Vysypávanie energetických elektrónov z radiačných pásov spôsobené bleskovými emisiami
Název práce v jazyce práce (slovenština): | Vysypávanie energetických elektrónov z radiačných pásov spôsobené bleskovými emisiami |
---|---|
Název práce v češtině: | Vysypávání energetických elektronů z radiačních pásů způsobené bleskovými emisemi |
Název v anglickém jazyce: | Precipitation of energetic electrons from radiation belts caused by lightning emissions |
Klíčová slova: | DEMETER|Van Allenove radiačné pásy|vysypávanie elektrónov |
Klíčová slova anglicky: | DEMETER|Van Allen radiation belts|electron precipitation |
Akademický rok vypsání: | 2022/2023 |
Typ práce: | bakalářská práce |
Jazyk práce: | slovenština |
Ústav: | Katedra fyziky povrchů a plazmatu (32-KFPP) |
Vedoucí / školitel: | prof. RNDr. František Němec, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
Datum přihlášení: | 10.10.2022 |
Datum zadání: | 13.10.2022 |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 15.12.2022 |
Datum a čas obhajoby: | 05.09.2023 09:00 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 19.07.2023 |
Datum odevzdání tištěné podoby: | 19.07.2023 |
Datum proběhlé obhajoby: | 05.09.2023 |
Oponenti: | Ing. Ivana Kolmašová, Ph.D. |
Zásady pro vypracování |
1. Seznámení se s družicí DEMETER, přístroji na její palubě a formátem dat
2. Studium střední závislosti vysypávaných elektronů na bleskové aktivitě 3. Nalezení význačných událostí odpovídajících jednotlivým bleskům 4. Analýza poloh a vlastností identifikovaných událostí |
Seznam odborné literatury |
[1] D. A. Gurnett, A. Bhattacharjee: Introduction to Plasma Physics: With Space, Laboratory and Astrophysical Applications. Cambridge University Press, 2005.
[2] M. G. Kivelson, C. T. Russell: Introduction to Space Physics. Cambridge University Press, 1995. [3] R. A. Helliwell: Whistlers and Related Ionospheric Phenomena. Stanford University Press, 1965. [4] Články v odborných časopisech doporučené vedoucím práce. |
Předběžná náplň práce |
Doba zachycení energetických částic ve Van Allenových radiačních pásech závisí na jejich interakci se šířícími se elektromagnetickými vlnami. V důsledku těchto vlnově-částicových interakcí se mohou částice dostat dovnitř ztrátového kuželu, tj. nedochází k jejich dalším odrazům na magnetických zrcadlech, nýbrž k jejich vysypání do atmosféry. Působící elektromagnetické vlny přitom mohou být generovány buď přímo nestabilitami plazmatu v zemské magnetosféře nebo díky bleskové aktivitě u povrchu Země. Právě vliv bleskové aktivity bude zkoumán v rámci této práce. Budou využita vlnová a částicová data změřená družicí DEMETER ve výšce přibližně 700 km doplněná o data bleskové aktivity získaná globální bleskovou detekční sítí WWLLN. Předmětem práce je studium souvislosti mezi bleskovou aktivitou a měřeným tokem vysypávaných energetických elektronů. |