Význam postmaturačního ošetření v somatické embryogenezi jehličnanů
| Název práce v češtině: | Význam postmaturačního ošetření v somatické embryogenezi jehličnanů |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | Significance of post-maturation treatment in somatic embryogenesis of conifers |
| Akademický rok vypsání: | 2023/2024 |
| Typ práce: | bakalářská práce |
| Jazyk práce: | čeština |
| Ústav: | Katedra experimentální biologie rostlin (31-130) |
| Vedoucí / školitel: | RNDr. Hana Konrádová, Ph.D. |
| Řešitel: | |
| Konzultanti: | doc. RNDr. Helena Lipavská, Ph.D. |
| Předběžná náplň práce |
| Somatická embryogeneze je proces, při kterém embrya vznikají z tělních buněk. Jedná se o slibnou metodu vegetativního množení rostlin in vitro. Z hlediska praktického tato metoda slouží k množení u druhů, kde jsou jiné způsoby rozmnožování problematické. Představuje ale také jedinečný modelový systém pro studium vývoje embryí ze zygoty. U jehličnanů se celý proces skládá ze čtyř základních kroků – indukce embryogenní kultury, její proliferace (zmnožení), maturace (zrání) somatických embryí a jejich další vývoj (klíčení). Toto sériové uspořádání procesu způsobuje, že kvalita průběhu fáze předešlé výrazně ovlivňuje fázi následnou. U mnoha genotypů jehličnanů zralá somatická embrya obtížně klíčí. Ukázalo se, že některá post-maturační ošetření (např. desikace, chladové ošetření) úspěšnost klíčení výrazně zlepšují. Mechanismus/fyziologický základ tohoto zlepšení ovšem není plně objasněn. V průběhu desikace embrya dosahují fyziologické zralosti a také zde probíhá mnoho změn v celkovém buněčném metabolismu, a to i v případě, kdy k desikaci v pravém slova smyslu nedochází (nedochází k poklesu obsahu vody s embryích). Cílem bakalářské práce je formou literární rešerše zpracovat dosud získané poznatky o změnách, které jsou o posmaturačním působení k dispozici a kriticky je zhodnotit. Práce může pokračovat diplomovou prací, která bude zaměřena na studium postmaturačních fází embryí smrku ztepilého (Picea abies). |