Distanční terapie a telerehabilitace v ergoterapii: současné využití u pacientů po získaném poškození mozku.

• Název práce v češtině: Distanční terapie a telerehabilitace v ergoterapii: současné využití u pacientů po získaném poškození mozku.
• Název v anglickém jazyce: Distance Therapy and Telerehabilitation in Occupational Therapy: Contemporary Use in Patients after Acquired Brain Injuries.
• Klíčová slova: telerehabilitace, získané poškození mozku, eAmbulance, rozvoj ergoterapie
• Klíčová slova anglicky: telerehabilitation, acquired brain injuries, eAmbulance, development of occupational therapy
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN (11-00640)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Kristýna Hoidekrová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 18.02.2022
• Datum zadání: 18.02.2022
• Datum a čas obhajoby: 16.06.2023 08:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 02.05.2023
• Datum proběhlé obhajoby: 16.06.2023
• Předmět: Obhajoba diplomové práce (B02662)
• Oponenti: Bc. Olga Nováková, M.Sc.

Seznam odborné literatury

AMBLER, Zdeněk, 2011. Základy neurologie: učebnice pro lékařské fakulty. 7. vyd. Praha: Galén. ISBN 978-807-2627-073.

ANDERSON, Melissa, et al., 2022. Implementing Team-Based Post-Stroke Telerehabilitation: A Case Example. International Journal of Telerehabilitation.14(1). ISSN 1945-2020. Dostupné z: doi:10.5195/ijt.2022.6438

ATA - American Telemedicine Association, 2022. The Adoption of Telehealth. In: The American Telemedicine Association [online]. Arlington [cit. 2022-10-26]. Dostupné z: https://www.americantelemed.org/wp-content/uploads/2021/05/Adoption-of-Telehealth.pdf

BELHAN ÇELIK, et al., 2022. Effects of Occupational Therapy via Telerehabilitation on Occupational Balance, Well-Being, Intrinsic Motivation and Quality of Life in Syrian Refugee Children in COVID-19 Lockdown: A Randomized Controlled Trial. Children.9(4). ISSN 2227-9067. Dostupné z: doi:10.3390/children9040485

BOHANNON, Richard W. a Melissa B. SMITH, 1987. Interrater Reliability of a Modified Ashworth Scale of Muscle Spasticity. Physical Therapy. 67(2), 206-207. ISSN 0031-9023. Dostupné z: doi:10.1093/ptj/67.2.206

CALABRÒ, Rocco Salvatore, et al., 2018. Telerehabilitation in individuals with severe acquired brain injury. Medicine [online].97(50), 236-241 [cit. 2021-11-28]. ISSN 0025-7974. doi:10.1097/MD.0000000000013292

CAMERON, Denise a Richard W BOHANNON, 2000. Criterion validity of lower extremity Motricity Index scores. Clinical Rehabilitation. 14(2), 208-211. ISSN 0269-2155. Dostupné z: doi:10.1191/026921500675786655

CAUGHLIN, Sarah et al., 2020. Implementing Telerehabilitation After Stroke: Lessons Learned from Canadian Trials. Telemedicine and e-Health [online].26(6), 710-719 [cit. 2021-11-28]. ISSN 1530-5627. doi:10.1089/tmj.2019.0097

COHN, Ellen R, 2012. Tele-Ethics in Telepractice for Communication Disorders. Perspectives on Telepractice [online]. 2(1), 3-15 [cit. 2021-12-12]. ISSN 2162-2353. doi:10.1044/tele2.1.3

COLLIN, C a D WADE, 1990. Assessing motor impairment after stroke: a pilot reliability study. 53(7), 576-579. ISSN 0022-3050. Dostupné z: doi:10.1136/jnnp.53.7.576

Coreplus [online], 2022. Sydny: coreplus.com.au [cit. 2022-12-23]. Dostupné z: https://www.coreplus.com.au/

ČSSZ - Česká správa sociálního zabezpečení, 2020. Nejčastější příčiny vzniku invalidity. Česká správa sociálního zabezpečení. [online]. [citace: 11. 8. 2022.] Dostupné z: https://data.cssz.cz/-/nejcastejsi-priciny-vzniku-invalidity.

ČSÚ - Český statistický úřad, 2018. Nejvíce stojí léčba nemocí srdce a cév. Český statistický úřad. [online] 13. 7 2018. [citace: 11. 8. 2022.] Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/nejvic-stoji-lecba-nemoci-srdce-a-cev.

