Okamžité vybavování informací z psaných a mluvených výpovědí

• Název práce v češtině: Okamžité vybavování informací z psaných a mluvených výpovědí
• Název v anglickém jazyce: Immediate recall of information from written and spoken utterances
• Klíčová slova: porozumění|čeština|vybavování informací|pozdější rozpoznání slova|zpracování věty|mluvený jazyk|psaný jazyk|kongruence|očekávatelnost|psycholingvistika
• Klíčová slova anglicky: comprehension|Czech|information recall|later word recognition|sentence processing|spoken language|written language|congruency|predictability|psycholinguistics
• Akademický rok vypsání: 2022/2023
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav českého jazyka a teorie komunikace (21-UCJTK)
• Vedoucí / školitel: doc. Mgr. Jan Chromý, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 15.01.2023
• Datum zadání: 03.02.2023
• Schválení administrátorem: bylo schváleno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 20.04.2023
• Datum a čas obhajoby: 16.06.2025 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 06.05.2025
• Datum proběhlé obhajoby: 16.06.2025
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: doc. Mgr. Radek Šimík, Ph.D.
• Konzultanti: Kateřina Chládková, M.A., Ph.D.
• Ocenění: Práce byla navržena na ocenění

Zásady pro vypracování

Nedávný výzkum (Chromý – Vojvodić, v recenzním řízení) ukázal, že existují rozdíly v okamžitém vybavování různých typů informací. Ihned po přečtení věty si lidé obvykle spolehlivě pamatují informaci zprostředkovávanou prostřednictvím objektu, zatímco informace zprostředkovávané prostřednictvím příslovečného určení místa či času si pamatují významně hůře. Vybavování se zdá být ovlivněno i pozicí informace v rématu (pokud je určitá informace v rématu, je vybavována lépe, než když v rématu není).
Tato diplomová práce má za cíl na tento výzkum konceptuálně navázat, přičemž se zaměří na vybavování informací zprostředkovávaných příslovečnými učeními místa, a to v mluveném modu. Účastníkům výzkumu budou prezentovány nahrávky vět a hned po skončení každé věty se objeví otázka (například Kde se to stalo?), na kterou budou mít za úkol v časovém limitu odpovědět. Práce bude sestávat ze tří experimentů. První bude manipulovat dvě nezávislé proměnné: (a) typ otázky (otázka na objekt vs. otázka na příslovečné určení), (b) postavení informace ve větě (v tématu vs. v rématu). Další dva experimenty budou zjištění prvního experimentu dále rozvíjet. Nabízí se zde mimo jiné zaměřit se na faktory, jako jsou (i) obecná typičnost doplnění příslovečným určením pro dané sloveso, (ii) plauzibilita doplnění vzhledem ke znalosti světa, anebo (iii) prozodické vlastnosti věty.
Experimenty budou realizovány online a budou vždy pracovat se vzorkem alespoň 100 rodilých mluvčích češtiny.

