Hlučínsko a jeho současný vztah k historickým vazbám do Horního Slezska a Německa

• Název práce v češtině: Hlučínsko a jeho současný vztah k historickým vazbám do Horního Slezska a Německa
• Název v anglickém jazyce: Region Hlučínsko and its current relation to historical ties to Upper Silesia and Germany
• Klíčová slova: Hlučínsko, historie, politická identita, kulturní vztahy, Polsko, Německo
• Klíčová slova anglicky: Hlučín region, History, political identity, cultural relations, Poland, Germany
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra politologie (23-KP)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Blanka Říchová, CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 23.05.2022
• Datum zadání: 23.05.2022

Zásady pro vypracování

Práce se zaměří na vazby Muzea Hlučínska, konkrétně projekt Hultschiner Soldaten, a místních kulturních a menšinových spolků s cílem zjistit, jak tento projekt posiluje vazby regionu směrem ke dvěma historicky relevantním sousedům, a to Německu a oblasti Horního Slezska v Polsku. Práce se bude snažit postihnout, jak jsou tyto vazby silné, která z nich je silnější a proč, resp. jaké důvody a okolnosti ovlivnily a v současnosti ovlivňují uchování či navazování daných vztahů? Otázkou, na níž se práce rovněž pokusí hledat odpověď, bude, co tato spolupráce přinesla regionu a jaké má možnosti v budoucnu přispět k rozvoji či posílení identity obyvatel tohoto regionu?
Jednou z cílových výzkumných skupin budou obce, jejichž význam bud studován s ohledem na problematiku možné meziobecní přeshraniční spolupráce. Tedy spolupráce v rámci Euroregionu Silesia, ale i spolupráce mezi partnerskými obcemi. Otázky, na něž se práce pokusí najít odpovědi, se zaměří na to, jak moc je výše uvedená spolupráce výrazná, jakou má podobu a charakter. Stranou nezůstane ani otázka, jak moc jsou si představitelé obcí vědomi historických vazeb v rámci Horního Slezska, popř. Německa a Pruska. Do jaké míry je pro ně důležitá historická příslušnost Hlučínska a společná historie při spolupráci s obcemi v Polsku a Německu. Zda je spolupráce určována spíše geografickou blízkostí, popř. stejným názvem obcí atd. Zda je tedy spolupráce zdůvodněna společnou historií resp. společnou kulturou či nářečím a zda je cílem ony historické vazby obnovit nebo tento aspekt žádnou roli v navazování a rozvíjení spolupráce nehraje.

Seznam odborné literatury

ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. ISBN 978-80-7277-172-1
ADAMOVÁ, Karolína, Antonín LOJEK a Jaromír TAUCHEN, SCHELLE, Karel, ed. Velké dějiny zemí Koruny české: Tématická řada: stát. Praha, Litomyšl: Paseka, 2015. ISBN 978-80-7432-652-3
MÜLLER, Karel a Pavel ŠOPÁK. Zmizelá Morava a Slezsko: Opava. Praha, Litomyšl: Paseka, 2010. ISBN 978-80-7432-017-0
VURM, Bohumil. Moravskoslezský kraj. Praga mystica, 2003. ISBN 978-80-902363-7-5
KLADIWA, Pavel, Dan GAWRECKI, Petr KADLEC, Andrea POKLUDOVÁ a Petr POPELKA. Národnostní statistika v českých zemích 1880-1930: mechanismy, problémy a důsledky národnostní klasifikace. Ostrava: Ostravská univerzita, 2016. ISBN 978-80-7422-551-2
JUNG, Jiří, Jiří Neminář Kdo jsou lidé na Hlučínsku. Vydání druhé Hlučín: Muzeum Hlučínska, 2017. ISBN:978-80-270-1494-1
PLAČEK, Vilém. Prajzáci aneb k osudům Hlučínska 1742-1960. Hlučín: Kulturní dům, 2000. Publikace Zámeckého muzea v Kravařích. ISBN 80-902526-5-6.
PLAČEK, Vilém. Prajzáci II, aneb, Hlučínsko ve staronové vlasti 1920-1938. Háj ve Slezsku: Maj-Tiskárna, 2007. ISBN 978-80-86458-24-3.

Předběžná náplň práce

Hlavním tématem diplomové práce tak bude sledovat na konkrétních případech, zda, a pokud ano tak jak, ovlivnilo historické začlenění oblasti Hlučínska k pruskému Hornímu Slezsku (a okresu Ratiboř) současnou národnostní identitu a politickou realitu.
Ovlivňuje historická příslušnost Hlučínska k pruskému Hornímu Slezsku (a okresu Ratiboř) nějak současnou národnostní identitu a politickou realitu?
Teze: Lze na polské straně očekávat daleko silnější přihlášení se k Hornímu Slezsku, z důvodu že v Polsku dnes leží většina území bývalého pruského Horního Slezska s autochtonním osídlením (tedy nikoliv pouze jeho okrajová část) a také z důvodu toho, že dějiny Slezska lze do dějin Polska zahrnout ještě složitěji než do dějin České republiky? Platí předpoklad, že místní obyvatelé se cítí více Poláky nebo jsou platné argumenty, podle nichž by měli lidé na Hlučínsku vykazovat výraznější vztah k české národnosti?
V rámci tematického zaměření práce bude snaha odpovědět na otázku, zda lze očekávat, že v současnosti se ve sledované oblasti výrazněji neprojevuje historická kontinuita vyplývající z faktu, že po obou stranách státních hranic – tedy na Hlučínsku v ČR i na Ratibořsku v Polsku – od konce druhé světové války až do roku 1989 vládly nedemokratické režimy s informačním monopolem (televize, média, cenzura literatury aj.), přičemž státní hranice byla v mnoha obdobích jen stěží překročitelná. Lidé byli v nedemokratických režimech státem vychováváni jako Češi či Poláci, nikoliv jako Slezané, Němci, Prajzové či pruští Moravci. Je zde snaha ony vazby mezi Hlučínskem a Ratibořskem v Polsku obnovit? Jak výrazně se dnes hlásí Hlučínsko, resp. Ratibořsko ke své minulosti?