DAVIS SEARS, Erika a Kevin C. CHUNG, 2010. Validity and Responsiveness of the Jebsen–Taylor Hand Function Test. The Journal of Hand Surgery. 35(1), 30-37. ISSN 03635023. Dostupné z: doi:10.1016/j.jhsa.2009.09.008

DĚDKOVÁ, Jaroslava a Iveta HONZÁKOVÁ, 2001. Základy marketingu. Liberec: Technická univerzita. ISBN 80-708-3433-1.

Distanční terapie [online], 2021. Kladruby u Vlašimi: Rehabilitační ústav Kladruby, [cit. 2021-12-12]. Dostupné z:https://www.distancni-terapie.cz/

DOLEŽAL, Jan, 2016. Projektový management: komplexně, prakticky a podle světových standardů. Praha: Grada Publishing. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-5620-2.

eAmbulance [online], 2021. Kladruby u Vlašimi: Distanční medicína [cit. 2022-12-22]. Dostupné z: https://eambulance.distancni-terapie.cz/

EHLER, Edvard, 2015. Spasticita-klinické škály. Neurologie pro praxi.16(1), 20-23. ISSN 1213-1814.

ESTES, J., 2017. The American Occupational Therapy Association Advisory Opinion for the Ethics Commission Telehealth. [online] AOTA. Dostupné z: https://www.aota.org/~/me-dia/Corporate/Files/Practice/Ethics/Advisory/telehealth-advisory.pdf

FEIGIN, Valery L, et al., 2022. World Stroke Organization (WSO): Global Stroke Fact Sheet 2022. International Journal of Stroke. 17(1), 18-29. ISSN 1747-4930. Dostupné z: doi:10.1177/17474930211065917

FERJENČÍK, Ján, 2010. Úvod do metodologie psychologického výzkumu: jak zkoumat lidskou duši. Vyd. 2. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-815-9.

GÁL Ota, et al., 2015. Neuroplasticita, restituce motorických funkcí a možnosti rehabilitace spastické parézy. Rehabilitace a fyzikální lékařství. Praha: Česká lékařská společnost J.E. Purkyně.22(3), 101-127. ISSN 1211-2658.

GLADSTONE, David J.,et al, 2002. The Fugl-Meyer Assessment of Motor Recovery after Stroke: A Critical Review of Its Measurement Properties. Neurorehabilitation and Neural Repair. 16(3), 232-240. ISSN 1545-9683. Dostupné z: doi:10.1177/154596802401105171

GRACIES, Jean-Michel, 2005. Pathophysiology of spastic paresis. I: Paresis and soft tissue changes. 31(5), 535-551. ISSN 0148-639X. Dostupné z: doi:10.1002/mus.20284

GRÜNEROVÁ-LIPPERTOVÁ, Marcela, 2009. Trauma mozku a jeho rehabilitace. Praha: Galén. ISBN 978-807-2625-697.

HACKEL, Mary E, et al., 1992. Changes in Hand Function in the Aging Adult as Determined by the Jebsen Test of Hand Function. Physical Therapy. 72(5), 373-377. ISSN 0031-9023. Dostupné z: doi:10.1093/ptj/72.5.373


HAMOUZOVÁ, Dita, et al., 2018. Využití telerehabilitace jako doplněk k běžné rehabilitační péči. Praktický lékař. Praha: Česká lékařská společnost J. E. Purkyně98(6), 266-269. ISSN 1805-4544. Dostupné také z:https://www.prolekare.cz/casopisy/prakticky-lekar/2018-6-9/vyuziti-telerehabilitace-jako-doplnek-k-bezne-rehabilitacni-peci-107334

HIC-STAT (Health Industry Cybersecurity – Securing Telehealth and Telemedicine), 2021. In: Healthcare and public health sector: Critical Infrastructure Security and Resilience Partnership [online]. [cit. 2022‑09‑26]. Dostupné z: https://healthsectorcouncil.org/securingtelehealth/

HILLEROVÁ, L., et al., 2006. Statistické vlastnosti nové škály - Skóre vizuálního hodnocení funkčního úkolu ruky u pacientů po Cévní mozkové příhodě. Rehabilitace a fyzikální lékařství. Praha: Care Comm, 13(3), 107-111. ISSN 1805-4552.

