Diplomová práce se pokusí zachytit vznik a vývoj oboru Indonesistika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zejména mezi roky 1953–1974. Cílem je přiblížit dějiny oboru a osudy aktérů tohoto pracoviště (pedagogů, absolventů, spolupracovníků) na pozadí doby. Ve chvíli, kdy zcela chybí sekundární literatura, je autorka odkázána na archivní výzkum a na metodu orální historie. Obor se na FF UK etabloval na počátku padesátých let a mezi výše zmíněnými roky ho dokončily tři skupiny absolventů. Ačkoliv je historie oboru klíčově spjata s FF UK, nebude ale například možné vynechat působení některých indonésistů v Orientálním ústavu ČSAV. Stejně tak zmíněné časové vymezení není možné chápat zcela striktně, v práci bude nutné alespoň nastínit některé přesahy do doby meziválečné a válečné, kdy Prahou putovali první mluvčí malajštiny, či chceme-li indonéštiny, jazyka, který byl přijat za jazyk indonéské národní jednoty. Rok 1974, kdy byla možnost studia přerušena, nemusel znamenat zásadní oborový mezník, další výzkum pravděpodobně ukáže, že je třeba se v této souvislosti zabývat dějinami oboru až do devadesátých let. Diplomová práce bude rámována kapitolami obecnější-ho charakteru (např. proměny a dynamika vnitřní a zejména zahraniční politiky Československa, některé důležité mezníky indonéských dějin, historie československo-indonéských vztahů, to vše na pozadí studené války).
- zadáno vedoucím/školitelem