Ortorexie a sebezvěcňující sebepojetí

• Název práce v češtině: Ortorexie a sebezvěcňující sebepojetí
• Název v anglickém jazyce: Orthorexia and self-objectified self-conception
• Klíčová slova: ortorexie, sebeobjektivizace, objektivizace
• Klíčová slova anglicky: orthorexia, self-objectification, objectification
• Akademický rok vypsání: 2022/2023
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra psychologie (41-KPSY)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Miroslav Klusák, CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem, čeká na schválení garantem
• Datum přihlášení: 02.12.2022
• Datum zadání: 02.12.2022
• Datum a čas obhajoby: 22.05.2024 08:30
• Místo konání obhajoby: Myslíkova 7, Praha 1
• Datum odevzdání elektronické podoby: 29.03.2024
• Datum proběhlé obhajoby: 22.05.2024
• Předmět: Obhajoba bakalářské práce (OSZD104PS)
• Oponenti: Mgr. Jitka Taušová, Ph.D.
• Konzultanti: Mgr. Lothar Filip Rudorfer

Zásady pro vypracování

Cílem je prozkoumat vztah ortorexie a sebezvěcňování: zvláště zda existuje závazná souvislost mezi jejich mírou; ale též zda se mohou vyskytovat nezávisle.

Autorka na základě studia odborné literatury zjistí základní charakteristiky ortorexie (vyhroceného zájmu o zdravou výživu). Sebezvěcňování bude chápat jako zvnitřněné přesvědčení o tom, že podstatnou kvalitou je tělesný vzhled nazíraný potenciálním potěšením pro druhé. Následně autorka vyhledá existující dotazníky na míru ortorexie a sebezvěcňování, resp. vypracuje na jejich základě vlastní. Cílem je především pokrýt celé spektrum charakteristik ortorexie. Autorka zváží, zda dotazník týkající se výživy doplnit o otázky operacionalizující tzv. intuitivní stravování a nezdravý způsob stravování; případně zda dotazník na sebepojetí doplnit o otázky operacinalizující sebevědomí (např. Rosenberg self-esteem scale) nebo multidimenzionální sebepojetí (např. Saraswat Self-concept questionnaire).

Respondentky (respondenty?) bude vyhledávat na internetu skrze instagramové profily zaměřené na zdravou výživu/problémy s jídlem, či sebou samým. Soubor bude vznikat na principu sněhové koule. Zároveň se bude jednat o skupinu, u níž lze předpokládat spíše tendenci k ortorexii, než k intuitivnímu či nezdravému stravování. Autorka bude řešit velikost souboru – z hlediska požadavků na plánované statistické testy významnosti.

Pro část Teoretická východiska a pro diskusi vlastních zjištění s odbornou literaturou autorka provede rešerši stavu výzkumu vztahu ortorexie a sebezvěcňování.

Seznam odborné literatury

- Fredrickson, B. L. & Roberts, T.-A. (1997). Objectification Theory: Toward Understanding Women’s Lived Experiences and Mental Health Risks. Psychology of Women Quarterly, 21(2), 173–206.
- Koven, N. S. & Abry, A. W. (2015). The clinical basis of orthorexia nervosa: emerging perspectives. Neuropsychiatric Disease & Treatment, 11, 385-394. doi: 10.2147/NDT.S61665
- McGregor, R. (2019) Ortorexie: posedlost zdravou stravou. Praha: Dobrovský, 2019. ISBN 978-80-7390-968-0.
- Osa, M. L. & Calogero, R. M. (2020) Orthorexic eating in women who are physically active in sport: A test of an objectification theory model. Body Image, 35:154-160. doi: 10.1016/j.bodyim.2020.08.012.
- Saraswat, R.K. (1984). Manual for Self concept questionnaire. Agra: National Psychological Corporation.
- Tribole, E. & Resch, E. (2017) The Intuitive eating workbook: principles for nourishing a healthy relationship with food. Oakland, CA: New Harbinger Publications, ISBN 1626256225.

