Epifytický způsob života se u rostlin vyvinul mnohokrát nezávisle a přinesl sebou potřebu adaptací k podobným podmínkám. Přístup ke světlu je sice u většiny epifytů dobrý a mohlo by se tak zdát, že nic nebrání příjmu uhlíku a energie fotosyntézou. Epifyty se však zpravidla potýkají s nedostatkem vody, což fotosyntézu limituje a v elovučním měřítku to vede k různým adaptacím, které se snaží nepoměr mezi dostatkem světla a nedostatkem vody kompenzovat. Tato práce bude rešerší dostupné literatury pojednávající o tom, jak se s touto výzvou vypořádaly rostliny v epifytickém prostředí. Parazitické rostliny se neřadí mezi epifyty v klasickém slova smyslu, a proto nebudou náplní této práce. Nicméně lze zahrnout mykorhizu.
