Krajinná genetika velkých šelem ve střední Evropě

• Název práce v češtině: Krajinná genetika velkých šelem ve střední Evropě
• Název v anglickém jazyce: Landscape genetics of large carnivores in Central Europe
• Klíčová slova: mikrosatelity, circuit theory, isolation by distance (IBD), resistance (IBR), adaptation (IBA)
• Klíčová slova anglicky: mikrosatellites, circuit theory, isolation by distance (IBD), resistance (IBR), adaptation (IBA)
• Akademický rok vypsání: 2022/2023
• Typ práce: disertační práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra zoologie (31-170)
• Vedoucí / školitel: doc. RNDr. Pavel Hulva, Ph.D.
• Řešitel: Mgr. Jana Šrutová - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 13.03.2023
• Datum zadání: 16.03.2023

Seznam odborné literatury

Elith, Jane, Steven J. Phillips, Trevor Hastie, Miroslav Dudík, Yung En Chee, and Colin J. Yates. 2011. ‘A Statistical Explanation of MaxEnt for Ecologists’.Diversity and Distributions17(1):43–57.
McRae, Brad H. 2006. ‘Isolation by Resistance’.Evolution60(8):1551–61.
McRae, Brad H., Brett G. Dickson, Timothy H. Keitt, and Viral B. Shah. 2008. ‘Using Circuit Theory to Model Connectivity in Ecology, Evolution, and Conservation’.Ecology89(10):2712–24.
Richardson, Jonathan L., Steven P. Brady, Ian J. Wang, and Stephen F. Spear. 2016. ‘Navigating the Pitfalls and Promise of Landscape Genetics’.Molecular Ecology25(4):849–63.
Wang, Ian J. and Gideon S. Bradburd. 2014. ‘Isolation by Environment’. Molecular Ecology 23(23):5649–62.

Předběžná náplň práce

Disertační projekt se bude zabývat výzkumem středoevropských populací velkých šelem pomocí krajině-genetických metod. Hlavní materiál pro projekt by měly tvořit převážně neinvazivně získané vzorky ze středoevropských populací šelem. Dalším úkolem by mělo být pokročilé zpracování dat, která byla analyzována pomocí základních krajině-genetických přístupů v rámci diplomové práce. Základem budou velké datasety získané pro západní Karpaty u všech třech druhů i dlouholetá data pro vlka a medvěda z území ČR. Využita budou i nová data získávaná během pravidelného monitoringu i data zpracovávaná v rámci mezinárodních konsorcií. V projektu by měl být také kladen důraz na propojení výsledků krajině-genetických analýz s habitatovými modely vytvořenými pomocí modelování vhodnosti habitatu v programu MaxEnt (Elith et al. 2011), následné vizualizaci pomocí geografického informačního systému a dokumentování případných přirozených a antropogenních překážek genového toku. Pro modelování konektivity krajiny budou využity především přístupy teorie obvodů („circuit theory“, McRae et al. 2008), „isolation by distance“ (IBD, Richardson et al. 2016), „isolation by resistence“ (IBR, McRae 2006) a „isolation by environment“ (IBE, Wang and Bradburd 2014).