Aktivismus a situace queer lidí pohledem dvou generací LGBT mužů

• Název práce v češtině: Aktivismus a situace queer lidí pohledem dvou generací LGBT mužů
• Název v anglickém jazyce: Activism and the situation of queer individuals in the Czech Republic from the perspective of two generations of LGBT men
• Klíčová slova: LGBTQ+, gay, queer, aktivismus, rodičovství, registrované partnerství, manželství, homofobie, heteronormativita
• Klíčová slova anglicky: LGBTQ+, gay, queer, activism, parenthood, register partnership, marriage, homophobia, heteronormativity
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Mgr. Jaroslava Hasmanová Marhánková, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 05.09.2022
• Datum zadání: 05.09.2022
• Datum a čas obhajoby: 12.06.2023 09:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice - Nový Kampus, C121, 121, Jednací místnost ISS
• Datum odevzdání elektronické podoby: 03.05.2023
• Datum proběhlé obhajoby: 12.06.2023
• Oponenti: Mgr. Ondřej Frunc

Zásady pro vypracování

Předmětem mého sociologického zkoumání budou postoje gay mužů k rodičovství, registrovanému partnerství a manželství. Zaměřil bych se na mezigenerační porovnání dvou věkových kategorií, zda dvě věkové generace mužů identifikující se jako gayové vnímají tato témata rozdílně. Výzkum z roku 2019 odhalil, že sexuální identita představuje významný faktor rodičovských tužeb a intencí (Maříková, Vohlídalová, 2019). Analýza zmiňovaných postojů nám odhalí vedlejší témata, jako jsou vnímají situace s legislativními úpravami v České republice, (ne)možnost rodičovství a zda považují registrované partnerství jako výraz nerovnosti s manželstvím.

Otázku, kterou si budu v průběhu práce klást je, zda se mezi gay muži dvou věkových kategorií (mnou definovaných) liší postoje k výše zmiňovaným tématům. Rozhovory mohou ukázat co pro ně znamená rovnost, a jak by měla být ideálně práva LGBT lidí narovnána. Nutno podotknout, že adopce je v ČR pro jednotlivce možná, ale není možná pro stejnopohlavní páry. Dále je možné surogátní mateřství, které jedinci, či páry mohou podstoupit v zahraničí ve vybraných státech. Chtěl bych znát jejich názor a detailně popsat vnímání jak zvenčí, tak i to, co se u nich odehrává po vnitřní stránce.

Pro rozhovory bych se snažil oslovit také aktivisty (přibližně v polovině případů), kteří v minulosti bojovali za registrované manželství, zastupující starší generaci. V druhém případě by to byli aktivisté, reprezentanti dnešní doby bojující za manželství pro všechny. Pokud by se mi toto podařilo, dostal bych možnost porovnat nejen postoje gay mužů napříč generacím, ale také vývoj aktivismu v České republice v průběhu více než deseti let. Práce by tak mohla promlouvat i do širších debat o tom, jak se proměnil aktivismus za práva LGBT lidí v ČR.

Odpověď na tuto otázku nám může přiblížit, jak tato menšina v naší společnosti dané problematiky vnímá. Dále nám může nastínit aktuální situaci v české společnosti v návaznosti na výpovědi respondentů. Touto prací bych rád navázal na sociologickou studii Sokolové z roku 2009, abych aktualizoval jednak postoje gay mužů, tak i to, jak respondenti vnímají postoje české společnosti k výše zmiňovaným tématům. Navzdory tomu, že se v české společnosti o tématech rodičovství a manželství pro všechny stále více mluví, panuje zde silná míra heteronormativity. „Tento předpoklad vede k závěrům, že heterosexualita je nadřazena ostatním sexuálním preferencím. Heteronormativní kultura je často spojena s diskriminací LGBTQ lidí.“ (Titlbach, 2022, str. 17)

Důvodem výběru tohoto tématu je, že dle mého názoru se mu nevěnuje dostatečná pozornost. Je alarmující, že v momentální situaci, kdy si homosexuální páry nemohou adoptovat společně dítě, případně vychovávat společně dítě jednoho z partnerů z předešlého vztahu anebo projít procesem náhradního mateřství, nemá každý občan stejná práva. Prostřednictvím těchto skutečností nejsou nastavena stejná práva pro občany a dochází k diskriminaci jedinců, párů a obecně sexuálních menšin v České republice. Toto téma dlouhodobě sleduji a připadá mi, že se o tématu baví nejen politici (a to především před volbami a tím pádem se toto téma stává předmětem politického boje), ale obecně toto téma silně polarizuje naši společnost. Málo občanů a také veřejných činitelů ví, co se za tímto tématem ve skutečnosti skrývá, a hlavně, jak jedinci, kterých se to týká, toto téma vnímají. Z tohoto důvodu bych chtěl přinést sociologickou analýzu této problematiky, aby bylo možné porozumět a osvětlit pocity a postoje jedinců.

