Coolness a subkulturní kapitál v současné alternativní pražské techno scéně

• Název práce v češtině: Coolness a subkulturní kapitál v současné alternativní pražské techno scéně
• Název v anglickém jazyce: Coolness and subcultural capital in the contemporary Prague alternative techno scene
• Klíčová slova: kvalitativní výzkum, terénní výzkum, rozhovory, muzika, subkultury, sociologie, sociální antropologie, dramaturgická sociologie, anarchismus, etnomuzikologie
• Klíčová slova anglicky: qualitative research, field research, interviews, music, subcultures, sociology, social anthropology, dramaturgical sociology, anarchism, ethnomusicology
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Ing. Ondřej Císař, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 20.09.2022
• Datum zadání: 20.09.2022
• Datum a čas obhajoby: 11.09.2023 09:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice - Nový Kampus, B228, 228, seminární místnost ISS
• Datum odevzdání elektronické podoby: 07.08.2023
• Datum proběhlé obhajoby: 11.09.2023
• Oponenti: Mgr. Lucie Němcová

Zásady pro vypracování

Při hledání odpovědí na výzkumné otázky použiji kvalitativních metod sběru dat, a to
převážně zúčastněné pozorování v podobě účasti na undergroundových techno rave parties,
ale i na freetekno či na potenciálním pomezí těchto dvou fenoménů. Vedle zúčastněného
pozorování také povedu hloubkové polostrukturované rozhovory. V začleňování se do
kolektivu zmíněných subkultur, alespoň v rámci techno scény, si myslím, že nebude problém,
sám již podobné akce v posledních několika letech navštěvuji a mezi pravidelnými účastníky
jsem si našel hodně přátel, domnívám se tedy, že i snadno zapadnu i svou vizuální
reprezentací. Rozhovory plánuji provést jak s účastníky, tak i s „DJs“.

Seznam odborné literatury

ADAM, Robert. K mediálnímu obrazu CzechTeku (Polemika se studií Kateřiny Kubové).
2016.
BEAUFORT, Martin. „Techno-communitas“: Transformace fenoménu freetekno z
perspektivy sociální a kulturní antropologie. Praha, 2019. Diplomová práce. Univerzita
Karlova, Fakulta humanitních studií, Katedra obecné antropologie. Vedoucí práce
Heřmanský, Martin.
BEY, Hakim. TAZ: The temporary autonomous zone, ontological anarchy, poetic terrorism.
Autonomedia, 2003.
GIAEVER LÓPEZ, María. Temporary Autonomous Home: Free parties and migration on the
margins of the urban night. Crossings: Journal of Migration & Culture, 2022, 13.1: 27-42.
GOFFMAN, Erving. Všichni hrajeme divadlo. Sebeprezentace v každodenním životě. Praha:
Nakladatelství Studia Ypsilon, 1999.
KAHN-HARRIS, K. Extreme Metal: Music and Culture in the Edge. Berg Publishers, 2006.
KONTRA, Gabriela. Location TBA. Praha: Divočina, 2021.
ORAVCOVÁ, Anna, KOLÁŘOVÁ, Marta, ed. Revolta stylem: hudební subkultury mládeže
v České republice. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2011. Sociologické aktuality,
83-122.
PÁLKOVÁ, Tereza. Význam rytmu v elektronické taneční hudbě. Praha, 2015. Diplomová
práce. Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií, Katedra elektronické kultury a
sémiotiky. Vedoucí práce Švantner, Martin.
SLAČÁLEK, Ondřej, et al. Freetekno jako objekt mediální pozornosti: nosnost morální
paniky a reálněsocialistické analogie. Studie z aplikované lingvistiky, 2018, 9.1: 92-108.
ŠIMA, Karel, et al. Jan Charvát—Bob Kuřík a kol. Mikrofon je naše bomba. Studia
Ethnologica Pragensia, 2020, 1: 91-95
WIMMER, Lukáš. Freetekno. 2006.

Předběžná náplň práce

V rámci této bakalářské práce bych chtěl zdokumentovat „současnou pražskou
underground techno rave scénu” jako subkulturu a její souvislost s (free)tekno scénou, a to za
pomocí smíšených kvalitativních metod – výzkum bude stát zejména na zúčastněném
pozorování a hloubkových polostruktorovaných rozhovorech, jejich kvalitativní analýze a
dramaturgické analýze. Mám za to, že častým omylem ve společnosti je zaměňování těchto
dvou pojmů, resp. používání slova „technopárty“ (zejména tedy médii) jako zastřešující
pojem pro téměř jakýkoli „rave 1 “ (celonoční taneční párty) pod širým nebem, ačkoli se
hudebně, a údajně především kulturně, liší. (Adam, 2016)

