Úpadek, hrozící úpadek a mezera krytí
| Název práce v češtině: | Úpadek, hrozící úpadek a mezera krytí |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | Bankruptcy, imminent bankruptcy and coverage gap |
| Klíčová slova: | úpadek, dlužník, věřitel |
| Klíčová slova anglicky: | bankruptcy, debtor, creditor |
| Akademický rok vypsání: | 2022/2023 |
| Typ práce: | diplomová práce |
| Jazyk práce: | čeština |
| Ústav: | Katedra občanského práva (22-KOP) |
| Vedoucí / školitel: | prof. JUDr. Alena Macková, Ph.D. |
| Řešitel: | skrytý - zadáno vedoucím/školitelem |
| Datum přihlášení: | 22.05.2023 |
| Datum zadání: | 22.05.2023 |
| Datum a čas obhajoby: | 05.01.2024 10:30 |
| Místo konání obhajoby: | Právnická fakulta UK, nám. Curieových 7, Praha 1, 233, 233 |
| Datum odevzdání elektronické podoby: | 15.11.2023 |
| Datum proběhlé obhajoby: | 05.01.2024 |
| Oponenti: | JUDr. Tomáš Pohl |
| Předběžná náplň práce |
| Pro diplomovou práci jsem si vybral téma úpadku, hrozícího úpadku a mezery krytí. Jedná se právně ekonomické pojmy, které spolu navzájem souvisí a v práci se pokusím analyzovat jejich podstatu. Jde o právní instituty, bez jejichž základní znalosti se neobejde žádný subjekt, který vykonává činnost na základě veřejnoprávního oprávnění. Jedná se tedy zejména o podnikatele, ale také o nepodnikající fyzické osoby.
Insolvenční zákon (InsZ), úpadek definuje v obsáhlém ustanovení § 3 a rozlišuje jeho dvě formy. Těmi jsou platební neschopnost nebo předlužení. V práci obě situace, které dlužníky mnohdy postihují současně rozeberu podrobněji. Ovšem k závěru, zda je dlužník v úpadku stačí naplnit i pouze jednu podmínku. V uvedeném ustanovení je ještě vymezena mezera krytí a hrozícího úpadku, tedy pojmů, které jsou k samotnému úpadku v akcesorickém vztahu. Toto ustanovení InsZ je pro moji práci stěžejní, neboť jsou v něm vymezeny všechny zkoumané pojmy. Úpadek nebo hrozící úpadek je možno podle § 4 odst. 1 InsZ, řešit pouze vymezenými způsoby. Těmi jsou konkurs, reorganizace, oddlužení a zvláštní způsoby řešení úpadku pro určité subjekty nebo případy. V dalších ustanoveních zákona jsou tyto způsoby podrobně upraveny. O úpadku rozhoduje Insolvenční soud ve věci samé usnesením, podle § 136 odst. 1 InsZ. Pokud je zároveň přiložen návrh na řešení úpadku, rozhodne soud samostatným výrokem. V práci uvedu náležitosti, které rozhodnutí o úpadku musí obsahovat, též způsoby doručování a oznámení tohoto rozhodnutí. Následně se budu věnovat účinkům, které jsou spojeny s rozhodnutím o úpadku. Pojem hrozícího úpadku je, ale pojem poměrně vágní a vyjadřuje dlouhodobější finanční krizi, kterou se nedařilo či nedaří zvrátit vlastními silami dlužníka. Současně je také možné, pokud je zájem ze strany investorů, chybějící prostředky do společnosti doplnit. Zde ale musí být pro investory určitá záruka budoucího zhodnocení investice, v opačném případě bývá v insolvenčním řízení pokračováno. Hrozící úpadek bývá zpravidla představován pouze platební neschopností, což bývá mnohdy opomíjeno. Dále se budu zabývat používanými testy úpadku, kterými jsou test bilanční a test cash flow. Prvně jmenovaný test může prokázat zejména spotřebování vlastního kapitálu dlužníkem. Taková situace bývá považována za úpadek skrytý, neboť informace, na kterých je tento test úpadku postaven, zakládá dlužník do veřejně dostupného informačního systému s velkým zpožděním a v některých případech, tuto svoji povinnost neplní vůbec. V takové situaci již sanace dlužníkova podniku ani další vliv dlužníka na něj nepřichází do úvahy, ale praxe přináší i řešení neočekávaná. Druhý test úpadku je již zjevnější, neboť obvykle se projeví tak, že některý z věřitelů nedostane zaplaceno, v důsledku nedostatku hotovosti na straně dlužníka. Mezerou krytí se budu zabývat v další části práce. Jedná se prakticky o faktickou domněnku platební schopnosti subjektu (dlužníka). Zde poukážu na poměrně nový nástroj v této oblasti práva, který představuje pohled i více ekonomický. Její definice je uvedena v § 3 odst. 3 IZ. Jde o institut, který má napomoci reflektovat určitou přechodnost finančních obtíží dlužníka, tedy zejména dočasnou platební neschopnost. Mezera krytí neguje domněnku úpadku dlužníka a do českého práva byla implementována velkou novelou insolvenčního zákona v roce 2017. S konkrétními parametry omezení používání a využívání mezery krytí budu pracovat v této části práce též i za pomoci vyhlášky č. 190/2017 Sb. Koncept mezery krytí nemá být nástrojem ochrany dlužníků ani zbraní věřitelů, ale může být použit i pro detekování okamžiku vzniku platební neschopnosti, pro dovození odpovědnosti příslušných osob, při určování výše škody, která takovým jednáním vzniká věřitelům. Dlužník sestavuje výkaz stavu likvidity, kterým je zjišťována existence mezery krytí. V případě jejího potvrzení je nutné zpracovat výhled vývoje likvidity, který je klíčovým dokumentem celého procesu. Mezera krytí je v podstatě šetrné řešení pro dlužníka, který je jinak v úpadku a po provedeném testu likvidity je tolerována potvrzenou mezerou krytí, dočasnost a přechodnost jeho finančních obtíží. Podmínkou pro čerpání mezery krytí dlužníkem je podaný insolvenční návrh a je lhostejné, zda jde o návrh dlužnický či věřitelský. Dlužník má v takové situaci stále prostor pro jednání s věřiteli a hledání optimálního řešení. Tuto aktivitu by měl ale projevovat od prvních známek problémů. Cílem práce má být analýza právních a ekonomických podmínek pro zjištění úpadku a jeho následné řešení. Jde o téma, které v současné době může nabývat na aktuálnosti a intenzitě. V praktické části práce rozeberu vybrané aktuální insolvenční kauzy: Energetický Holding Malina a.s., Sberbank CZ, a.s. v likvidaci, GROWING WAY s.r.o, Bc. Michal Mička. |
| Předběžná náplň práce v anglickém jazyce |
| For my diploma thesis, I chose the topic of bankruptcy, imminent bankruptcy and coverage gaps. These are legal and economic concepts that are related to each other, and in my work I will try to analyze their essence. No entity that carries out activities based on public law authorization can manage without the basic knowledge of these legal institutes. These concern mainly entrepreneurs, but also non-entrepreneurial natural persons.
The Insolvency Act defines bankruptcy in a comprehensive provision § 3 and distinguishes between its two forms. These are insolvency or over-indebtedness. In the work, I will analyze in more detail both situations that often affect debtors. However, to conclude whether the debtor is in bankruptcy, it is enough to fulfill only one condition. The aforementioned provision also defines the coverage gap and imminent bankruptcy, i.e. terms that are ancillary to bankruptcy itself. This provision of the Insolvency Act is central to my work, as it defines all the examined concepts. Bankruptcy or imminent bankruptcy can only be dealt with in defined ways according to § 4, paragraph 1 of the Insolvency Act. These are declaring bankruptcy, reorganization, debt relief and special ways of solving bankruptcy for certain subjects or cases. These methods are regulated in detail in other provisions of the law. Bankruptcy is decided by the Insolvency Court on the merits by resolution, according to § 136 paragraph 1 of the Insolvency Act. If a bankruptcy resolution proposal is also submitted, the court will make a decision in a separate judgment. In the thesis, I will state the details which the bankruptcy decision must contain, as well as the methods of delivery and notification of this decision. Subsequently, I will focus on the effects associated with the bankruptcy decision. The concept of impending bankruptcy is, however, a relatively vague concept and expresses a longer-term financial crisis that the debtor could not or will not be able to reverse by his own efforts. At the same time, it is also possible, if there is interest from investors, to add the missing funds to the company. There, however, must be a certain guarantee for investors of the future appreciation of the investment, otherwise the insolvency proceedings are continued. Impending bankruptcy is usually represented only by insolvency, which is often neglected. Next, I will deal with the bankruptcy tests used, which are the balance sheet test and the cash flow test. The first-mentioned test can demonstrate, in particular, the consumption of the debtor's own capital. Such a situation is considered to be hidden bankruptcy, because the debtor enters the information on which this bankruptcy test is based into a publicly available information system with a long delay and in some cases, does not fulfill this obligation at all. In such a situation, the rehabilitation of the debtor's business or further influence of the debtor on it is no longer an option, but practice also brings unexpected solutions. The second test of bankruptcy is already more obvious, as it usually manifests itself in the way that one of the creditors does not get paid, due to a lack of cash on the part of the debtor. I will deal with the coverage gap in the next part of the work. This is practically a factual assumption of the subject's (debtor's) ability to pay. Here I will point out a relatively new tool in this area of law, which represents a more economic perspective. Its definition is given in § 3 paragraph 3 of Insolvency Act. It is an institute that is intended to help to reflect certain transience of the debtor's financial difficulties, i.e. in particular temporary insolvency. The coverage gap negates the presumption of bankruptcy of the debtor and was implemented into Czech law by a major amendment to the Insolvency Act in 2017. I will work with the specific parameters of limiting the use and utilization of the coverage gap in this part of the work also with the help of Decree No. 190/2017 Legal Code. The concept of the coverage gap is not intended to be a tool for the protection of debtors or a weapon for creditors, but it can also be used to detect the moment of insolvency, to bring the responsibility of the relevant persons, in determining the amount of damage caused to creditors by such actions. The borrower draws up a liquidity statement, which identifies the existence of a coverage gap. In the case of its confirmation, it is necessary to prepare an outlook for the development of liquidity, which is a key document of the entire process. A coverage gap is basically a gentle solution for a borrower who is otherwise insolvent and after a liquidity test is tolerated by a confirmed coverage gap, the temporality and transience of their financial difficulties. The condition for drawing up the coverage gap by the debtor is the filing of an insolvency petition and it is indifferent whether it is a debtor's or a creditor's petition. In such a situation, the borrower still has room for negotiations with creditors and the search for an optimal solution. But they should show this activity from the first signs of problems. The aim of the thesis is to analyze the legal and economic conditions for the detection of bankruptcy and its subsequent solution. It is a topic that can currently gain relevance and intensity. In the practical part of the work, I will analyze selected current insolvency cases, for example: Energetický Holding Malina a.s., Sberbank CZ, a.s. in liquidation, GROWING WAYs.r.o., Bc. Michal Mička. |