Evolučně staré versus nové hrozby pro člověka: vliv na pozornost, subjektivní prožívání emocí a fyziologickou odpověď organismu.

• Název práce v češtině: Evolučně staré versus nové hrozby pro člověka: vliv na pozornost, subjektivní prožívání emocí a fyziologickou odpověď organismu.
• Název v anglickém jazyce: Ancestral versus new threats for humans: effects on attention, subjective emotional experience, and physiological response.
• Klíčová slova: ancestrální hrozba, moderní hrozba, pozornost, emoce, strach, odpor, psychofyziologická reakce, hadi, výšky, zbraně
• Klíčová slova anglicky: ancestral threat, modern threat, attention, emotion, psychophysiological reaction, snakes, heights, guns
• Akademický rok vypsání: 2022/2023
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra zoologie (31-170)
• Vedoucí / školitel: RNDr. Eva Landová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 05.01.2023
• Datum zadání: 05.01.2023
• Datum potvrzení stud. oddělením: 27.01.2023
• Datum odevzdání elektronické podoby: 08.08.2024
• Datum proběhlé obhajoby: 10.09.2024
• Oponenti: Mgr. Martin Kocourek, Ph.D.
• Konzultanti: Mgr. Petr Telenský, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Uvod do evoluční biologie
Etologie a sociobiologie

Seznam odborné literatury

Blanchette, I. (2006). Snakes, spiders, guns, and syringes: How specific are evolutionary constraints on the detection of threatening stimuli?. Quarterly journal of experimental psychology, 59(8), 1484-1504.

Brosch, T., & Sharma, D. (2005). The Role of Fear-Relevant Stimuli in Visual Search: A Comparison of Phylogenetic and Ontogenetic Stimuli. Emotion, 5(3), 360–364.

Dhum, M., Herwig, U., Opialla, S., Siegrist, M., & Brühl, A. B. (2017). Evolutionary and modern image content differentially influence the processing of emotional pictures. Frontiers in human neuroscience, 11, 415.

Flykt, A., Esteves, F., & Öhman, A. (2007). Skin conductance responses to masked conditioned stimuli: phylogenetic/ontogenetic factors versus direction of threat? Biological psychology, 74(3), 328-336.

Fox, E., Griggs, L., & Mouchlianitis, E. (2007). The detection of fear-relevant stimuli: Are guns noticed as quickly as snakes?. Emotion, 7(4), 691.

Mühlberger, A., Wiedemann, G., Herrmann, M. J., & Pauli, P. (2006). Phylo-and ontogenetic fears and the expectation of danger: differences between spider-and flight-phobic subjects in cognitive and physiological responses to disorder-specific stimuli. Journal of Abnormal Psychology, 115(3), 580


Ruiz-Padial, E., & Mercado, F. (2021). In exogenous attention, time is the clue: Brain and heart interactions to survive threatening stimuli. PloS one, 16(5), e0243117.


Subra, B., Muller, D., Fourgassie, L., Chauvin, A., & Alexopoulos, T. (2018). Of guns and snakes: testing a modern threat superiority effect. Cognition and emotion, 32(1), 81-91.

Shapouri, S., & Martin, L. L. (2021). Snakes vs. Guns: A Systematic Review of Comparisons Between Phylogenetic and Ontogenetic Threats. Adaptive Human Behavior and Physiology, 1-25.

Tooby, J., & Cosmides, L. (1990). The past explains the present: Emotional adaptations and the structure of ancestral environments. Ethology and sociobiology, 11(4-5), 375-424.

Young, S. G., Brown, C. M., & Ambady, N. (2012). Priming a natural or human-made environment directs attention to context-congruent threatening stimuli. Cognition & emotion, 26(5), 927-933.

Zsido, A. N., Deak, A., & Bernath, L. (2019). Is a snake scarier than a gun? The ontogenetic–phylogenetic dispute from a new perspective: The role of arousal. Emotion, 19(4), 726.

Předběžná náplň práce

Práce by se měla zaměřit na výzkum lidských reakcí na hrozby, které jsou považovány za ancestrální a rychlá a správná reakce na tyto hrozby se formovala již během evoluční minulosti člověka. Evoluční psychologie předpokládá, že na tyto ancestrální hrozby jsme adaptováni aktivací celého setu specifických reakcí, které typicky doprovází silná emoční reakce, jde zejména o aktivaci strachu či odporu. V poslední době se objevuje řada článků popisujících specifika pozornostních a emočních reakcí na ancestrální hrozby (strach z výšek, nebezpečných zvířat, rozzuřených tváří, znechucení vyvolané zkaženým jídlem apod.) ve srovnání s odpovědí na moderní hrozby (strach vyvolaný střelnými zbraněmi, dopravními prostředky). Přestože existuje velké množství prací, které v tomto kontextu (staré vs moderní hrozby) zkoumají pozornost člověka, rychlou vizuální detekci, psychofyziologické aspekty emocionální reakce i jejich neurální podklad – práce nepřináší vždy jednotné výsledky. Práce by měla kriticky shrnout a porovnat výsledky jednotlivých studií získaných za použití různých metodik a zjistit konkrétní detaily, ve kterých se liší lidské reakce na ancestrální a moderní hrozby. Kromě prací zaměřených na pozornost by se bakalářská práce měla věnovat různým aspektům prožívané emocionální odpovědi: subjektivní prožívání (emoce, dotazníky, další self-report metody), fyziologické reakce (kožní odpor/vodivost, srdeční aktivita) a parametry behaviorální rekce (vyhýbání se, behaviour approach test BAT apod.). Proximální mechanismy doprovázející reakce na staré a nové hrozby by měly být nahlíženy v kontextu existujících evolučních teorií o vzniku emocí strachu či odporu u člověka.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The thesis should focus on papers about human responses to threats that are considered to be ancestral, and rapid and correct responses to these threats have been shaped during the evolutionary past of humans. Evolutionary psychology assumes that humans are adapted to these ancestral threats by activating a set of specific responses that are typically accompanied by strong emotional reactions, in particular the activation of fear or disgust. Recently, a number of articles have appeared describing the specifics of attentional and emotional responses to ancestral threats (fear of heights, dangerous animals, angry faces, disgust induced by spoiled food, etc.) in comparison to responses to modern threats (fear induced by firearms, car accidents). Although there is a large body of work that examines human attention, rapid visual detection, psychophysiological aspects of emotional responses and their neural basis in this context (ancestral vs. modern threats) - the papers does not always yield consistent results. The thesis should critically summarize and compare the results of individual studies obtained using different methodologies and identify specific details in which human responses to ancestral and modern threats differ. In addition to the attention-oriented studies, the thesis should address various aspects of the experienced emotional response: subjective experience (emotions, questionnaires, other self-report methods), physiological responses (skin resistance/conductivity, cardiac activity) and behavioural recruitment parameters (avoidance, behaviour approach test BAT, etc.). The proximal mechanisms accompanying reactions to ancestral and new threats should be viewed in the context of existing evolutionary theories on the origin of fear or disgust emotions in humans