j.rehab.2019.08.006
11. Wade, D. (2016). Rehabilitation - a new approach. Part four: A new paradigm, and its implications. Clinical Rehabilitation, 30(2), 109–118. https://doi.org/10.1177/0269215515601177
12. Wæhrens, E. E., Kottorp, A., & Nielsen, K. T. (2021). Measuring self-reported ability to perform activities of daily living: A Rasch analysis. Health and Quality of Life Outcomes, 19(1), 243. https://doi.org/10.1186/s12955-021-01880-z