Vězněm paměti: Otázka viny v dílech K. Příběh jednoho hledání a Deník pádu

• Název práce v češtině: Vězněm paměti: Otázka viny v dílech K. Příběh jednoho hledání a Deník pádu
• Název v anglickém jazyce: Prisoner of Memory: the Question of Guilt in the Novels K. and The Diary of the Fall
• Klíčová slova: vina|brazilská diktatura|Bernardo Kucinski|Michel Laub|brazilská literatura 20. století|paměť
• Klíčová slova anglicky: guilt|Brazilian dictatorship|Bernardo Kucinski|Michel Laub|Brazilian literature of the 20th century|memory
• Akademický rok vypsání: 2022/2023
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav románských studií (21-URS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Karolina Válová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 30.06.2023
• Datum zadání: 30.06.2023
• Schválení administrátorem: bylo schváleno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 30.06.2023
• Datum a čas obhajoby: 12.06.2024 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 12.05.2024
• Datum proběhlé obhajoby: 12.06.2024
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Petra Svobodová, Ph.D.
• Ocenění: Práce byla navržena na ocenění

Zásady pro vypracování

Krásné 20. století zanechalo lidstvu mnoho šrámů na duši. Právě vyrovnávání se s hrůzami uplynulých desetiletí je předmětem mnohých bádání. Je tomu tak zejména v Evropě, kde je na holokaust nahlíženo jako na období, které je potřeba v přítomnosti reflektovat, hovořit s pamětníky a upozorňovat na zlo, jehož ztělesněním šoa bylo. Prolínání individuální a kolektivní viny, role státu či blízkých přetrvává jako téma vědeckých i nevědeckých prací. Jak však řekl polský sociolog Zygmunt Bauman, holokaust není ojedinělá událost či výjimka v historii, je to příznačný jev pro období modernity. Éru brazilské totality lze proto svým způsobem vnímat jako pokračování holokaustu, jako další ze série kulturních, rasových a etnických genocid 20. století a jako jeden z projevů modernity. Na rozdíl od holokaustu je však pohled na brazilskou diktaturu rozpačitý a leckdy se zdá, jako by bylo snazší před tímto obdobím zavírat oči. Během vojenské diktatury v letech 1964-1989 bylo “zmizeno” státním aparátem skoro 500 lidí, kteří stáli v opozici vůči režimu či se mu něčím znelíbili. Nemožnost pochovat blízké zmizelé, zjistit případnou příčinu smrti, a především neschopnost žít v přítomnosti je charakteristickým rysem období brazilské diktatury. Zmizelí zůstávají zakleti v čase a pozůstalí se ztrácejí v minulosti. Zatímco jejich blízcí byli mučenými vězni a jejich předci (jako je tomu v případě protagonisty v díle K. Příběh jednoho hledání) byli vězněni v koncentračních táborech, přeživší se stávají vězni vlastní paměti a viny. Mezi evropským holokaustem a brazilskou totalitou jsou tak určité paralely, a přestože deportovaní do koncentračních táborů “alespoň dostali čísla” (Kucinski, 2011) a u desaparecidos stát vytrvale pracoval na vymazání jakýkoliv důkazů, obě období jsou zatížena hlubokým pocitem individuální a kolektivní viny a traumatem přežívajícím v kolektivní paměti.

Cílem bakalářské práce je proto analyzovat otázku viny v současné brazilské próze na příkladu dvou děl: V roce 2011 vydaného románu K. Příběh jednoho hledání od B. Kucinského a ve stejném roce vydaného Deník pádu (Diário da queda) od Michela Lauba. Práce bude teoreticky ukotvena z hlediska problematiky viny v pracích Karla Jasperse, Prima Leviho a H. Arendt, dále v pracích M. Halbwachse o kolektivní paměti.

Výzkumné otázky
1. Jak je vina vyobrazena a prožívána hlavními postavami v K. Příběh jednoho hledání a a Deník pádu? Jak se liší?
2. Do jaké míry vina slouží jako hnací síla pro introspekci a sebereflexi v těchto dílech?
3. Co spojuje holokaust a brazilskou diktaturu v díle K. Příběh jednoho hledání?
4. Jakým způsobem je propojena minulost a přítomnost v dílech?
5. Která z forem viny, jak je definuje Jaspers, je v dílech nejpatrnější?
6. Jak se liší kontext, ve kterém obě díla vznikla, a jak se tento kontext promítá do obsahu děl?

Seznam odborné literatury

ARENDT, Hannah. Eichmann v Jeruzalémě: zpráva o banalitě zla. Překlad Martin Palouš. Praha: OIKOYMENH, 2019. 325 s. ISBN 978-80-7298-367-4.
BAUMAN, Zygmunt. Modernita a holokaust. Přeložila Jana Ogrocká. Praha: Univerzita Karlova, Nakladatelství Karolinum, 2023. Post. ISBN 978-80-246-5352-5.
BURIANOVÁ, Zuzana. Současná románová reflexe brazilské vojenské diktatury. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2017. 122 s. ISBN 978-80-244-5199-2. doi:10.5507/ff.17.24451992.
GINZBURG, Jaime. Literatura y política en Bernardo Kucinski. Pléyade (Santiago), no. 24, 2019. 83–95. doi:10.4067/S0719-36962019000200083.
HALBWACHS, Maurice. Kolektivní paměť. Přeložil Yasar Abu Ghosh. SLON. Praha, 2010.
JASPERS, Karl. Otázka viny: příspěvek k německé otázce. Vydání čtvrté, v nakladatelství Academia druhé. Přeložil Jiří NAVRÁTIL. Praha: Academia. Europa (Academia), 2019. ISBN 978-80-200-2988-1.
KUCINSKI, Bernardo. K.: příběh jednoho hledání. Přeložila Zuzana BURIANOVÁ. Praha: Triáda, 2020. Lusobrazilská knihovna, 14. svazek. ISBN 978-80-7474-257-6.
LAUB, Michel. Diário da queda. São Paulo: Companhia das Letras, 2011.
MARTIRANI, M. C. Aguilhão e culpa: Valter Hugo Mãe e Bernardo Kucinski em diálogo. Convergência Lusíada, 2020, 31(44), 296-320.
MENDA, Leniza K. „Diário da Queda: a força da transmissão entre gerações e a transgeracionalidade“. WebMosaica Revista do Instituto Cultural Judaico Marc Chagall. Porto Alegre, vol. 5, n. 2, p. 20-30, jul/dez, 2013. [online]. [cit. 2023-06-23]. Dostupné z: https://seer.ufrgs.br/webmosaica/article/view/45017.
RIVAS GAGLIARDI, Laura. A Historical Approach to Contemporary Brazilian Literature: The Example of Bernardo Kucinski. Disseminating Jewish Literatures: Knowledge, Research, Curricula, Berlin, Boston: De Gruyter, 2020, pp. 213-220.
SANTOS, Cristina Napp dos, MARQUES, Eduardo Marks de, 2022. „Uma prisão ainda pior que aquela”: a culpa em Diário da Queda (2011) de Michel Laub. Alea: Estudos Neolatinos [online]. 24(3), 105–120. ISSN 1517-106X.
WALDMAN, Berta. Os mortos mudam de lugar. Memória e literatura. [online]. [cit. 2023-06-23]. Dostupné z: .
WALDMAN, Berta. Entre a lembrança e o esquecimento: A Shoá na literatura brasileira. Arquivo Maaravi: Revista Digital De Estudos Judaicos Da UFMG, vol. 9, nº 17, novembro de 2015, p. 53-62, doi:10.17851/1982-3053.9.17.53-62.