Argumentace pro přijetí univerzálního příjmu: perspektiva biomoci

• Název práce v češtině: Argumentace pro přijetí univerzálního příjmu: perspektiva biomoci
• Název v anglickém jazyce: Argumentation for accepting of universal income: perspective of biopower.
• Klíčová slova: univerzální příjem, liberalismus, welfare state, biomoc
• Klíčová slova anglicky: universal income, liberalism, welfare state, biopower
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: doc. Mgr. Martin Hájek, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 12.04.2022
• Datum zadání: 12.04.2022
• Datum a čas obhajoby: 06.06.2022 09:00
• Místo konání obhajoby: Pekařská 16, JPEK210, 210, Malá učebna, 2.patro
• Datum odevzdání elektronické podoby: 03.05.2022
• Datum proběhlé obhajoby: 06.06.2022
• Oponenti: Mgr. Ivan Petrúšek, Ph.D.

Zásady pro vypracování

V první fázi práce budou na základě studia biomoci identifikována témata, která
koncept obsahuje a o kterých zároveň píší autoři zastávající myšlenku univerzálního příjmu.
Jedná se o: utváření normality, aktivaci vědění a oblast zdraví, partnerství a porodnosti.
Dále budou shromážděny texty reprezentující liberální a levicový přístup
k univerzálnímu příjmu. Budou porovnány ve zmíněných oblastech spojených s konceptem
biomoci. Zároveň se tak ověří praktická uplatnitelnost konceptu biomoci při analýze článků o
univerzálním příjmu.
Texty, které se v průběhu četby o univerzálním příjmu ukáží jakožto ambivalentní,
tedy kombinující různé argumenty obou přístupů, a které jsou tedy obtížně zařaditelné, budou
využity v následující fázi analytické práce. Analogicky bude pozornost zaměřena na výroky
spojené s konceptem biomoci. Porovnáním jejich argumentace s obsahem článků
reprezentující liberální a levicový přístup bude určeno, zda je možné jejich myšlenkový
základ přiřadit k jednomu z těchto dvou koncepcí či nikoliv.
Formulace výzkumných otázek zní:
 Jakým způsobem se liší a v čem se shoduje liberální a levicová argumentace pro
přijetí univerzálního příjmu v oblasti témat, ke kterým se vztahuje koncept biomoci?
 Jaké je ukotvení nejasně definovaných textů o univerzálním příjmu v rámci polarity
liberální – welfare princip v oblastech spojených s biomocí?

Seznam odborné literatury

Orientační seznam literatury
Alespoň 10 textů u projektů bakalářských prací, alespoň 15 textů u projektů diplomových
prací.
1. Arnason, G. (2012). Biopower (Foucault). Encyclopedia of Applied Ethics, 1, 295-
299.Barry B. 2000. UBI and the work ethic. Boston Rev., Oct. 1
2. Bidadanure, Juliana Uhuru. "The political theory of universal basic income." Annual
Review of Political Science 22 (2019): 481-501.
3. Brabec, M. (2017). Nepodmíněný základní příjem–nástroj proti sociálním
nahodilostem. PAIDEIA: PHILOSOPHICAL E-JOURNAL OF CHARLES
UNIVERSITY, 14(1–2).
4. Fleischer, M. P., & Hemel, D. (2017). Atlas nods: The libertarian case for a Basic
Income. Wis. L. REv., 1189.
5. Foucault, M., Senellart, M., Ewald, F., Fontana, A., & Horák, P. (2009). Zrození
biopolitiky: kurz na Collège de France (1978-1979). Centrum pro studium
demokracie a kultury CDK.
6. Hrubec, M., Brabec, M., & Minářová, M. (2021). Základní příjem ve světě:
Argumenty, experimenty, dějiny. Epocha.
7. Murray, C. (2008). Guaranteed income as a replacement for the welfare state. Basic
Income Studies, 3(2).
8. Nettle, D., Johnson, E., Johnson, M., & Saxe, R. (2021). Why has the COVID-19
pandemic increased support for Universal Basic Income?. Humanities and Social
Sciences Communications, 8(1), 1-12.
9. Sousa-Pinto, B. (2017). Universal basic income may be a Trojan horse. BMJ, 356,
j190.
10. Van Parijs, P. (2004). Basic income: a simple and powerful idea for the twenty-first
century. Politics & Society, 32(1), 7-39.