Seznam odborné literatury

Baddeley, A., Hitch, G., & Allen, R. (2009). Working memory and binding in sentence recall. Journal of Memory and Language, 61 (3), 438–456.
Berman, M. G., Jonides, J., & Lewis, R. L. (2009). In search of decay in verbal short-term memory. Journal of Experimental Psychology: Learning, Memory, and Cognition, 35 (2), 317.
Birch, S., & Garnsey, S. (1995). The effect of focus on memory for words in sentences. Journal of Memory and Language, 34 (2), 232–267.
Birch, S., & Rayner, K. (1997). Linguistic focus affects eye movements during reading. Memory & Cognition, 25 (5), 653–660.
Bransford, J. D., Barclay, J. R., & Franks, J. J. (1972). Sentence memory: A constructive versus interpretive approach. Cognitive psychology, 3 (2), 193–209.
Bransford, J. D., & Franks, J. J. (1972). The abstraction of linguistic ideas: A review. Cognition, 1 (2-3), 211–249.
Brown, G. (2008). Selective listening. System, 36 (1), 10–21.
Clark, H. H. (1966). The prediction of recall patterns in simple active sentences. Journal of Verbal Learning and Verbal Behavior, 5 (2), 99–106.
Clifton, C., Speer, S., & Abney, S. P. (1991). Parsing arguments: Phrase structure and argument structure as determinants of initial parsing decisions. Journal of Memory and Language, 30 (2), 251–271.
Ferreira, F., & Chantavarin, S. (2018). Integration and prediction in language processing: A synthesis of old and new. Current directions in psychological science, 27 (6), 443–448.
Ferreira, F., & Lowder, M. W. (2016). Prediction, information structure, and good-enough language processing. Psychology of learning and motivation, 65, 217–247.
Ferreira, F., & Yang, Z. (2019). The problem of comprehension in psycholinguistics. Discourse Processes, 56 (7), 485–495.
Gernsbacher, M. A., & Hargreaves, D. J. (1988). Accessing sentence participants: The advantage of first mention. Journal of memory and language, 27 (6), 699–717.
Greene, R. L. (1986). Sources of recency effects in free recall. Psychological Bulletin, 99 (2), 221–228.
Haeuser, K. I., & Kray, J. (2021). Effects of prediction error on episodic memory retrieval: Evidence from sentence reading and word recognition. Language, Cognition and Neuroscience, 1–17.
Christianson, K. (2016). When language comprehension goes wrong for the right reasons: Good-enough, underspecified, or shallow language processing. Quarterly journal of experimental psychology, 69 (5), 817–828.
Christianson, K., Luke, S. G., & Ferreira, F. (2010). Effects of plausibility on structural priming. Journal of Experimental Psychology: Learning, Memory, and Cognition, 36 (2), 538.
Chromý, J., & Vojvodić, S. (v recenzním řízení). When and where did it happen? Systematic differences in recall of core and optional sentence information. Quarterly Journal of Experimental Psychology.
James, C. T. (1972). Theme and imagery in the recall of active and passive sentences. Journal of Verbal Learning and Verbal Behavior, 11 (2), 205–211.
James, C. T., Thompson, J. G., & Baldwin, J. M. (1973). The reconstructive process in sentence memory. Journal of Verbal Learning and Verbal Behavior, 12 (1), 51–63.
Jensen, M. S., Yao, R., Street, W. N., & Simons, D. J. (2011). Change blindness and inattentional blindness. Wiley Interdisciplinary Reviews: Cognitive Science, 2 (5), 529–546.
Lombardi, L., & Potter, M. C. (1992). The regeneration of syntax in short term memory. Journal of memory and Language, 31 (6), 713–733.
Lowder, M. W., & Gordon, P. C. (2015). Focus takes time: Structural effects on reading. Psychonomic bulletin & review, 22 (6), 1733–1738.
McKoon, G., Ratcliff, R., Ward, G., & Sproat, R. (1993). Syntactic prominence effects on discourse processes. Journal of Memory and Language, 32 (5), 593–607.
Mehler, J., Segui, J., Pittet, M., & Barriere, M. (1978). Strategies for sentence perception. Journal of psycholinguistic research, 7 (1), 3–16.
Potter, M. C., & Lombardi, L. (1990). Regeneration in the short-term recall of sentences. Journal of Memory and Language, 29 (6), 633–654.
Sanford, A. J., Price, J., & Sanford, A. J. (2009). Enhancement and suppression effects resulting from information structuring in sentences. Memory & Cognition, 37 (6), 880–888.
Sanford, A. J., & Sturt, P. (2002). Depth of processing in language comprehension: Not noticing the evidence. Trends in Cognitive Sciences, 6(9), 382–386.
Singer, M. (1976). Thematic structure and the integration of linguistic information. Journal of Verbal Learning and Verbal Behavior, 15 (5), 549–558.
Speer, S. R., & Clifton, C. (1998). Plausibility and argument structure in sentence comprehension. Memory & cognition, 26 (5), 965–978.
Sturt, P., Sanford, A. J., Stewart, A., & Dawydiak, E. (2004). Linguistic focus and good-enough representations: An application of the change-detection paradigm. Psychonomic bulletin & review, 11 (5), 882–888.
Tutunjian, D., & Boland, J. E. (2008). Do we need a distinction between arguments and adjuncts? Evidence from psycholinguistic studies of comprehension. Language and Linguistics Compass, 2 (4), 631–646.
Van Dyke, J. A., & Johns, C. L. (2012). Memory interference as a determinant of language comprehension. Language and linguistics compass, 6 (4), 193–211.