Status registrovaného partnerství se v průběhu let stále zlepšuje a práva lidí, kteří do registrovaného partnerství vstoupí se upravují k lepšímu. Největší změna, kterou jsme v rámci toho úřadu zaregistrovali je z roku 2016. „Zároveň s tím v roce 2016 Ústavní soud zrušil zákaz adopce pro jedince v RP. Tím se stal institut RP rodičovsky přátelštější, a tím otevřenější homonormativitě.“ (Sloboda, 2021, str. 154) Vzhledem k této skutečnosti prudce vzrost počet lidí vstupujících do RP. Před touto změnou mnohé jedince odrazovala nemožnost adopce, a proto se rozhodli do partnerství nevstoupit. Otázce rodičovství se věnuje Sokolová ve své práci, kdy zjistila, že gay muži, přestože mají své touhy, ustupují nátlakům společnosti, především homofobním a diskriminačním. Dle výzkumu z roku 2009 se někteří jedinci vzdávají svého práva být rodičem, kvůli nátlakům společnosti. „Tyto tlaky mají genderové, i čistě homofobní dimenze, a právě gay muži jako potenciální otcové se nejčastěji ocitají na průsečíku obou těchto stereotypních a diskriminačních předsudků.“ (Sokolová, 2009, str.141) Článek uvádí, že se mezi generacemi liší postoje gayů k rodičovství. Zatímco mladší skupina je k tomuto tématu více otevřená a toto téma mezi mladší generací je probíráno, starší generace se potýká s problémem z minulosti. Tento problém spočívá v komunistickém režimu, ve kterém starší generace z výzkumu vyrůstala. Objevují se zde různé důvody jako například „nucený coming out“, či pozůstatek toho, že homoparentalita je označována společností za divnou. Zmiňováno bylo také to, že za komunismu bylo nepřijatelné vůbec řešit problematiku homoparentality, a tak gayové potlačili své touhy, a žili s tím, že děti zkrátka mít nemohou (Sokolová, 2009).

Zdroje:

Costa, Pedro Alexandre, Henrique Pereira a Isabel Leal. Through the Lens of Sexual Stigma: Attitudes Toward Lesbian and Gay Parenting. Journal of GLBT Family Studies [online]. 2018, 15(1), 58-75 [cit. 2022-06-06]. ISSN 1550-428X. Dostupné z: doi:10.1080/1550428X.2017.1413474

Metelec, Matěj. Staroslověnština, blaho druhu a jiné „překážky“ manželství pro všechny. A2larm.cz: Online deník Alarm. [online]. Praha, 2021 [cit. 2022-06-11]. Dostupné z: https://a2larm.cz/2021/05/staroslovenstina-blaho-druhu-a-jine-prekazky-manzelstvi-pro-vsechny/

Sokolová, Věra. Otec, otec a dítě: Gay muži a rodičovství / Father, Father, and Child: Gay Men and Parenthood in the Czech Republic. Sociologický Časopis / Czech Sociological Review [online]. Praha: Institute of Sociology of the Czech Academy of Sciences, 2009, 45(1), 115-145 [cit. 2022-06-06]. Dostupné z: https://www.jstor.org/stable/41132693

Titlbach, Filip. Byli jsme tu vždycky. Praha: N media, 2022. Edice N. ISBN 978-80-88433-07-1.

Seznam odborné literatury

Orientační seznam literatury

Carroll, Megan. Gay Fathers on the Margins: Race, Class, Marital Status, and Pathway to Parenthood. Family Relations [online]. 2018, 2018, 67(1), 104-117 [cit. 2022-06-14]. ISSN 01976664. Dostupné z: doi:10.1111/fare.12300

Costa, Pedro Alexandre, Henrique Pereira a Isabel Leal. Through the Lens of Sexual Stigma: Attitudes Toward Lesbian and Gay Parenting. Journal of GLBT Family Studies [online]. 2018, 15(1), 58-75 [cit. 2022-06-06]. ISSN 1550-428X. Dostupné z: doi:10.1080/1550428X.2017.1413474

Dawson, Juno. This Book Is Gay (Tahle kniha je teplá). Praha: Euromedia Group, 2022. Yoli. ISBN 978-80-242-7892-6.