Česká freetekno scéna byla již etnograficky jakožto subkultura zdokumentovaná,
nicméně ne v kontextu se současnou pražskou techno scénou. (Beaufort, 2019; Šima, 2020;
Anna Oravcová & Marta Kolářová, 2011) Současná pražská undergroundová techno scéna
(zejména mezi lety 2015 a 2020) byla zatím zdokumentovaná jen v knize Location TBA
Gabriely Kontra z roku 2021 a v bakalářské práci Karolíny Fialové z Katedry žurnalistky
FSV UK Pohled na současnou techno scénu prostřednictvím fotografického dokumentu z
roku 2019. Location TBA mimo to ještě nabízí několik rozhovorů s členy čtyř kolektivů
pořádajících „rave“, konkrétně kolektivy Polygon, Nite Vibes, Harmony a Cukr, a také
pohledy některých pravidelných návštěvníků. I přes to jsou obě práce spíše fotografické
dokumentace a zaměřují se tedy na vizuální stránku scény, rovněž opomíjejí i „klubovou
část“ této scény, která s ní úzce souvisí. Tato bakalářská práce by tedy mohla akademickému
prostředí doplnit bílé místo v podobě terénního výzkumu a hloubkových rozhovorů
zaměřujících se zejména na tvorbu identity a sebereprezentaci členů underground techno rave
subkultury, případné projevy jejich distance od „teknařů“, jak již ve vzezření, tak třeba i v
případném rozdílu mezi psychotropními látkami konzumovaných na obou typech zmíněných
akcí. Z hlediska dramaturgické sociologie bych zkoumal fasádu účastníků techno rave parties
– fasáda jsou dle Goffmanova Všichni hrajeme divadlo různé propriety, rekvizity, s kterými
člověk pracuje (např. oblečení, které nosí, make-up či třeba jen předstírání sebevědomí atd.),
aby o sobě vzbudil po okolí určitý (chtěný) dojem. S fasádou může být aktér buď ztotožněn,
tedy používá rekvizity (např. se chová či obléká stejně) i v momentě, kdy je bez publika (v
tzv. zadním regionu), či se od své fasády může bez publika distancovat (používá tedy fasádu
jen v tzv. předním regionu). (Goffman, 1999) Zkoumal bych tedy, jak účastníci na parties
vystupují ze své každodenní role a naopak.
Z hudební stránky – Ačkoliv sice hudba hraje zásadní roli na obou ze zmíněných typů
rave parties, nedomnívám se, že by estetická povaha subžánrů elektronické taneční hudby
definovala a odlišovala dané subkultury natolik, aby to v tomto výzkumu hrálo relevantní
roli, zvláště v případě, kdy je techno i tekno zpravidla neverbální – umělecké ztvárnění hudby
tedy nenese takové poselství, jako třeba hudba s např. politicky či jinak motivovanými texty,
nebude-li se tedy muzika na obou typech parties znatelně lišit, nebudu jí přikládat větší
význam. Zaměřovat se tedy budu spíše na performativní stránku těchto akcí (viz níže).
Domnívám se, že by terénní výzkum ze současného techno rave prostředí rovněž
přinesl sociologickému prostředí souvislosti se současnými aktivistickými trendy, vzhledem k
faktu, že velká část organizátorů dané scény následuje DIY
2 principy a levicové ideologie,
zároveň je ale i hojně spjatá s uměleckými vysokými školami jako AVU či UMPRUM.
(Kontra, 2021) V rámci této části výzkumu bych dále pracoval s performativní stránkou
současných rave parties, a to konkrétně s pojmem dočasná autonomní zóna (Temporary
Autonomous Zone) anarchisty Petera Lamborna Wilsona, známějšího pod pseudonymem
Hakim Bey, který popsal v jeho stejnojmenné knize, kde popisuje socio-politickou taktiku ve
vytváření (doslova) dočasných autonomních zón, které se vymykají každodenním formálním
hierarchickým strukturám či legislativě existující v běžné kapitalistické společnosti. (Bey,
2003) Těmito principy se již od 90. let řídí freetekno parties (Giaver López, 2022). V mém
výzkumu bych chtěl zjistit, zda se těmito principy řídí i zkoumaná underground techno rave
subkultura, a to konkrétně jakou (dočasnou) sociální realitu se underground
techno rave parties snaží utvářet v současnosti a v čem se tato realita liší od každodenní reality
(strukturou, hierarchiemi či identitami, které si účastníci konstruují).
Zjistit, zda se jedná se o
dočasný únik před každodenní sociální realitou, nebo o experimentování s alternativními
modely sociálního uspořádání. Nebo naopak, zda se jedná o (úmyslné či neúmyslné) posílení
kapitalistických struktur vlivem komercializace a apropriace kosmopolitní třídou. Popř. jak se
sociální realita současných underground techno rave parties liší od té freetekna a v čem
účastníkům či pořadatelům nevyhovuje freetekno.
Předpokládané výzkumné otázky tohoto tématu by tedy zněly následovně:
Jak se utváří identita underground rave subkultury a jejich účastníků?
V čem spočívá sebereprezentace underground rave subkultury a jejich účastníků?
V čem se v rámci identity a sebereprezentace kospomolitní underground rave subkultura
vymezuje od freetekno subkultury?
Jakou dočasnou sociální realitu se současné underground rave techno parties snaží utvářet a
v čem se liší od té na freetekno parties?

Předpokládané výzkumné otázky tohoto tématu by tedy zněly následovně:
Jak se utváří identita underground rave subkultury a jejich účastníků?
V čem spočívá sebereprezentace underground rave subkultury a jejich účastníků?
V čem se v rámci identity a sebereprezentace kospomolitní underground rave subkultura
vymezuje od freetekno subkultury?
Jakou dočasnou sociální realitu se současné underground rave techno parties snaží utvářet a
v čem se liší od té na freetekno parties?