Proměny obrazu husitů v české filmové tvorbě

• Název práce v češtině: Proměny obrazu husitů v české filmové tvorbě
• Název v anglickém jazyce: Changes in the Portrayal of the Hussites within the Czech Cinema
• Klíčová slova: husité|film|historické vědomí|kolektivní paměť
• Klíčová slova anglicky: Hussites|Film|Historical Consciousness|Collective Memory
• Akademický rok vypsání: 2022/2023
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Jiří Šubrt, CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 25.01.2023
• Datum zadání: 25.01.2023
• Schválení administrátorem: bylo schváleno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 25.01.2023
• Datum a čas obhajoby: 13.06.2024 10:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 02.05.2024
• Datum proběhlé obhajoby: 13.06.2024
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: doc. PhDr. Marek Skovajsa, M.A., Ph.D.

Zásady pro vypracování

1. Východiska:

Husité nebyli v českých dějinách nikdy chápáni jednoznačně. Jejich obraz se v odborné historické literatuře neustále proměňuje, jak je možné doložit na výňatcích z encyklopedií a učebnic dějepisu. Na jejich základě je zřejmé, že zde existují jisté kontinuity a diskontinuity v zobrazování husitů. Lze proto předpokládat, že se obdobně proměňuje pohled na husity i ze strany laické veřejnosti. To se pokusím ověřit skrze analýzu české filmové tvorby, která začala vznikat v polovině 20. století. Jak totiž ukazují současné výzkumy (Vávra, 2013), filmová tvorba hraje významnou roli ve formování představ laické veřejnosti o její identitě a historii.
Studium historické filmové tvorby se pojí se dvěma sociologickými tématy – s historickým vědomím a kolektivní pamětí, jež se zčásti překrývají. Zakladatelem pojmu kolektivní paměť byl Maurice Halbwachs, podle něhož se kolektivní paměť společnosti neustále rekonstruuje takovým způsobem, aby odpovídala potřebám společnosti (Maslowski, Šubrt & Lehmann, 2014). Historickému vědomí se v českém prostředí nejvíce věnoval Jiří Šubrt, podle něhož kolektivní paměť představuje jen jeden z prvků historického vědomí (Šubrt & Pfeiferová, 2010). Vztahem mezi filmem a historickým vědomím společnosti se pak zabývali Siegfried Kracauer, Marc Ferro či Pierre Sorlin, o jejichž teorie se opírá poslední práce propojující téma filmu a paměti, a to studie Ireny Řehořové o odsunu sudetských Němců (Řehořová, 2018).
Zpracování tématu husitství nově nabízí – na rozdíl od dosud existujících prací – pohled do historického vědomí, které není nijak ovlivněno osobními zkušenostmi dnešní české společnosti. Jelikož je to období dostatečně časově vzdálené od současnosti, je zde daleko větší prostor pro deformaci historických událostí, než jak je to možné u událostí poměrně nedávných.
2. Cíle:
Práce se pokusí zodpovědět, jakým způsobem a proč se proměňoval obraz husitů v české filmové tvorbě.
3. Metodika:
V práci bude použita kvalitativní obsahová analýza, která není založena na standardizovaných postupech kritické diskurzivní analýzy. Bude zde analyzováno několik celovečerních filmů s husitskou tematikou z let 1947–2022, výstupy analýz jednotlivých filmů budou následně komparovány.
4. Charakteristika závěrů:
Závěry práce představí, jakým způsobem a proč se během let 1947–2022 proměňoval obraz husitství v české filmové tvorbě.

Seznam odborné literatury

Halbwachs, M. (2009). Kolektivní paměť. Praha: Sociologické nakladatelství.
Maslowski, N., Šubrt, J., & Lehmann, Š. (2014). Koncept rámců paměti a kolektivní paměti. In N. Maslowski & J. Šubrt (Eds.), Kolektivní paměť: K teoretickým otázkám (s. 15-30). Praha: Karolinum.
Řehořová, I. (2018). Kulturní paměť a film: jak se měnil obraz poválečného odsunu v české filmové tvorbě. Praha: Sociologické nakladatelství SLON.
Šubrt, J. & Pfeiferová, Š. (2010). Nástin teoreticko-sociologického přístupu k otázce historického vědomí. In J. Šubrt (ed.), Historické vědomí jako předmět badatelského zájmu: teorie a výzkum (s. 21–30). Kolín: Nezávislé centrum pro studium politiky.
Vávra, M. (2013). Zdroje, z nichž se utvářejí představy o historii. In J. Šubrt & J. Vinopal (Eds.), Historické vědomí obyvatel České republiky perspektivou sociologického výzkumu (s. 39-45). Praha: Karolinum.