Vliv multimodální chemosenzorické edukace na čichové schopnosti a význam přisuzovaný čichovému vnímání u dětí mladšího školního věku

• Název práce v češtině: Vliv multimodální chemosenzorické edukace na čichové schopnosti a význam přisuzovaný čichovému vnímání u dětí mladšího školního věku
• Název v anglickém jazyce: The Effect of Multimodal Chemosensory Education on Olfactory Abilities and Individual Significance of Olfaction in Younger School-Age Children
• Klíčová slova: čich, čichová metakognice, čichové schopnosti, čichový trénink, chemické smysly, identifikace pachů, interindividuální rozdíly, kognitivní vývoj, percepční učení, sémantická paměť, všímavost vůči pachům, zkušenost
• Klíčová slova anglicky: chemical senses, cognitive development, experience, individual differences, odour awareness, odour identification, olfaction, olfactory abilities, olfactory metacognition, perceptual learning, semantic memory, smell training
• Akademický rok vypsání: 2022/2023
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra psychologie a věd o životě (24-KPVZ)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Lenka Martinec Nováková, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 26.05.2023
• Datum zadání: 26.05.2023
• Datum potvrzení stud. oddělením: 29.05.2023
• Datum odevzdání elektronické podoby: 04.01.2024
• Datum proběhlé obhajoby: 14.02.2024
• Předmět: Obhajoba bakalářské práce (YBOS001)
• Oponenti: doc. PhDr. Gabriela Málková, Ph.D.

