Měření pečovatelské zátěže pečujících o seniory

• Název práce v češtině: Měření pečovatelské zátěže pečujících o seniory
• Název v anglickém jazyce: Measuring the burden of caring for the elderly
• Klíčová slova: Pečovatelská zátěž, Senioři, Asistivní techniky, Pečovatel
• Klíčová slova anglicky: Caregiver burden, Seniors, Assistive technology, Caregiver
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Jiří Remr, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 28.06.2022
• Datum zadání: 28.06.2022
• Datum a čas obhajoby: 29.01.2024 12:00
• Místo konání obhajoby: Areál Jinonice, B216, 216, seminární místnost ISS
• Datum odevzdání elektronické podoby: 03.01.2024
• Datum proběhlé obhajoby: 29.01.2024
• Oponenti: doc. Milan Tuček, prom. mat., CSc.

Zásady pro vypracování

Metodologie se bude opírat jak o kvantitativní, tak kvalitativní přístup. Vzhledem k záměru reflektovat současný stav panující v rámci problematiky se předpokládá, že bude obtížné využít existující kvantitativní data pro provedení analýzy. Pro tuto část analýzy tak bude pravděpodobně nutné získat data vlastní. K tomuto účelu plánuji vytvořit dotazník vycházející z dotazníků předchozích autorů, aby bylo možné porovnávat pečovatelskou zátěž nejen v rámci výzkumného vzorku, ale i s výsledky předchozích poznání.

Účelem kvalitativní části, která bude navazovat na kvantitativní, je pomocí strukturovaných rozhovorů poskytnout hlubší vhled do sledované problematiky. Jak bylo popsáno, situace je v rámci problematiky silně individualizovaná a kvalitativní metody poskytují nejlepší způsob, jak identifikovat jednotlivé problémy. Hlavními výzkumnými nástroji budou polostrukturované rozhovory a analýza založená na principech zakotvené teorie a narativní analýzy.

Seznam odborné literatury

1. Almberg, B., Grafström, M. & Winblad, B., 1997. Major strain and coping strategies as reported by family members who care for aged demented relatives. Journal of Advanced Nursing, 26(4), pp.683-691. Available at: http://doi.wiley.com/10.1046/j.1365-2648.1997.00392.x.
2. Brodaty, H., Green, A. & Koschera, A., 2003. Meta-Analysis of Psychosocial Interventions for Caregivers of People with Dementia. Journal of the American Geriatrics Society, 51(5), pp.657-664. Available at: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1034/j.1600-0579.2003.00210.x.
3. Dobiášová, K., Kotrusová, M. & Hošťálková, J., 2015. Role praktických lékařů v podpoře neformální péče o seniory a osoby se zdravotním postižením z pohledu rodinných pečujících. Praktický lékař, 95(4), pp.161-166.
4. Dobiášová, K. & Kotrusová, M., 2017. Zasluhují si neformální pečující větší péči? Změny v sociální konstrukci neformálních pečujících a designu politiky dlouhodobé péče v ČR. Sociální práce, 17(6), pp.22-41.
5. Dragomirecká, E. & Janečková, H., 2019. Hodnocení potřeb rodinných příslušníků pečujících o seniory. Sociální práce. Available at: https://socialniprace.cz/online-clanky/hodnoceni-potreb-rodinnych-prislusniku-pecujicich-o-seniory/ [Accessed June 27, 2022].
6. Dudová, R. & Vohlídalová, M., 2018. Men and Women Caring for Elderly Family Members. Czech Sociological Review, 54(2), pp.219-252. Available at: http://sreview.soc.cas.cz/doi/10.13060/00380288.2018.54.2.400.html.
7. Gaugler, J.E. et al., 2005. Unmet Care Needs and Key Outcomes in Dementia. Journal of the American Geriatrics Society, 53(12), pp.2098-2105. Available at: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1532-5415.2005.00495.x.
8. Geissler, H., et al., 2015. Výstupní analytická zpráva o současné situaci a potřebách pečujících osob a bariérách pro poskytování neformální péče v ČR. Projekt „Podpora neformálních pečovatelů“, Fond dalšího vzdělávání.
9. Hendl, J., 2016. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace Čtvrté, přepracované a rozšířené vydání., Praha: Portál.
10. Hendl, J. & Remr, J., 2017. Metody výzkumu a evaluace, Praha: Portál.
11. Huis in het Veld, J.G. et al., 2015. The effectiveness of interventions in supporting self-management of informal caregivers of people with dementia; a systematic meta review. BMC Geriatrics, 15(1). Available at: http://bmcgeriatr.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12877-015-0145-6.
12. Janečková, H., Dragomirecká, E. & Jirkovská, B., 2017. Výzkumy v oblasti neformální péče o seniory v České republice na počátku 21. století. Sociální práce, 17(6), pp.42–59.
13. Ondriová, I., 2019. Strategie zvládání stresu a coping. Senior zone. Available at: https://www.seniorzone.cz/33/strategie-zvladani-stresu-a-coping-uniqueidmRRWSbk196FNf8-jVUh4ErIHWTr4_CGKx_nUbbIs_TA/ [Accessed June 27, 2022].
14. Petrusek, M., Maříková, H. & Vodáková, A., 1996. Velký sociologický slovník, Praha: Karolinum.
15. Remr, J., 2018. The needs of caregivers. Fórum sociální práce, 2018(Special Issue), pp.21-34.
16. Schultz, R. et S.R. Beach. Caregiving as a risk factor for mortality: The Caregiver health effect study. JAMA, 1999, 282 (23): 2215-2219
17. Vitaliano, P.P., Zhang, J. et J.M. Scanlan. Is caregiving hazardous to one’s physical health? A meta-analysis. Psychological Bulletin, 2003, 129(6): 946-972.