Hašková, Hana a Zdeněk Sloboda. Negotiating Access to Assisted Reproduction Technologies in a Post-Socialist Heteronormative Context. Journal of International Women's Studies [online]. 2018, 20(1), 53-67 [cit. 2022-06-10]. Dostupné z: https://vc.bridgew.edu/jiws/vol20/iss1/5/

Maříková, Hana a Marta Vohlídalová. Bariéry versus preferované formy rodičovství u neheterosexuální populace. Fórum sociální politiky [online]. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2019, 13(6), 20-26 [cit. 2022-06-06]. ISSN 1803-7488. Dostupné z: https://www.vupsv.cz/download/forum-socialni-politiky-6-2019/?wpdmdl=7611&refresh=62a73be1578c71655127009

Sloboda, Zdeněk. Registrované partnerství a homoparentalita v Česku / Registered Partnerships and LGBT Parenting in the Czech Republic. Gender a výzkum / Gender and Research [online]. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2021, 22(2), 139-169 [cit. 2022-06-06]. ISSN 2570-6586. Dostupné z: doi:10.13060/gav.2021.023.

Sokolová, Věra. Otec, otec a dítě: Gay muži a rodičovství / Father, Father, and Child: Gay Men and Parenthood in the Czech Republic. Sociologický Časopis / Czech Sociological Review [online]. Praha: Institute of Sociology of the Czech Academy of Sciences, 2009, 45(1), 115-145 [cit. 2022-06-06]. Dostupné z: https://www.jstor.org/stable/41132693

Titlbach, Filip. Byli jsme tu vždycky. Praha: N media, 2022. Edice N. ISBN 978-80-88433-07-1.

Turcan, Pavel, Martin Prochazka, Pavel Pokorny, Jana Kvintova, Martin Sigmund a Eva Sedlata Juraskova. Desire for Parenthood and Associated Trends in Czech Lesbian Women. Sexual Medicine [online]. 2020, 8(4), 650-659 [cit. 2022-06-10]. ISSN 20501161. Dostupné z: doi: 10.1016/j.esxm.2020.08.004

Clarke, Victoria. What about the children? arguments against lesbian and gay parenting. Women's Studies International Forum [online]. Loughborough, 2001, 24(5), 555-570 [cit. 2022-06-10]. ISSN 02775395. Dostupné z: doi:10.1016/S0277-5395(01)00193-5

Předběžná náplň práce

Jako možné respondenty bych oslovil muže, kteří se identifikují jako gayové. Muže bych rozdělil do dvou věkových kategorií. Cílem je získat autentické výpovědi z odlišných prostředí. Oslovování respondentů chci provádět prostřednictvím osobní komunikace, případně elektronickou poštou, kontaktování přes sociální sítě, telefonicky, či osobně. Rád bych respondentům sám vysvětlil, co je předmětem mé bakalářské práce, co by participace v mém sociologickém výzkumu pro ně samotné znamenala a jaká mají práva. Předpokládám uskutečnit 5 až 10 rozhovorů s vybranými respondenty. U respondentů bude rozhodovat věkové kritérium. Chtěl bych oslovit respondenty ve dvou vlnách. V té první bych se soustředil na osoby ve věku 18-29. Ve druhé vlně bych se zaměřil na respondenty starší 50 a více let. Důležitým faktorem bude již zmiňované věkové kritérium, kdy bych chtěl dosáhnout alespoň tří rozhovorů z obou skupin. Prováděl bych polo-strukturované rozhovory, které bych následně analyzoval, použil metodu kódování a zasadil je do aktuální situace v ČR. Na základě těchto rozhovorů bych poté provedl sociologickou analýzu postojů této skupiny lidí.


Etické souvislosti zvažovaného projektu

Rozhovory budou plně anonymizovány a respondenti budou informováni o nahrávání. Rád bych respondentům sám vysvětlil, co je předmětem mé bakalářské práce, co by participace v mém sociologickém výzkumu pro ně samotné znamenala a jaká mají práva. Bude jejich plným právem nahrávání rozhovoru kdykoliv zastavit a odpověď na určitou otázku odmítnout. Budu dbát na to, abych respondenty ujistil o plné anonymizaci, z důvodu toho, aby se nebáli na nějakou otázku odpovědět tak, jak to opravdu cítí. Zdůrazním, že rozhovor bude sloužit výhradně pro akademické účely. Rozhovor bude následně přepsán a analyzován. Bude na respondentovi, aby se rozhodl, zda bude chtít použít smyšlené jméno pro tento rozhovor, či nikoliv.