HOIDEKROVÁ, Kristýna, et al., 2021. Možnosti využití distanční terapie a telerehabilitace v ergoterapii u pacientů po získaném poškození mozku - pilotní studie. Rehabilitace a fyzikální lékařství.28(1), 1-7 [cit. 2021-11-27]. ISSN 1211-2658. doi:10.48095/ccrhfl202125

HomeBalance: Homebalance Care [online], 2022. Praha: HomeBalance [cit. 2022-12-22]. Dostupné z: https://www.homebalance.cz/homebalance-care

HORÁKOVÁ, Iveta, 1992. Marketing v současné světové praxi. V Praze: Grada. ISBN 80-854-2483-5.

HOSKOVCOVÁ, Martina, 2015. Komplexní problematika spastické parézy po získaném poškození mozku. Rehabilitace a fyzikální lékařství. Praha: Česká lékařská společnost J. E. Purkyně. 3. ISSN 1211-2658.

HUNG KN, Goris a Kenneth NK FONG, 2019. Effects of telerehabilitation in occupational therapy practice: A systematic review. Hong Kong Journal of Occupational Therapy [online].32(1), 3-21 [cit. 2021-11-27]. ISSN 1569-1861. doi:10.1177/1569186119849119

CHEN, Jing et al., 2020. Effects of home-based telerehabilitation in patients with stroke. Neurology [online].95(17), e2318-e2330 [cit. 2021-11-27]. ISSN 0028-3878. doi:10.1212/WNL.0000000000010821

CHEN, Yu et al., 2020. A qualitative study on user acceptance of a home-based stroke telerehabilitation system. Topics in Stroke Rehabilitation [online].27(2), 81-92 [cit. 2021-11-28]. ISSN 1074-9357. doi:10.1080/10749357.2019.1683792

CHRASTINA, Jan, 2009. Primární tumor mozku jako vzácná příčina akutního subdurálního hematomu. Rozhledy v chirurgii. Brno, 88(10), 549-533.

CHRASTINA, Jan, et al., 2013. Vliv věku, alkoholové intoxikace a charakteru poranění mozku na prognózu operovaných zraněných s kraniocerebrálním poraněním. Rozhledy v chirurgii Praha: Česká lékařská společnost J.E.Purkyně. 92(3). str. 135-142. ISSN 0035-9351.

IACCARINO, Mary Alexis et al., 2022. Environmental impact of telerehabilitation visits in an urban setting. The Journal of Climate Change and Health. 8. ISSN 26672782. Dostupné z: doi:10.1016/j.joclim.2022.100150

ICTU, 2010. Národní plán rozvoje eHealth. In: ICT Unie [online]. Praha: České národní fórum pro eHealth, © 2015, 2010 [cit. 2022‑10‑23]. Dostupné z: http://www.ictu.cz/fileadmin/user_upload/documents/Pozicni_dokumenty/Narodni_plan_rozvoje_eHealth.pdf

JEBSEN, R. H., 1969. An objective and standardized test of hand function. Archives of Physical Medicine and Rehabilitation. 50(6), 311–319. ISSN 0003-9993.

KALITA Zbyněk et al., 2006. Akutní cévní mozkové příhody: diagnostika, patofyziologie, management. Praha: Maxdorf. Jessenius. ISBN 80-85912-26-0.

KLUSOŇOVÁ, Eva, 2011. Ergoterapie v praxi. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů. ISBN 978-80-7013-535-8.

KOLÁŘ Pavel et al., 2009. Léčebná rehabilitace v neurologii. In: Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén, s.384-393. ISBN 978-80-7262-657-1.
KRIVOŠÍKOVÁ, Mária, 2011. Úvod do ergoterapie. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2699-1.

KUTNOHORSKÁ, Jana, at al., 2009. Výzkum v ošetřovatelství. Praha: Grada. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-2713-4.

KUVAČ KRALJEVIĆ, Jelena, et al., 2020. Telepractice as a Reaction to the COVID-19 Crisis: Insights from Croatian SLP Settings. International Journal of Telerehabilitation [online].12(2), 93-104 [cit. 2021-12-12]. ISSN 1945-2020. doi:10.5195/ijt.2020.6325

Khymeia [online]. Padova: Khymeia Group, 2022 [cit. 2022-12-22]. Dostupné z: https://khymeia.com/en/telerehabilitation/

MAHONEY F. I., D. Barthel, 1965. Functional evaluation: The Barthel Index. Maryland State Medical Journal14, 56-61

MAREŠ, Jiří, 2015. Tvorba případových studií pro výzkumné účely. Pedagogika. 65(2), 113-142. ISSN 2336-2189.Dostupné z: https://pages.pedf.cuni.cz/pedagogika/?p=11212&lang=cs