Seznam odborné literatury

Výběr literatury (není definitivní a vyčerpávající):
-- Al Aïn, S., Poupon, D., Hétu, S., Mercier, N., Steffener, J., & Frasnelli, J. (2019). Smell training improves olfactory function and alters brain structure. Neuroimage, 189, 45-54. doi:10.1016/j.neuroimage.2019.01.008
-- Chao, Y.-T., Woosch, D., Pieniak, M., & Hummel, T. (2022). Gender difference in ratings of odor intensity during olfactory training. Journal of Sensory Studies, 37(6), e12784. doi:https://doi.org/10.1111/joss.12784
-- Doty, R. L., Shaman, P., & Dann, M. (1984). Development of the University of Pennsylvania smell identification test: a standardized microencapsulated test of olfactory function. Physiology & Behavior, 32, 489-502.
-- Ferdenzi, C., Coureaud, G., Camos, V., & Schaal, B. (2008). Human awareness and uses of odor cues in everyday life: Results from a questionnaire study in children. International Journal of Behavioral Development, 32(5), 422-431. doi:10.1177/0165025408093661
-- Ferdenzi, C., Mustonen, S., Tuorila, H., & Schaal, B. (2008). Children's awareness and uses of odor cues in everyday life: a Finland-France comparison. Chemosensory Perception, 1(3), 190-198. doi:10.1007/s12078-008-9020-6
-- Gioia, G. A., Isquith, P. K., Guy, S. C., & Kenworthy, L. (2015). Behavior Rating Inventory of Executive Function®, Second Edition (BRIEF®2). Lutz, FL: PAR Inc.
-- Hummel, T., Sekinger, B., Wolf, S. R., Pauli, E., & Kobal, G. (1997). 'Sniffin' Sticks': Olfactory performance assessed by the combined testing of odor identification, odor discrimination and olfactory threshold. Chemical Senses, 22(1), 39-52. doi:10.1093/chemse/22.1.39
-- Hummel, T., Stupka, G., Haehner, A., & Poletti, S. C. (2018). Olfactory training changes electrophysiological responses at the level of the olfactory epithelium. Rhinology, 56(4), 330-335. doi:10.4193/Rhin17.163
-- Lohrer, E. C., Dworschak, A., Croy, I., Gellrich, J., Sabha, M., Parisato, L., & Schriever, V. A. (2022). Children’s personal significance of olfaction — the ChiPSO questionnaire. Chemosensory Perception, 15(2), 154-164. doi:10.1007/s12078-022-09303-z
-- Mahmut, M. K., Fitzek, J., Bittrich, K., Oleszkiewicz, A., & Hummel, T. (2021). Can focused mindfulness training increase olfactory perception? A novel method and approach for quantifying olfactory perception. Journal of Sensory Studies, 36(2), e12631. doi:https://doi.org/10.1111/joss.12631
-- Mahmut, M. K., Oelschlägel, A., Haehner, A., & Hummel, T. (2022). The impact of olfactory training using a nasal clip and extended periods of odor exposure. Journal of Sensory Studies, 37(2), e12721. doi:https://doi.org/10.1111/joss.12721
-- Mahmut, M. K., Pieniak, M., Resler, K., Schriever, V. A., Haehner, A., & Oleszkiewicz, A. (2021). Olfactory training in 8-year-olds increases odour identification ability: a preliminary study. European Journal of Pediatrics, 180(7), 2049-2053. doi:10.1007/s00431-021-03970-y
-- Mahmut, M. K., Uecker, F. C., Göktas, Ö., Georgsdorf, W., Oleszkiewicz, A., & Hummel, T. (2020). Changes in olfactory function after immersive exposure to odorants. Journal of Sensory Studies, 35(2), e12559. doi:https://doi.org/10.1111/joss.12559
-- Majid, A., Speed, L., Croijmans, I., & Arshamian, A. (2017). What Makes a Better Smeller? Perception, 46(3-4), 406-430. doi:10.1177/0301006616688224
-- Martinec Nováková, L., & Vojtušová Mrzílková, R. (2016). Children’s exposure to odors in everyday contexts predicts their odor awareness. Chemosensory Perception, 9, 56–68. doi:10.1007/s12078-016-9205-3
-- Mori, E., Petters, W., Schriever, V. A., Valder, C., & Hummel, T. (2015). Exposure to odours improves olfactory function in healthy children. Rhinology, 53(3), 221-226. doi:10.4193/Rhino14.192
-- Morquecho-Campos, P., Larsson, M., Boesveldt, S., & Olofsson, J. K. (2019). Achieving Olfactory Expertise: Training for Transfer in Odor Identification. Chemical Senses, 44(3), 197-203. doi:10.1093/chemse/bjz007
-- Oleszkiewicz, A., Heyne, L., Sienkiewicz-Oleszkiewicz, B., Cuevas, M., Haehner, A., & Hummel, T. (2021). Odours count: human olfactory ecology appears to be helpful in the improvement of the sense of smell. Scientific Reports, 11(1), 16888. doi:10.1038/s41598-021-96334-3
-- Patel, Z. M., Wise, S. K., & DelGaudio, J. M. (2017). Randomized Controlled Trial Demonstrating Cost-Effective Method of Olfactory Training in Clinical Practice: Essential Oils at Uncontrolled Concentration. Laryngoscope Investigative Otolaryngology, 2(2), 53-56. doi:10.1002/lio2.62
-- Pieniak, M., Oleszkiewicz, A., Avaro, V., Calegari, F., & Hummel, T. (2022). Olfactory training - Thirteen years of research reviewed. Neuroscience & Biobehavioral Reviews, 141, 104853. doi:10.1016/j.neubiorev.2022.104853
-- Poupon, D., Fernandez, P., Archambault Boisvert, S., Migneault-Bouchard, C., & Frasnelli, J. (2018). Can the Identification of Odorants Within a Mixture Be Trained? Chemical Senses, 43(9), 721-726. doi:10.1093/chemse/bjy060
-- Smeets, M. A. M., Schifferstein, H. N. J., Boelema, S. R., & Lensvelt-Mulders, G. (2008). The Odor Awareness Scale: A new scale for measuring positive and negative odor awareness. Chemical Senses, 33(8), 725-734. doi:10.1093/chemse/bjn038
-- Tempere, S., Hamtat, M. L., Bougeant, J. C., de Revel, G., & Sicard, G. (2014). Learning Odors: The Impact of Visual and Olfactory Mental Imagery Training on Odor Perception. Journal of Sensory Studies, 29(6), 435-449. doi:https://doi.org/10.1111/joss.12124
-- Vance, D. E., Del Bene, V. A., Kamath, V., Frank, J. S., Billings, R., Cho, D. Y., . . . Fazeli, P. L. (2023). Does Olfactory Training Improve Brain Function and Cognition? A Systematic Review. Neuropsychology Review, 1-37. doi:10.1007/s11065-022-09573-0

Předběžná náplň práce

I. Teoretické ukotvení:
Mezi lidmi i v rámci téhož sociokulturního prostředí existují výrazné rozdíly ve vnímání pachů obecně a konkrétně v čichových schopnostech a všímavosti vůči pachům (čichové metakognici), které doposud nebyly uspokojivě vysvětleny. Recentně se diskutuje formativní vliv percepčního (hlavně čichového) učení, a to zejména v období mladšího školního věku, kdy se tyto rozdíly začínají projevovat, resp. začínají být smysluplně měřitelné. Doposud však byl tento vliv zkoumán takřka výhradně v laboratorních studiích, jež pracovaly s opakovaným, ale krátkodobým vystavováním dospělých osob omezené sadě pachových stimulů. Nevýhodou těchto studií je především jejich nízká ekologická validita, neboť zkušenost s pachy získáváme přirozeně skrze každodenní interakce s naším pachovým okolím. Takto nabytá zkušenost se však obtížně kvantifikuje, a proto se přistupuje k cílenému čichovému tréninku. Ten by ovšem měl alespoň v některých svých aspektech odrážet proces čichového učení v rámci každodenního prostředí. Náplní bakalářské práce proto bude zkoumání vlivu čichového tréninku formou multimodální smyslové edukace (se zapojením chemických i dalších smyslů) na čichové schopnosti a čichovou metakognici u dětí mladšího školního věku.

