Estetické kritérium morálky jako propojení percepce a uvažování o jednání v kontextu antropologie morálky

• Název práce v češtině: Estetické kritérium morálky jako propojení percepce a uvažování o jednání v kontextu antropologie morálky
• Název v anglickém jazyce: The aesthetic criterion of morality as a connection between perception and judgement of human action within the context of anthropology of morality
• Klíčová slova: antropologie morálky|etika|krása|dobro|krása a dobro|estetika|estetizace politiky|antropologická teorie
• Klíčová slova anglicky: anthropology of morality|ethics|beauty|the good|beauty and the good|aesthetics|aesthetisation of politics|anthropological theory
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav etnologie a středoevropských a balkánských studií (21-UESEBS)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Jan Horský, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 20.06.2022
• Datum zadání: 20.06.2022
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 22.06.2022
• Datum a čas obhajoby: 04.09.2024 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 04.08.2024
• Datum proběhlé obhajoby: 04.09.2024
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: doc. PhDr. Petr Janeček, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Ústředním pojmem práce je propojování etické a estetické roviny v etickém uvažování, tj. něco, co lze nazvat estetickým kritériem morálky. Tím se míní jakási v běžném uvažování asi neuvědomělá tendence posuzování morální hodnoty na základě „vzhledových“ kritérií.
Cílem práce by bylo předně přesnější vymezení celého konceptu i s ohledem na filosofické zázemí. V mnoha případech etického souzení se zdá, že estetické kritérium hraje velkou roli – na příklad, tendence identifikovat v uměleckých dílech (a i ve filosofii) krásné s dobrým a ošklivé se zlým, benjaminovská estetizace politiky a s ní související zvětšování úlohy marketingu v demokratickém politickém boji – je zřejmé. Otevírá se zde tedy několik otázek, předně, nakolik je význam estetického kritéria pouze zdánlivý či nikoliv, za druhé, proč se něco takového děje (pokud se to děje). Na to jsou přinejmenším dvě různé (i když jistě ne výlučné) odpovědi, které závisí na tom, jak se dobré a krásné vztahuje k nám samotným. Pokud přijmeme aristotelovskou koncepci dobra jako něčeho ὠφέλιμος (prospěšného), pak to dobré i to krásné nám je nějakým způsobem prospěšné (i když obojí jinak), a je otázkou, nakolik to je vlastně chybná záměna, když oba pojmy užíváme ve vlastně rovnocenném významu („zachoval ses ošklivě“). S tím souvisí druhá možná odpověď, která se neopírá o poněkud vágní prospěšnost, ale o poměrně jasný pocit potěšení, který z dobrého i krásného máme.
Za třetí potom se lze ptát, jak moc význam tohoto pojmu fluktuuje v závislosti na kulturních předpokladech. V tomto ohledu bude hlavním účelem práce ukázat, jak je pojem estetického kritéria relevantní pro antropologii morálky.
Práce bude založená především na filosofické a antropologické literatuře, jejíž pomocí bude pojem definován v závislosti na již existujících filosofických konceptech.

Seznam odborné literatury

HOWELL, Signe, ed. The Ethnography of Moralities. Londýn: Routledge, 1997. ISBN 9780415133586.
PLÓTÍNOS. Dvě pojednání o kráse. Praha: Petr Rezek, 1994. ISBN 8090179622.
SVOBODA, Karel, Helena LORENZOVÁ a Petr OSOLSOBĚ. Estetika svatého Augustina a její zdroje. Brno: Masarykova univerzita, 1996. ISBN 8021013680.
BENJAMIN, Walter. Umělecké dílo ve věku své technické reprodukovatelnosti. In: BENJAMIN, Walter. Výbor z díla. I, Literárněvědné studie. Praha: OIKOYMENH, 2009. Str. 299-327. ISBN 9788072982783.
PARKIN, David. The anthropology of evil. Oxford: Blackwell, 1985. ISBN 0631137173.
HEINTZ, Monica. The anthropology of morality: a dynamic and interactionist approach. Abingdon: Routledge, 2021. ISBN 1000334724.