MATHIOWETZ, Virgil,el al., 1985. Adult Norms for the Nine Hole Peg Test of Finger Dexterity. The Occupational Therapy Journal of Research. 5(1), 24-38. ISSN 0276-1599. Dostupné z: doi:10.1177/153944928500500102

MediTouch [online]. Tnuvot: MediTouch, 2018 [cit. 2022-12-23]. Dostupné z: https://meditouch.co.il/products/telerehabilitation/

MILANI, Sadaf Arefi, et al., 2018. Optimal cutoffs for the Montreal Cognitive Assessment vary by race and ethnicity [online]. 10(1), 773-781 [cit. 2022-06-10]. ISSN 2352-8729. Dostupné z: doi:10.1016/j.dadm.2018.09.003

MUNZAROVÁ, Marta, 2005. Lékařský výzkum a etika. Praha: Grada. ISBN 80-247-0924-4.

NASREDDINE, Ziad, 2022. Montreal Cognitive Assessment. MoCA Test: Cognitive Assessment [online]. Québec: Neurologist, MoCA Copyright Owner, [cit. 2022-06-10]. Dostupné z:https://www.mocatest.org/the-moca-test/
NASREDDINE, Ziad S., et al., 2005. The Montreal Cognitive Assessment, MoCA: A Brief Screening Tool For Mild Cognitive Impairment. Journal of the American Geriatrics Society [online].53(4), 695-699 [cit. 2022-06-10]. ISSN 00028614. Dostupné z: doi:10.1111/j.1532-5415.2005.53221.x

NILIUS, Petr, 2019. Neuropsychological rehabilitation of children with traumatic brain injury. Listy klinické logopedie. 3(2), 49-54. ISSN 25706179. Dostupné z: doi:10.36833/lkl.2019.029

NÚKIB (Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost) a NAKIT (Národní agentura pro komunikační a informační technologie), 2020. Bezpečnostní standard pro videokonference. In: NÚKIB - Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost [online]. Brno: NÚKIB. [cit. 2022-06-10]. Dostupné z: https://nukib.cz/download/publikace/podpurne_materialy/2020-07-17_Standard-pro-VTC_1.0.pdf

OXFORD GRICE, Kimatha, el al., 2003. Adult Norms for a Commercially Available Nine Hole Peg Test for Finger Dexterity. The American Journal of Occupational Therapy. 57(5), 570-573. ISSN 0272-9490. Dostupné z: doi:10.5014/ajot.57.5.570

PARKER, V. M., 2009. Loss of arm function after stroke: measurement, frequency, and recovery. International Rehabilitation Medicine. 8(2), 69-73. ISSN 0379-0797. Dostupné z: doi:10.3109/03790798609166178

PĚTIOKÝ, Jakub a Kristýna HOIDEKROVÁ, 2022. Telerehabilitace. In: TÁBORSKÝ, Miloš. Digitální medicína 2022. 1. Praha: EEZY Publishing, s. 368-380. ISBN 9788090863880

PĚTIOKÝ, Jakub, et al., 2022. Digitisation and telehealth - Telemedicine in rehabilitation in the Czech environment. Vnitřní lékařství [online].68(3), 166-171 [cit. 2022-12-22]. ISSN 0042773X. Dostupné z: doi:10.36290/vnl.2022.033

PĚTIOKÝ, Jakub, et al., 2021. Telerehabilitation: current development in the Czech Republic. Listy klinické logopedie.5(2), 44-49. ISSN 25706179. doi:10.36833/lkl.2021.030

PHAM, Trim, 2020. Montreal Cognitive Asswssment. Shirley Ryan AbilityLab [online]. Chicago: AbilityLab, [cit. 2022-06-10]. Dostupné z: https://www.sralab.org/rehabilitation-measures/montreal-cognitive-assessment#stroke

PROFFITT, Rachel, et al. 2021. Stimulating Research to Advance Evidence-Based Applications of Telehealth in Occupational Therapy. OTJR: Occupation, Participation and Health.41(3), 153-162. ISSN 1539-4492. Dostupné z: doi:10.1177/15394492211011433

PROSIEGEL M. et al., 1996. Der Erweiterte Barthel-Index (EBI) - eine neue Skala zur Erfassung von Fähigkeitsstörungen bei neurologischen Patienten. Neurologie und Rehabilitation.2, 7-13.

PRŮCHA, Jan, 2014. Andragogický výzkum. Praha: Grada. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-5232-7.

