Vliv sociálních sítí a absence partnera na vznik poporodní deprese u matky

• Název práce v češtině: Vliv sociálních sítí a absence partnera na vznik poporodní deprese u matky
• Název v anglickém jazyce: The influence of social networks and the absence of a partner on the development of postpartum depression in the mother
• Klíčová slova: poporodní deprese|partnerský vztah|sociální sítě|sociální podpora
• Klíčová slova anglicky: postpartum depression|partner relationship|social networks|social support
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra psychologie (21-KPS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Zuzana Štěrbová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 07.09.2022
• Datum zadání: 07.09.2022
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 05.10.2022
• Datum a čas obhajoby: 19.06.2024 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 01.05.2024
• Datum proběhlé obhajoby: 19.06.2024
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Kateřina Azim Aburas, BA, LL.B.

Zásady pro vypracování

Cílem bakalářské práce je představit, jaký vliv má vztah s blízkým okolím na vznik poporodní deprese u matky. Konkrétně se zaměříme na faktory, jako jsou absence partnera, kvalita partnerského vztahu a kvalita vztahu s ostatními členy sociální sítě matky (tj. rodiči, sourozenci a přáteli).
V literárně-přehledové části představíme koncept poporodní deprese a její prediktory. Primární důraz bude kladen na vliv sociálního prostředí, včetně partnerského vztahu. Dosavadní studie ukazují, že prediktorem poporodních depresí je mj. i špatný vztah s partnerem či fyzické násilí páchané na ženě.

Hlavním cílem navrhovaného výzkumu bude zjistit, zda mají sociální sítě (tj. rodiče, sourozenci a přátelé) kompenzační či protektivní efekt na rozvinutí poporodní deprese v případě, že partner není přítomen, nebo je kvalita vztahu s ním nízká. Dále se zaměříme na otázku, který z těchto dvou typů vztahů (tj. přátelské či rodinné) mají větší kompenzační efekt.
Poporodní deprese se týká 13 % žen a má významné dopady jak na well-being žen, tak i na vývoj dětí. Proto je důležité zkoumat nejen rizikové faktory, ale také protektivní, což by mohlo následně být využito v terapeutické péči. Tyto poznatky by bylo možné následně využít pro větší informovanost matek a následné vyrovnání se se změnami, které v jejich životech po porodu nastanou.

Seznam odborné literatury

Antoniou, E., Stamoulou, P., Tzanoulinou, M. D., & Orovou, E. (2021). Perinatal Mental Health; The Role and the Effect of the Partner: A Systematic Review. Healthcare, 9(11), 1572. https://doi.org/10.3390/healthcare9111572

Beck, C. T. (1996). A Meta-Analysis of Predictors of Postpartum Depression. Nursing Research, 45(5), 297–303. https://doi.org/10.1097/00006199-199609000-00008

Beydoun, H. A., Beydoun, M. A., Kaufman, J. S., Lo, B., & Zonderman, A. B. (2012). Intimate partner violence against adult women and its association with major depressive disorder, depressive symptoms and postpartum depression: A systematic review and meta-analysis. Social Science & Medicine, 75(6), 959–975. https://doi.org/10.1016/j.socscimed.2012.04.025

Cho, H., Lee, K., Choi, E., Cho, H. N., Park, B., Suh, M., Rhee, Y., & Choi, K. S. (2022). Association between social support and postpartum depression. Scientific Reports, 12(1). https://doi.org/10.1038/s41598-022-07248-7

Kim, T. H., Connolly, J. A., & Tamim, H. (2014). The effect of social support around pregnancy on postpartum depression among Canadian teen mothers and adult mothers in the maternity experiences survey. BMC Pregnancy and Childbirth, 14(1). https://doi.org/10.1186/1471-2393-14-162

Morikawa, M., Okada, T., Ando, M., Aleksic, B., Kunimoto, S., Nakamura, Y., Kubota, C., Uno, Y., Tamaji, A., Hayakawa, N., Furumura, K., Shiino, T., Morita, T., Ishikawa, N., Ohoka, H., Usui, H., Banno, N., Murase, S., Goto, S., . . . Ozaki, N. (2015). Relationship between social support during pregnancy and postpartum depressive state: a prospective cohort study. Scientific Reports, 5(1). https://doi.org/10.1038/srep10520

Šebela, A., Hanka, J., & Mohr, P. (2019). Postpartum mental disorders: specifics and pharmacotherapy. Part One: depression, anxiety disorders, sleep disorders, and ADHD. Psychiatrie pro Praxi, 20(1), 21–25. https://doi.org/10.36290/psy.2019.005

Takács L., Sobotková D., & Šulová L. (2015). Psychologie v perinatální péči: praktické otázky a náročné situace. Grada Publishing as.

Wisner, K. L., Parry, B. L., & Piontek, C. M. (2002). Postpartum Depression. New England Journal of Medicine, 347(3), 194–199. https://doi.org/10.1056/nejmcp011542