Předběžná náplň práce

Bakalářská práce se zabývá argumentací pro přijetí univerzálního příjmu a snaží se
posoudit její konzistenci. Výsledky by měly odhalit, v jakých ohledech se liší liberální a
levicové pojetí a také, zda jeden z těchto přístupů tvoří myšlenkový základ dalších článků
zabývajících se univerzálním příjmem. Práce bude aplikovat perspektivu konceptu biomoci,
prostřednictvím které budou jednotlivé texty analyzovány.
Univerzální příjem je ničím nepodmíněná a pravidelná finanční dávka vyplácená
všem obyvatelům dané společnosti (Brabec, 2017). Přestože má tato myšlenka již poměrně
dlouhou tradici, v poslední době přitahuje stále více pozornosti v souvislosti s robotizací nebo
pandemií covid-19 (Nettle et al., 2021). Idea univerzálního příjmu se v diskurzu objevuje
v celé řadě různých pojetí a můžeme se tedy setkat s různými koncepcemi, které se od sebe
liší ve významných oblastech – výší samotné dávky, předpokládaným způsobem financování
nebo vztahem k sociálnímu státu (Bidadanure, 2019). Barry (2000) píše, že pakliže
nedefinujeme verzi univerzálního příjmu, kterou zastáváme, není ani příliš možné vést
konstruktivní diskuzi. Univerzální příjem bývá dokonce někdy označován jako trojský kůň.
Někteří se obávají, že implementace toho systému povede k úplnému zrušení sociálního státu,
pro jiné je naopak cestou k nastolení socialistické společnosti (Sousa-Pinto, 2017).
V konečném důsledku je toto téma silně provázané s hodnotami a představou toho, jaký
charakter by optimální společnost měla mít (Bidadanure, 2019). Univerzální příjem byl již
v řadě států experimentálně zaveden, zpravidla však pouze na lokálním úrovni, a tak
výsledky nehovoří zcela jednoznačným způsobem (Hrubec, Brabec, Minářová).
V rámci liberální koncepce univerzálního příjmu se skutečně jedná o snahu, jak
redukovat státní intervence do fungování trhu (Foucaut, 2009). Předpokládá se tak zrušení
sociálního státu včetně byrokratického aparátu. Je to způsob, jak zajistit základní materiální
potřeby tak, aby nedocházelo k extrémním podobám chudoby. Nerovnost na trhu je však
vnímaná jako přirozená a svým způsobem žádoucí. Univerzální příjem tedy v liberálním
pojetí nedosahuje takové výše jako u jiných přístupů. Cílem je tímto způsobem také
předcházet kriminalitě, ke které by právě rozsáhlá chudoba mohla vést (Fleischer, Hemel,
2O17). Zastánci liberálního přístupu v podobě negativní daně byl Giscard d’Estaing nebo
Friedrich von Hayek (Foucaut, 2009). Z dnešních autorů je možné uvést Charlese Murrayho
(2008).
Oproti tomu levicový přístup pojímá univerzální příjem jako formu redistribuce
bohatství (Hrubec, Brabec, Minářová, 2021). Realizace myšlenky má pomoci osobám
vykonávající prekarizovaná a dehumanizující zaměstnání. Díky univerzálními příjmu totiž
budou mít možnost je opustit. Hodnota dávky má být natolik vysoká, že umožní jedinci žít
důstojný život i bez vykonávání jakékoliv výdělečné činností (Van Parijs 2004). To otevírá
prostor pro věnování se například dobrovolnictví nebo péči o blízké. Typicky se v rámci
levicového pojetí předpokládá financování systému prostřednictvím progresivního zdanění.
Autorem reprezentujícím tento přístup je Philippe Van Parijs.
Prvním cílem bakalářské práce je porovnat, v jakých aspektech se liší liberální a
levicové pojetí univerzálního příjmu. Druhým poté je, analyzovat články o univerzálním
příjmu, které není možné zcela jednoznačně zařadit k jednomu z těchto přístupů a posoudit,

zda má jejich argumentace spíše levicový či liberální myšlenkový základ, či, zda kombinují
principy obou. Tím práce pomůže ukotvit diskuzi o univerzálním příjmu a ukázat, k jaké
myšlenkové tradici v současnosti inklinuje.
Jako analytický nástroj bude použit koncept biomoci Michale Foucaulta (1999),
kterým popisuje moderní způsob vládnutí. Biomoc se skládá ze dvou složek – anatomo-
politikou, která se zabývá lidským tělem, jež se snaží disciplinovat, a biopolitikou působící na
úrovni celé populace. Zdraví těl tvořících společnost, partnerství či porodnost jsou zde
vnímány jako veřejné problémy. Biomoc uplatňuje řadu technik a postupů, jak na společnost
působí (Arnason, 2012). Jedná se typicky o aktivaci vědních poznatků a naopak potlačování
alternativních zdrojů vědění, shromažďování velkého množství dat o populaci nebo utváření
norem. Pro účely analýzy článků budou využita témata vytváření normality, aktivace vědění a
oblast zdraví, partnerství a porodnosti.