PŘÁDOVÁ, Daniela, 2022. Doktoři na dálku a nová prevence. Co pacienty čeká v roce 2023?. In: Seznam zprávy [online]. Praha, 28.12.2022 [cit. 2023-02-26]. Dostupné z: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-doktori-na-dalku-a-nova-prevence-co-pacienty-ceka-v-roce-2023-221787#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=abtest203_personalizovany_layout_varC&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

REHAMZA [online], 2022. Hradec Králové: REHAMZA [cit. 2022-12-22]. Dostupné z: https://www.rehamza.cz/

RENDA, Marnie a Jennifer E. LAPE, 2018. Feasibility and Effectiveness of Telehealth Occupational Therapy Home Modification Interventions. International Journal of Telerehabilitation [online].10(1), 3-14 [cit. 2021-11-28]. ISSN 1945-2020. doi:10.5195/ijt.2018.6244

RICHMOND, Tammy et al., 2017. American Telemedicine Association’s Principles for Delivering Telerehabilitation Services. International Journal of Telerehabilitation [online].9(2), 63-68 [cit. 2021-11-28]. ISSN 1945-2020. doi:10.5195/ijt.2017.6232
ROLLNIK, J. D., 2011. The Early Rehabilitation Barthel Index (ERBI). Die Rehabilitation.50(06), 408-411. ISSN 0034-3536. Dostupné z: doi:10.1055/s-0031-1273728

RYBÁŘOVÁ, Kateřina, et al., 2021. KLINIKA REHABILITAČNÍHO LÉKAŘSTVÍ 1. LF UK A VFN V PRAZE. Česká rozšířená verze manuálu pro Nine Hole Peg Test (NHPT). Praha: Rehalb, 11 s. ISBN 978-80-906738-2-3.

SANFORD, Julie, et al., 1993. Reliability of the Fugl-Meyer Assessment for Testing Motor Performance in Patients Following Stroke. Physical Therapy. 73(7), 447-454. ISSN 0031-9023. Dostupné z: doi:10.1093/ptj/73.7.447

SARFO, Fred S. et al., 2018. Tele-Rehabilitation after Stroke: An Updated Systematic Review of the Literature. Journal of Stroke and Cerebrovascular Diseases [online].27(9), 2306-2318 [cit. 2021-11-28]. ISSN 10523057. doi:10.1016/j.jstrokecerebrovasdis.2018.05.013

SARSAK, Hassan Izzeddin, 2020. Telerehabilitation services: a successful paradigm for occupational therapy clinical services?5(2). ISSN 25749838. Dostupné z: doi:10.15406/ipmrj.2020.05.00237

SELAMAT, Siti Nur Suhaidah, et al., 2022. The Application of Technological Intervention for Stroke Rehabilitation in Southeast Asia: A Scoping Review With Stakeholders' Consultation. Frontiers in Public Health. 9. ISSN 2296-2565. Dostupné z: doi:10.3389/fpubh.2021.783565

Sestra Emmy [online], 2022. Roztoky u Prahy: Emmy Medical. [cit. 2022-12-23]. Dostupné z: https://www.sestraemmy.cz/

Stroke Association, 2022. Occupational therapy after stroke. In: Stroke Association [online]., Verze 2 [cit. 2022‑08‑28]. Dostupné z: https://www.stroke.org.uk/sites/default/files/occupational_therapy_after_stroke.pdf

STŘEDA, Leoš a Karel HÁNA, 2016. Základní definice. EHealth a telemedicína: učebnice pro vysoké školy. Praha: Grada Publishing, s. 13-18. ISBN 978-80-247-5764-3.

SULLIVAN, Katherine J., et al., 2011. Fugl-Meyer Assessment of Sensorimotor Function After Stroke. Stroke. 42(2), 427-432. ISSN 0039-2499. Dostupné z: doi:10.1161/STROKEAHA.110.592766
ŠTĚTKÁŘOVÁ, Ivana, et al., 2012. Spasticita a její léčba. Praha: Maxdorf. Jessenius. ISBN 978-80-7345-302-2.

Talkiebear [online], 2018. Hradec Králové: Talkiebear. [cit. 2022-12-23]. Dostupné z: https://talkiebear-com.webnode.cz/

TAN, Can Ozan, 2020. Is remote rehabilitation after stroke as effective as conventional therapy?. Neurology. 95(17), e2462-e2464. ISSN 0028-3878. doi:10.1212/WNL.0000000000010839

TEPLÁ, Petra a Adéla ALINČOVÁ, 2019. Comprehensive rehabilitation care for a girl with acquired brain injur. Listy klinické logopedie.3(2), 55-58. ISSN 25706179. