Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
V úterý 2.7.2024 v době mezi 20:00 a 22:00 proběhne odstávka Studijního informačního systému z důvodu údržby databázového serveru.
Atypické intrakraniální cévní malformace - jejich chování, léčba a sledování
Název práce v češtině: Atypické intrakraniální cévní malformace - jejich chování, léčba a sledování
Název v anglickém jazyce: Atypical intracranial vascular malformations: their behavior, treatment and follow-up
Klíčová slova: Angiografie, durální arteriovenózní malformace, embolizace, karotido-kavernózní fistula, magnetická rezonance
Klíčová slova anglicky: Angiography, carotid-cavernous fistula, dural arteriovenous malformation, embolization, magnetic resonance
Akademický rok vypsání: 2021/2022
Typ práce: disertační práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Neurochirurgická a neuroonkologická klinika 1. LF UK a ÚVN (11-00860)
Vedoucí / školitel: prof. MUDr. David Netuka, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
Datum přihlášení: 06.09.2022
Datum zadání: 06.09.2022
Datum potvrzení stud. oddělením: 06.09.2022
Datum a čas obhajoby: 11.03.2024 14:00
Místo konání obhajoby: Kateřinská 30, Praha 2, budova D5, NEURS1, P.30, Neurologická klinika, přízemí, seminární místnost
Datum odevzdání elektronické podoby:13.12.2023
Datum proběhlé obhajoby: 11.03.2024
Předmět: Obhajoba dizertační práce (B90002)
Oponenti: prof. MUDr. Pavel Haninec, CSc.
  doc. MUDr. Vladimír Přibáň, Ph.D.
 
 
Konzultanti: doc. MUDr. Svatopluk Ostrý, Ph.D.
Seznam odborné literatury
1. Alexander, M. D., Halbach, V. V., Hallam, D. K., Cooke, D. L., Ghodke, B. V., Dowd, C. F., ... & Meyers, P. M. (2019). Long-term outcomes of endovascular treatment of indirect carotid cavernous fistulae: superior efficacy, safety, and durability of transvenous coiling over other techniques. Neurosurgery, 85(1), E94-E100.
2. Ambekar, S., Gaynor, B. G., Peterson, E. C., & Elhammady, M. S. (2016). Long-term angiographic results of endovascularly “cured” intracranial dural arteriovenous fistulas. Journal of neurosurgery, 124(4), 1123-1127.
3. Baranoski, J. F., Ducruet, A. F., Przbylowski, C. J., Almefty, R. O., Ding, D., Catapano, J. S., ... & Albuquerque, F. C. (2019). Flow diverters as a scaffold for treating direct carotid cavernous fistulas. Journal of NeuroInterventional Surgery, 11(11), 1129-1134.
4. Barrow, D. L., Spector, R. H., Braun, I. F., Landman, J. A., Tindall, S. C., & Tindall, G. T. (1985). Classification and treatment of spontaneous carotid-cavernous sinus fistulas. Journal of neurosurgery, 62(2), 248-256.
5. Borden, J. A., Wu, J. K., & Shucart, W. A. (1995). A proposed classification for spinal and cranial dural arteriovenous fistulous malformations and implications for treatment. Journal of neurosurgery, 82(2), 166-179.
6. Byrne, J. V. (2012). Tutorials in endovascular neurosurgery and interventional neuroradiology. New York: Springer.
7. Castro-Afonso, L. H., Trivelato, F. P., Rezende, M. T., Ulhôa, A. C., Nakiri, G. S., Monsignore, L. M., ... & Abud, D. G. (2018). Transvenous embolization of dural carotid cavernous fistulas: the role of liquid embolic agents in association with coils on patient outcomes. Journal of NeuroInterventional Surgery, 10(5), 461-462.
8. Ellis, J. A., Goldstein, H., Connolly, E. S., & Meyers, P. M. (2012). Carotid-cavernous fistulas. Neurosurgical focus, 32(5), E9.
9. Gross, B. A., & Du, R. (2012). The natural history of cerebral dural arteriovenous fistulae. Neurosurgery, 71(3), 594-603.
10. Gupta, A. K., Purkayastha, S., Krishnamoorthy, T., Bodhey, N. K., Kapilamoorthy, T. R., Kesavadas, C., & Thomas, B. (2006). Endovascular treatment of direct carotid cavernous fistulae: a pictorial review. Neuroradiology, 48, 831-839.
11. Chandra, R. V., Leslie-Mazwi, T. M., Mehta, B. P., Yoo, A. J., Rabinov, J. D., Pryor, J. C., ... & Nogueira, R. G. (2014). Transarterial onyx embolization of cranial dural arteriovenous fistulas: long-term follow-up. American Journal of Neuroradiology, 35(9), 1793-1797.
12. Chen, C. J., Lee, C. C., Ding, D., Starke, R. M., Chivukula, S., Yen, C. P., ... & Sheehan, J. P. (2015). Stereotactic radiosurgery for intracranial dural arteriovenous fistulas: a systematic review. Journal of neurosurgery, 122(2), 353-362.
13. Johnson, C. S., Chiu, A., Cheung, A., & Wenderoth, J. (2018). Embolization of cranial dural arteriovenous fistulas in the liquid embolic era: A Sydney experience. Journal of Clinical Neuroscience, 49, 62-70.
14. Kai, Y., Hamada, J. I., Morioka, M., Yano, S., & Kuratsu, J. I. (2007). Treatment of cavernous sinus dural arteriovenous fistulae by external manual carotid compression. Neurosurgery, 60(2), 253-258.
15. Kupersmith, M. J. (2012). Neuro-vascular neuro-ophthalmology. Springer Science & Business Media.
16. Lewis, A. I., Tomsick, T. A., Tew, J. M., & Lawless, M. A. (1996). Long-term results in direct carotid-cavernous fistulas after treatment with detachable balloons. Journal of neurosurgery, 84(3), 400-404.
17. Nishimuta, Y., Awa, R., Sugata, S., Nagayama, T., Makiuchi, T., Tomosugi, T., ... & Arita, K. (2017). Long-term outcome after endovascular treatment of cavernous sinus dural arteriovenous fistula and a literature review. Acta Neurochirurgica, 159, 2113-2122.
18. Pashapour, A., Mohammadian, R., Salehpour, F., Sharifipour, E., Mansourizade, R., Mahdavifard, A., ... & Davaraltafi, G. F. (2014). Long-term endovascular treatment outcome of 46 patients with cavernous sinus dural arteriovenous fistulas presenting with ophthalmic symptoms: a non-controlled trial with clinical and angiographic follow-up. The Neuroradiology Journal, 27(4), 461-470.
19. Rangel-Castilla, Barber, S. M., L., Zhang, Y. J., Klucznik, R., & Diaz, O. (2015). Mid-and long-term outcomes of carotid-cavernous fistula endovascular management with Onyx and n-BCA: experience of a single tertiary center. Journal of neurointerventional surgery, 7(10), 762-769.
20. Sadeh-Gonike, U., Magand, N., Armoiry, X., Riva, R., Labeyrie, P. E., Lamy, B., ... & Gory, B. (2018). Transarterial Onyx embolization of intracranial dural fistulas: a prospective cohort, systematic review, and meta-analysis. Neurosurgery, 82(6), 854-863.
21. Sasaki, H., Nukui, H., Kaneko, M., Mitsuka, S., Hosaka, T., Kakizawa, T., ... & Naganuma, H. (1988). Long-term observations in cases with spontaneous carotid-cavernous fistulas. Acta neurochirurgica, 90, 117-120.
22. Satomi, J., Satoh, K., Matsubara, S., Nakajima, N., & Nagahiro, S. (2005). Angiographic changes in venous drainage of cavernous sinus dural arteriovenous fistulae after palliative transarterial embolization or observational
23. Wendl, C. M., Henkes, H., Martinez Moreno, R., Ganslandt, O., Bäzner, H., & Aguilar Pérez, M. (2017). Direct carotid cavernous sinus fistulae: vessel reconstruction using flow-diverting implants. Clinical neuroradiology, 27, 493-501.
24. Zhang, J., Lv, X., Jiang, C., Li, Y., Yang, X., & Wu, Z. (2010). Transarterial and transvenous embolization for cavernous sinus dural arteriovenous fistulae. Interventional Neuroradiology, 16(3), 269-277.