II. Cíle výzkumu:
Zjistit, zda cílená zkušenost s různorodými, ekologicky validními chemosenzorickými podněty prostřednictvím pravidelného tréninku (čichového a chuťového (ve smyslu flavour) u dětí v experimentální skupině (oproti skupině kontrolní bez takového tréninku) v horizontu 2 měsíců vede ke změnám ve (1) schopnosti identifikace (pojmenování) pachů měřené standardizovanými psychofyzickými testy, (2) schopnosti diskriminace (rozlišování) pachů měřené standardizovanými psychofyzickými testy a (3) subjektivně nahlížené důležitosti čichového vnímání.

III. Hypotézy:
1)
H0: V experimentální skupině oproti skupině kontrolní nedojde mezi pre-test a post-test měřením ke změně čichových skóre identifikace pachů.
HA: V experimentální skupině oproti skupině kontrolní dojde mezi pre-test a post-test měřením ke změně čichových skóre identifikace pachů.
2)
H0: V experimentální skupině oproti skupině kontrolní nedojde mezi pre-test a post-test měřením ke změně čichových skóre diskriminace pachů.
HA: V experimentální skupině oproti skupině kontrolní dojde mezi pre-test a post-test měřením ke změně čichových skóre diskriminace pachů.
3)
H0: V experimentální skupině oproti skupině kontrolní nedojde mezi pre-test a post-test měřením ke změně subjektivní důležitosti čichového vnímání.
HA: V experimentální skupině oproti skupině kontrolní dojde mezi pre-test a post-test měřením ke změně subjektivní důležitosti čichového vnímání.

IV. Výběr vzorku: Studie se zúčastní 40 žáků základních škol ve věku 8-12 let (20 v experimentální skupině). Zastoupení chlapců a dívek v obou skupinách bude 1:1.

V. Metody výzkumu:
Studie proběhne formou čichového tréninku o trvání 2 měsíců. Experimentální a kontrolní skupina projde vstupním otestováním (pre-test), které bude zahrnovat testy čichových a chuťových schopností a počáteční zhodnocení subjektivní důležitosti vlastního čichu. Čichové schopnosti budou měřeny pomocí testů Sniffin' Sticks (Hummel a kol., 1997) a University of Pennsylvania Smell Identification Test (UPSIT; Doty a kol., 1984), kterými budou zhodnoceny schopnosti identifikace a diskriminace pachů. Subjektivní důležitost čichového vnímání bude posouzena pomocí dotazníku Children's Personal Significance of Olfaction (ChiPSO; Lohrer a kol., 2022). Děti v experimentální skupině poté postoupí dvouměsíční čichový trénink, který bude probíhat pravidelně několikrát do týdne (cca 30 min./sezení) v rámci společné volnočasové aktivity. Děti budou dostávat testovací sady exotických směsí koření, bylin a jedlých květin, ke kterým budou zpracovány materiály o jejich původu a využití, zajímavosti a kvízy tak, aby děti trénink bavil. Po dvou měsících děti z experimentální a kontrolní skupiny znovu podstoupí testy čichových schopností a opět zhodnotí význam čichového vnímání pro svůj každodenní život. Kontrolní proměnné: dotazníkové hodnocení všímavosti vůči pachům (Children's Olfactory Behaviors in Everyday Life questionnaire (COBEL; Ferdenzi a kol., 2008); rodičovské hodnocení exekutivních funkcí (Behavior Rating Inventory of Executive Function 2 (BRIEF-2; Gioia a kol., 2011); každodenní vystavení různým pachům (Odor Exposure Inventory, OdExIn; Martinec Nováková & Vojtušová Mrzílková, 2016); základní sociodemografické proměnné. Statistická analýza bude provedena v programech R a SPSS či SAS. Vliv nominálních regresorů skupina (experimentální x kontrolní) a gender (dívka x chlapec) a kovariát skóre COBEL, globálního exekutivního kompozitu BRIEF-2, skóre ODEXIN a věku na rozdíly (pre-test vs. post-test) ve skórech Sniffin' Sticks identifikace (1) a diskriminace pachů (2) a ChiPSO (3) bude testován pomocí zobecněných lineárních modelů.