Předběžná náplň práce

Hlavním cílem studie bylo analyzovat vztah mezi fenoménem ortorexie a sebeobjektivizací, s důrazem na doplňující proměnné, jako je intuitivní stravování, gurmánství a nezřízené stravování. Dále byla provedena analýza korelace mezi jednotlivými dimenzemi sebeobjektivizace, konkrétně hodnotou tělesného vzhledu, hodnotou duševních kvalit a hodnotou tělesné kondice. Výzkum se také zaměřil na porovnání míry sebeobjektivizace a ortorexie napříč pohlavími. Jako primární metoda sběru dat bylo zvoleno dotazníkové šetření. Výsledky naznačují existenci vztahu mezi ortorektickými tendencemi a sebeobjektivizací. Dále bylo zjištěno, že ženy skórují na škále kvantifikující sebeobjektivizaci výše než muži. Ortorexie nevykazuje spojitost s intuitivním stravováním ani s nezřízenými stravováním, nicméně vykazuje slabou pozitivní korelaci s gurmánským přístupem ke stravování. Sebeobjektivizace nesouvisí s intuitivním stravováním, avšak prokazuje vztah k nezřízenému stravování. Mezi gurmánstvím a sebeobjektivizací nebyl zjištěn prakticky žádný vztah. Dimenze hodnota tělesné kondice vykazuje pozitivní korelaci s dimenzemi hodnota duševních kvalit a hodnota tělesného vzhledu, přičemž hodnota duševních kvalit a hodnota tělesného vzhledu korelují v menší míře. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že programy zaměřené na prevenci sebeobjektivizace mohou rovněž sloužit jako ochranné faktory proti rozvoji ortorexie, a také naopak. Teoretická část se v první kapitole zaměřuje na definici ortorexie, diagnostické nástroje, rizika a rizikové skupiny spojené s touto poruchou, stejně jako na podmiňující faktory a příbuznost ortorexie k jiným diagnózám. Druhá kapitola teoretické části se zabývá definicí pojmu objektivizace a sebeobjektivizace, teorií objektivizace, diagnostickými nástroji k měření této tendence, faktory podněcujícími sebeobjektivizaci a důsledky a riziky spojenými se sebeobjektivizací.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The main aim of the study was to analyse the relationship between the phenomenon of orthorexia and self-objectification, with an emphasis on additional variables such as intuitive eating, gourmet eating, and indulgent eating. Furthermore, an analysis of the correlation between the individual dimensions of self-objectification, specifically the value of physical appearance, value of mental qualities, and value of physical fitness, was conducted. The research also focused on comparing the level of self-objectification and orthorexia across genders. Questionnaire survey was chosen as the primary method of data collection. The results suggest the existence of a relationship between orthorexic tendencies and self-objectification. Additionally, it was found that women score higher on the scale quantifying self-objectification compared to men. Orthorexia shows no association with intuitive eating or indulgent eating, but it does exhibit a weak positive correlation with gourmet eating. Self-objectification is not associated with intuitive eating but does show a relationship with indulgent eating. There was practically no relationship found between gourmet eating and self-objectification. The dimension value of physical fitness shows a positive correlation with the dimension value of mental qualities and the dimension value of physical appearance, while the correlation between the dimension value of mental qualities and the dimension value of physical appearance is lower. The results of the research suggest that programs focused on preventing self-objectification can also serve as protective factors against the development of orthorexia, and vice versa. The theoretical part focuses, in its first chapter, on the definition of orthorexia, diagnostic tools, risks and risk groups associated with this disorder, as well as underlying factors and the relationship of orthorexia to other diagnoses. The second chapter of the theoretical part deals with the definition of the concepts of objectification and self-objectification, theory of objectification, diagnostic tools for measuring this tendency, factors promoting self-objectification, and consequences and risks associated with self-objectification.