Předběžná náplň práce

Tato práce si klade za cíl popsat zmiňovanou zátěž v současné době, s přihlédnutím k vlivům odeznívající krize pandemie Covid-19. Zjištění, s jakými problémy se pečující potýkají, jak je řeší a kde vyhledávají pomoc pak má v kontextu této práce otevřít dveře zkoumání takzvaných asistivních technik, tedy pomoci nastupující do pečovatelství v současné době. Tyto techniky využívají pro pomoc moderní technologie, vyspělou informační a výpočetní techniku a robotiku. Klíčovou otázkou pak je, jak umožňují tyto techniky odlehčit pečovatelskou zátěž a jak se je daří implementovat, respektive zdali a jakým způsobem jsou dostupné, jak snadné je jejich využívání a jak jsou užitečné.
Další část probíraného tématu se zaměří na mezigenerační srovnání pečovatelů a sice na generace ve vztahu k opečovávanému. Záměrem je porovnat pečovatelskou zátěž vyskytující se u generace vrstevníků, dětí a vnoučat opečovávaných a sledovat, v jak rozdílné míře se daří asistivní techniky využívat. Prozatímním předpokladem je, že práce s technologiemi bude snadnější a přínosnější pro ty pečovatele, kteří budou patřit k nejmladší skupině pečovatelů.
Účelem práce je přínos do tématiky pečovatelství a rozšíření poznání o co nejnovější poznatky. Rozšíření tématu o asistivní techniky v pečovatelství pak může odpovědět na otázky, jakým způsobem, jak rychle a komu je primárně poskytovat. Porovnání pečovatelů nikoliv s obecnou populací, ale v rámci vytvořených cílových skupin uvnitř skupiny pečovatelů pak může odhalit potenciální přínosy přesnějšího cílení různých typů pomoci na různé skupiny pečovatelů.

Předpokládané výzkumné otázky jsou pak následující:
1. Jaké jsou hlavní vlivy na pečovatelskou zátěž?
2. S jakými problémy se pečovatelé potýkají?
3. Jaký vliv mají na pečovatelskou zátěž asistivní techniky?
4. Jak se daří asistivní techniky do péče implementovat?
5. Jaké jsou mezigenerační rozdíly v rámci pečovatelské péče u pečovatelů?

Současným předpokladem je, že se seznam výzkumných otázek bude měnit a rozšiřovat s tím, jak bude samotný výzkum postupovat. Samotné téma předpokládá rozvinutí nejen v případě asistivních technik, ale i v případě mezigeneračního srovnání. Je očekávatelné, že postupné zjišťování jednotlivých problémů bude přinášet další témata, která bude vhodné rozvinout vlastní částí výzkumu, či srovnáním podobné tomu plánovanému.