Vliv sociálních sítích na potřebu a množství fyzické sociální interakce u dospívajících ve věku od 14 do 16 let

• Název práce v češtině: Vliv sociálních sítích na potřebu a množství fyzické sociální interakce u dospívajících ve věku od 14 do 16 let
• Název v anglickém jazyce: Impact of Social Media Use on the Need and Quantity of Physical Social Interaction among Teenagers of Age from 14 to 16 Years
• Klíčová slova: sociální média, sekundární socializace, děti, fyzické sociální interakce, základní škola, sociální sítě
• Klíčová slova anglicky: social media, secondary socialisation, children, physical social interactions, primary school, social networks
• Akademický rok vypsání: 2022/2023
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Andrea Hrůzová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 03.10.2022
• Datum zadání: 03.10.2022
• Datum a čas obhajoby: 22.01.2024 09:00
• Místo konání obhajoby: Areál Jinonice, B228, 228, seminární místnost ISS
• Datum odevzdání elektronické podoby: 03.01.2024
• Datum proběhlé obhajoby: 22.01.2024
• Oponenti: Mgr. Barbora Procházková

Zásady pro vypracování

Bude se jednat o kvalitativní výzkum, kdy metodou sběru dat budou
polostrukturované hloubkové rozhovory, včetně možností volného vyjádření k tématu.

Tazatelem budu já sama. Rozhovory budu zaznamenávat na diktafon, poté budou následně
doslovně přepsány a vyhodnocovány metodou obsahové analýzy textu.
Výběr respondentů: metodou „snowball“- tj. řetězový výběr, kdy kontakty na nové/další
respondenty budou zprostředkovány samotnými účastníky výzkumu, kteří budou obeznámeni
s kritérii, které musí potencionální respondent splnit.
Respondenti budu vybírat z vybraných základních škol v Praze a okolí. Minimální počet bude
10 osob. Genderově bude vzorek vyvážený. Jednalo by se o žáky 9. třídy ZŠ ve věku od
čtrnácti do patnácti let.. Respondenty budu vybírat tak, aby se jejich socioekonomické zázemí
(vzdělání rodičů) co nejvíce blížilo situaci v ČR. Ve vzorku budou vyváženě zastoupeni
respondenti bydlící ve městě i na venkově.

Seznam odborné literatury

1. AHERN, Terence C. Social Media: Practices, Uses and Global Impact. New York: Nova
Science Publishers, 2017, ISBN 9781536127355.
2. COYNE, Sarah M., et al. Does time spent using social media impact mental health?: An eight
year longitudinal study. Computers in Human Behavior, 2020, 104: 106160.
3. ERIKSON, Erik Homburger. Osm věků člověka. Pragma, Praha, 1996
4. GILES, David. Psychologie médií. Grada Publishing as, 2012.
5. GREENFIELD, Susan. Mind change: How digital technologies are leaving their mark on our
brains. Random House, 2015.
6. CHARLES, S. Social media linked to rise in mental health disorders in teens, survey finds.
NBC News. 2019.

7. JURIGOVÁ, Alena. Využívání sociálních sítí adolescenty v době pandemie Covid-19. (2021)
bakalářská práce
8. LANGA, Claudiu. Social media impact on primary education cycle children's secondary
socialization. In: The International Scientific Conference eLearning and Software for
Education. " Carol I" National Defence University, 2014. p. 256.
9. MACHOVCOVÁ, Markéta. Vliv médií na děti mladšího školního věku, Brno, 2015. Diplomová
práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta.
10. MULLER-WOLF, H.-M. Motivational and emotional correlates of lifelong learning: The impact
of primary and secondary socialisation. Scientia Paedagogica Experimentalis, 1974.
11. O'KEEFFE, Gwenn Schurgin; CLARKE-PEARSON, Kathleen; COUNCIL ON
COMMUNICATIONS AND MEDIA. The impact of social media on children, adolescents, and
families. Pediatrics, 2011, 127.4: 800-804.
12. PRENSKY, Marc. Digital natives, digital immigrants part 2: Do they really think
differently?. On the horizon, 2001.
13. RIDEOUT, Victoria & FOEHR, Ulla & ROBERTS, Donald.; Generation M: Media in the Lives
of 8- to 18 – Year-Olds. Henry J. Kaiser Family Foundation, 2010
14. SHENSA, Ariel. Social Media and Face-to-Face Interactions Among US Young Adults:
Associations with Depression. 2020. PhD Thesis. University of Pittsburgh.
15. TINTORI, Antonio, et al. The Impact of Socialisation on Children’s Prosocial Behaviour. A
Study on Primary School Students. International Journal of Environmental Research and
Public Health, 2021, 18.22: 12017.
16. TWENGE, Jean M. iGen: Why today's super-connected kids are growing up less rebellious,
more tolerant, less happy--and completely unprepared for adulthood--and what that means for
the rest of us. Simon and Schuster, 2017.
17. WATNE, Torgeir; LOBO, Antonio; BRENNAN, Linda. Children as agents of secondary
socialisation for their parents. Young Consumers, 2011.

Předběžná náplň práce

Přestože jsou sociální média v takové podobě, v jaké je známe v současnosti, novou
záležitostí, zavedla se do naší společnosti tak rychle a důkladně, že by se jen těžko hledala
osoba, která by byla zcela vyproštěna z jejich vlivu. To dokazuje například i fakt, že přestože
nás od uvedení prvního smartphonu, IBM Simon, na trh dělí pouze necelých třicet let, jsou
dnes smartphony přítomny ve společnosti natolik, že je vlastní 70 % obyvatel ČR (ČSÚ
2020).

Digitální technologie a sociální média nás obklopují nepřetržitě a pandemická doba jejich
vliv ještě posílila (statista.com 2022). Jejich užívání se stalo nedílnou součástí našeho života.
Využíváme je při aktivitách, v kterých jsme si ještě před několika lety jejich přítomnost
neuměli představit – např. k zajištění stravování, při hledání partnerů/partnerek či při
organizaci společenského života atd. Tato skutečnost už ze své podstaty vzbuzuje vlnu
pozornosti napříč humanitními i technologickými obory. Britská neuroložka Susan
Greenfield (2014), jež se věnuje dopadu kybertechnologií na lidský mozek, zde nachází
souvislosti s fenoménem ‚climate change‘. Svou tezi o sociálních sítích, o kterých se
domnívá, že vedou k izolaci jejich uživatelů, propojuje s klimatickou změnou zejména
v aspektu zmíněné změny – ‚change‘. Uvádí, že stejně tak jako má lidské neekologické
chování vliv na klima na planetě Zemi, tak má ‚nový fenomén‘ užívání sociálních sítí vliv na
psychickou stránku člověka a na lidský mozek, který se mění tím, jak se novým technologiím
snaží přizpůsobit. Nicméně, jak zmiňuje i sama Greenfield, vzhledem k důležitosti
a nezastupitelnosti sociálních sítí a médií, jsou často financovány pouze projekty, které
zkoumají jejich pozitivní vliv na společnost a těm, jež se snaží odkrýt jejich stinnou stránku
se dává prostoru méně. Zvlášť pokud se jedná o dopad, který mají sociální média na děti
(Greenfield, 2014, str. 7-8). Takových projektů ovšem od doby, kdy Greenfield svou knihu
vydala, stále přibývá. Příkladem může být např. projekt Sarah Coyne jehož výsledky byly
publikovány v roce 2020. Coyne se v něm pokouší vyvrátit hypotézu o tom, že vyšší míra
užívání sociálních sítí vede k depresi a úzkostem. Její práce operuje s širokým vzorkem
respondentů různých věkových kategorií a mimo zajímavých výsledků a nového pohledu na
celou problematiku přináší souhrn dat, výstupů a souvislostí z mnoha jiných důležitých
provedených výzkumů na toto téma.
Pokrytí tohoto tématu v České republice není zdaleka tak silné jako v USA, touto tematikou
se zabývají většinou bakalářské práce. Pravděpodobně to signalizuje mimořádnou důležitost
sociálních médií pro mladou generaci. Po pandemii COVID-19 zájem o témata spojená se
sociálními sítěmi a medializací narůstá. Příkladem narůstajícího zájmu může být bakalářská
práce A. Jurigové, zabývající se využíváním sociálních sítí adolescenty v době pandemie
Covid-19 (Jurigová 2021). Autorka se zaměřila na to, jak adolescenti využívali internet a
sociální sítě v době pandemie, a zda jejich užívání a intenzivnější začlenění do výuky vnímali
spíše pozitivně nebo negativně. Jurigová došla k závěru, že pozitiva převážila nad negativy, a
to zejména proto, že sociální sítě poskytovaly adolescentům během pandemie jediný možný
způsob, jak komunikovat s lidmi mimo jejich domov.

Záměrem mé bakalářské práce je hlubší prozkoumání vlivu médií a sociálních sítí na cílovou
skupinu starších školních dětí. Teoretickým základem je teorie socializace (primární a
sekundární) a její proměny vlivem nových médií. Chci se inspirovat tématy, které otevřela
Greenfieldová a rámovat je procesem sekundární socializace odehrávající se na prahu
adolescence. Konkrétně mě zajímá, jakým způsobem ovlivňuje aktivita na Messengeru
(Facebooku) a Instagramu u starších školáků potřebu a množství reálného fyzického kontaktu
a přímé sociální interakce s jejich vrstevníky a přáteli.
Výzkum zaměřuji na věkovou skupinu 14-15letých, pro kterou je charakteristické zejména to,
jak důležitou roli pro ni hraje vrstevnická skupina. Děti v tomto věku se začínají více
osamostatňovat a začleňovat se více než dříve mezi své vrstevníky. Z toho důvodu jsou pro
ně vzájemné sociální interakce významnější než pro dospělé. (Erikson, 1996)
Také je třeba zmínit, že se děti v této věkové skupině řadí mezi digitální domorodce, tzn.
mezi takové děti, které se narodily do doby, kdy digitální technologie již byly přirozenou
součástí běhu společnosti. (Prensky, 2001)
Potřeba a množství sociální interakce, na nichž budu vliv sociálních sítí studovat, je pro
sociologii relevantním tématem zejména proto, že se jedná o důležitou součást sekundární
socializace jedinců ve společnosti. Sekundární socializace ve společnosti a způsob, jakým
probíhá, výrazně ovlivňuje charakter a směřování společnosti jako celku. Proces sekundární
socializace totiž slouží jako příprava jedince na jeho roli ve společnosti. Začíná zpravidla po
třetím roce života a pokračuje do dospělosti. Socializačními faktory již nejsou rodiče/rodina
(tak jako v primární socializaci), nýbrž školy, věkové skupiny, volnočasové organizace,
média a pracovní kolektiv. (Giddens, 2013:269)
Téma mé bakalářské práce mě dlouhodobě zajímá a chtěla bych se mu věnovat i nadále. Tato
práce by proto mohla být určitou pilotní sondou pro mou diplomovou práci, ve které bych
mohla vzorek respondentů rozšířit, a dojít tak k validnějším a datově spolehlivějším
výstupům.