Obava z hypoglykémie je u pacientů s T1DM jednou z největších překážek dosažení uspokojivé kompenzace. Porucha rozpoznávání hypoglykémie se rozvine při častém výskytu hypoglykémií, je závažnou poruchou autonomního systému a výrazně zvyšuje riziko výskytu závažných hypoglykémií. Pacienti s T1DM mají v několika posledních letech možnost využívat kontinuální nebo okamžité monitorace glykémií, což výskyt a riziko výskytu hypoglykémie významně snižuje. Kromě zdravotní problematiky je porucha rozpoznávání hypoglykémie komplikace i sociální, neboť může vést k odebrání řidičského průkazu. Poruchu rozpoznávání hypoglykémie je obtížné diagnostikovat i kvantifikovat, je to možné pouze na základě validovaných dotazníků (Clarke a Gold scóre), ideálně v kombinaci s hodnocením výskytu hypoglykémií dle kontinuální/okamžité monitorace.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
Fear of hypoglycemia is one of the biggest obstacles to achieving satisfactory compensation in patients with T1DM. Hypoglycemia unawareness develops with frequent occurrence of hypoglycemia, is a serious disorder of the autonomic system and significantly increases the risk of severe hypoglycemia. In recent years, patients with T1DM have been able to use continuous or immediate glycemic monitoring, which significantly reduces the occurrence and risk of hypoglycemia. In addition to health problems, failure to recognize hypoglycemia is also a social complication, as it can lead to the revocation of a driver's license. Impaired recognition of hypoglycemia is difficult to diagnose and quantify, it is possible only on the basis of validated questionnaires (Clarke and Gold scores), ideally in combination with an assessment of the occurrence of hypoglycemia according to continuous/immediate monitoring.
- zadáno vedoucím/školitelem