Předběžná náplň práce
Terapie a následné sledování pacientů s atypickými cévními malformacemi nejsou standardizovány. Cíli této disertační práce jsou srovnání relevantních léčebných
a zobrazovacích metod, stanovení optimálního sledovacího programu v závislosti na typu léze či charakteru terapie a zdokumentování chování atypických malformací po inkompletní léčbě.
Dlouhodobá observace 195 embolizovaných durálních arteriovenózních malformací (DAVM) vedla k potvrzení vysoké úspěšnosti materiálu Onyx ve srovnání s jinými embolizáty – kompletní okluze bylo dosaženo v 88% případů oproti 35% v kontrolní skupině. Celkem 93% DAVM po užití Onyxu pak bylo uzavřeno na poslední kontrole. Materiál se rovněž projevil jako dlouhodobě stabilní. Recidiva byla diagnostikována u 1,8% pacientů. Výsledky práce potvrzují, že recidivy DAVM vznikají na podkladě akcentace původně zanedbatelných cévních zkratů neviditelných na postintervenční digitální subtrakční angiografii (DSA). Prospektivní srovnání magnetické rezonanční angiografie (MRA) a DSA vedlo k závěru, že pacienty po kompletní embolizaci durální fistuly lze bezpečně sledovat jen pomocí MRA.
V případě karotido-kavernózních píštělí (KKP) byly analyzovány grafické a klinické výsledky tradičních a nových endovaskulárních materiálů stejně jako neinvazivních technik. Na základě přehledové studie nepřímých KKP jsou jednotlivé endovaskulární materiály ekvivalentní. Neinvazivní metody, stereotaktická radioterapie a komprese krkavice, dosáhly menší úspěšnosti okluze (72% vs 83%), ale minimálně stejných klinických výsledků. Retrospektivní monocentrická analýza nicméně odhalila signifikantně vyšší riziko ischemických komplikací při použití tekutých embolizátů (23%) u nepřímých fistul. Flow-diverter stenty ve srovnání s prostým coilem neprokázaly signifikantní výhody, proto jsou na základě výstupů statistické analýzy sekundární alternativou pro coilingem neřešitelné přímé KKP. Při prospektivním sledování pacientů po částečné embolizaci KKP bylo zaznamenáno vysoké procento spontánní trombotizace (90%). U 21% pacientů však MRA nezobrazila perzistující fistulu. Nezbytné je proto grafického sledování pacienta po parciální embolizaci KKP pomocí DSA do konfirmace okluze.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
Therapy and follow-up of patients with atypical vascular malformations are not standardized. The goals of this dissertation are the comparison of relevant treatment and imaging methods, the determination of an optimal follow-up program based on the type of lesion or the character of therapy, and the documentation of the behavior of atypical malformations after incomplete closure.
Long-term observation of 195 embolized dural arteriovenous malformations (DAVM) confirmed the high success rate of Onyx embolic material compared to other agents – complete occlusion was achieved in 88% of cases compared to 35% in the control group.
A total of 93% of DAVMs treated with Onyx were closed at the last follow-up. The material also proved to be stable in the long term. Recurrence was diagnosed in 1,8% of patients. The recurrences of DAVM occur due to the accentuation of originally negligible vascular fistulas that are not visible on post-interventional digital subtraction angiography (DSA). Prospective comparison of magnetic resonance angiography (MRA) and DSA concluded that patients after complete embolization of dural fistula can be safely followed using only MRA.
In the case of carotid-cavernous fistulas (CCFs), imaging and clinical outcomes of traditional and new endovascular materials, as well as non-invasive techniques, were analyzed. According to a review study of indirect CCFs, endovascular materials are equal. Non-invasive methods, stereotactic radiotherapy and carotid compression, achieved a lower occlusion rate (72% vs. 83%) but at least equivalent clinical outcomes. Retrospective monocentric analysis revealed a significantly higher risk of ischemic complications (23%) when using liquid embolizates in indirect CCFs. Flow-diverters, compared to coils, did not show significant advantages; therefore, they should be considered a secondary option for direct CCFs that cannot be treated by coiling only. In prospective study of patients after partial embolization of CCF, a high percentage of spontaneous thrombosis (90%) was recorded. In 21% of patients, MRA did not show a persistent fistula. Therefore, it is essential to monitor the patient after partial embolization of CCF using DSA until the confirmation of CCF closure.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK