Zahrady a krajinné úpravy ve vilových a vilochatových koloniích u Prahy v 19. a na začátku 20. století

• Název práce v češtině: Zahrady a krajinné úpravy ve vilových a vilochatových koloniích u Prahy v 19. a na začátku 20. století
• Název v anglickém jazyce: Gardens a landscape changes in the villa colonies near to Prague in the 19th and in the beginning of the 20th centuries
• Klíčová slova: Zahrady, krajinné úpravy, vilové kolonie 19. a 20. století, volný čas a rekreace u Prahy, podnikatelské vrstvy, průmyslová revoluce, modernizace
• Klíčová slova anglicky: Gardens, landscape changes, villa colonies near to Prague in the 19th and 20th centuries, free time and recreation, businessmen and their families, industrial revolution, modernisation
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra historických věd (24-KHV)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Václav Matoušek, CSc.
• Řešitel: Bc. Aneta Bořilová - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 22.09.2022
• Datum zadání: 17.12.2024
• Datum potvrzení stud. oddělením: 17.12.2024
• Datum odevzdání elektronické podoby: 21.12.2024
• Datum proběhlé obhajoby: 11.02.2025
• Předmět: Obhajoba bakalářské práce (YBOS001)
• Oponenti: PhDr. Blanka Altová, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Práce se pokusí o rekonstrukci vývoje zahrad a krajinných úprav v rekreačních koloniích v období Rakousko-Uherska a o srovnání s meziválečným obdobím. Pro práci byla formulována vstupní hypotéza, která zní: Při budování zahrad v těchto rekreačních koloniích se jejich majitelé snažili o nápodobu soudobých zámeckých zahrad patřících aristokracii. Dále bude zhodnoceno, do jaké míry se v zahradách promítla také praktičnost či užitkovost, a zda-li to znamenalo úbytek na estetické hodnotě.

Prameny pro takové bádání mohou být architektonické plány z dob výstavby vil, dobové faktury, historické fotografie (vyšší a běžná střední třída), staré územní plány (a případně jejich komparace s pozdějšími nebo současnými), kroniky Okrašlovacích spolků, ale především také sekundární literatura.

Seznam odborné literatury

● Bendová E., Hojda Z. eds. (2021): Od práce k zábavě. Volný čas v české kultuře 19. století. Sborník příspěvků ze 40. ročníku mezioborového sympozia k problematice 19. století. Plzeň, 20. – 22. února 2020. Praha: Academia.
● Blažková T., Fialová D., Matoušek V. eds. (2014): Individuální a masová rekreace v okolí velkých industriálních měst v 19. – 21. století. Praha: Togga.
● Drudíková V. (2013): Klánovické letní vily na přelomu 19. a 20. století jako prostředky reprezentace společenského statusu jejich majitelů a jejich vztahu k přírodě. Praha: Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií.
● Chaloupková R., Matoušek V. (2020): Do Senohrab jezdí kde kdo. Sociální a krajinotvorné aspekty vývoje přípražského letoviska v 19. a v první polovině 20. století. Praha: Lidé města 33.
● Kárník Z. (2002-2005): České země v éře první republiky (1918 – 1938) I – III. Praha: Libri.
● Kolektiv autorů (1999): Zahrady a parky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri.
● Koukalová Š. ed. (2013): Letní rezidence Pražanů. Dobřichovice a vilová architektura 19. a 20. století. Praha: Národní památkový ústav.
● Láník J., Vlk J. et al. (1998): Dějiny Prahy II. Praha, Litomyšl: Paseka.
● Lenderová M., Jiránek T., Macková M. (2009): Z dějin české každodennosti. Život v 19. století. Praha: Karolinum.
● Matoušek V. (2010): Čechy krásné, Čechy mé. Proměny krajiny Čech v době industriální. Praha: Agentura Krigl.
● Matoušek V. (2015): Vzorné letovisko Hradištko. Vznik a prvé desetiletí meziválečného letoviska na soutoku Vltavy a Sázavy. Praha: Historická geografie 41.
● Šoukal J. (2016): Slasti a strasti letních bytů. Život na letních bytech a v letních vilách v éře první republiky. Praha: Academia.
● Veverka P. et al. (2008): Slavné pražské vily. Praha: Foibos.

Předběžná náplň práce

Tato bakalářská práce pojednává o tématu vilových a vilochatových rekreačních kolonií u Prahy v 19. a na začátku 20. století. Stavba takových kolonií je průvodním jevem euroamerické industriální civilizace. Majitelé byly většinou bohatí podnikatelé (avšak později se tato tendence projeví i u jiných profesních skupin), jež chtěli využít tyto nemovitosti kromě rekreace také jako prostředek vyjádření společenského statusu.
Nedílnou součástí každé vily byla i zahrada, které se tyto tendence také nevyhnuly, avšak taková pozornost jako stavbám jim věnována nebyla. V zahradní tvorbě se uplatňovaly kombinace různých stylů, zpracování bylo často individuální.
Při budování nové vilové nebo vilochatové kolonie (Klánovice navíc vznikly tzv. „na zelené louce“ – bez navázání na předchozí výstavbu) se logicky muselo přistoupit i ke krajinným úpravám v nedalekém okolí. Od budování nebo přebudovávání nových cest, přes zkrášlování okolí a výsadby dřevin až ke stavbě různých altánků nebo jiných staveb v krajině.
A právě tento fenomén, zahrad a krajinných úprav, dosud postrádá komplexnější zpracování. V práci budu uvádět příklady především z Klánovic, Roztok u Prahy a Senohrab, avšak nebudu se vyhýbat ani příkladům z jiných bývalých pražských příměstských kolonií, např. Zbraslav, Řevnice nebo Hradištko.