Jak výkonnostní sport ovlivňuje stravování dětí a rozvoj poruch příjmu potravy

• Název práce v češtině: Jak výkonnostní sport ovlivňuje stravování dětí a rozvoj poruch příjmu potravy
• Název v anglickém jazyce: How performance sports affects children's eating and the development of eating disorders
• Klíčová slova: poruchy příjmu potravy, výkonnostní sport, dětství, adolescence, mentální anorexie, mentální bulimie
• Klíčová slova anglicky: eating disorder, high-performance sport, childhood, adolescence, anorexia nervosa, bulimia nervosa
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: III. interní klinika – klinika endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN (11-00530)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Marcela Floriánková
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 19.09.2022
• Datum zadání: 19.09.2022
• Datum a čas obhajoby: 28.06.2024 08:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 09.04.2024
• Datum proběhlé obhajoby: 28.06.2024
• Předmět: Obhajoba bakalářské práce (B02367)
• Oponenti: Mgr. Svetlana Kosheleva

Předběžná náplň práce

Bakalářská práce ve své teoretické části pojednává o problematice poruch příjmu potravy (PPP) se zaměřením na děti a adolescenty a zároveň vlivu sportu, zejména provozovanému na výkonnostní úrovni, na nutriční potřeby dětí a dospívajících a na riziko rozvoje poruchy příjmu potravy. Praktická část je věnována srovnání vybraných parametrů u dětí ve 4. ročníku základní školy (porovnání sportovní a běžné třídy) a v 6. ročníku ZŠ (porovnání sportovní a běžné třídy). Sledovány byly antropometrické údaje, korelace mezi subjektivním vnímáním vlastní hmotnosti a jejím objektivním posouzením, výběr potravin s ohledem na jejich vliv na zdraví, hmotnost a výkon, dodržování dietních opatření, přítomnost cíleného hubnutí v posledních 6 měsících, intenzita pravidelné pohybové aktivity a vybrané faktory vlivu vnějšího prostředí, které jsou považovány za rizikové z hlediska rozvoje PPP.
Ve sledovaném souboru nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl v BMI dětí ze sportovní a běžné třídy na prvním stupni, na druhém stupni byl BMI dětí ze sportovní třídy statisticky významně nižší (p <0,001). V ostatních parametrech nebyl zjištěn významný rozdíl mezi dětmi ze sportovních a běžných tříd – nelišil se podíl dětí, které cíleně hubly, dodržovaly dietní opatření, nelišil se významně podíl dětí, které měly zkreslené vnímání vlastní hmotnosti, významně se nelišil ani počet rizikových faktorů vnějšího prostředí dětí v obou skupinách.
Za alarmující je možné považovat skutečnost, že již ve 4.třídě základní školy cíleně hublo 41 % dětí ve sportovní třídě a 24 % dětí v běžné třídě, přestože jejich hmotnost byla ve většině případů v normě. 15 % dotazovaných dětí mělo 5 rizikových odpovědí, které mohou mít vliv na rozvoj PPP. V 6. třídě cíleně hublo 15 % dětí ze sportovní třídy a 25 % dětí z běžné třídy, opět většina z nich měla BMI v normě. 5 a více rizikových odpovědí z 10 mělo 25 % dotazovaných dětí.
Přestože se nepodařilo prokázat, že výkonnostní sport významně ovlivňuje riziko rozvoje PPP, je potřeba věnovat prevenci rozvoje PPP u dětí na základní škole velkou pozornost, a to bez ohledu na studijní zaměření.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The theoretical part of the bachelor's thesis addresses the issue of eating disorders with a focus on children and adolescents and it also explores the influence of sports, particularly at the high-performance level, on the nutritional needs of children and adolescents, as well as the risk of developing an eating disorder. The practical part compares selected parameters of children in the 4th year of elementary school (comparing sports and regular classes) and in the 6th year of elementary school (comparing sports and regular classes). It involves monitoring anthropometric data, the correlation between subjective perception of one's own weight and its objective assessment, food choices with regard to their effects on health, weight and performance, adherence to dietary measures, the presence of targeted weight loss in the last 6 months, the intensity of regular physical activity, and selected factors of the external environment that are considered risky in terms of the development of eating disorders.
There was no statistically significant difference in the BMI of children from the sports class and the regular class in the first stage, but the BMI of children from the sports class was statistically significantly lower (p < 0.001) in the second grade. In other parameters, there was no significant difference between children from sports and regular classes – there was no difference in the proportion of children who purposefully lost weight, followed dietary measures, or had a distorted perception of their own weight. The number of risk factors of the children's external environment in both groups did not differ significantly.
The fact that already in the 4th grade of primary school, 41% of children in the sports class and 24% of children in the regular class lost weight intentionally can be considered alarming, even though their weight was, in most cases, within the norm. 15% of the children surveyed had 5 risk responses that may affect the development of eating disorders. In the 6th grade, 15% of the children from the sports class and 25% of the children from the regular class lost weight, again with most of them having a normal BMI. 25% of the children surveyed gave 5 or more out of 10 risk responses.
Although it has not been proven that performance sports significantly affect the risk of developing eating disorders, it is necessary to pay great attention to the prevention of the development of eating disorders in primary school children, regardless of their study focus.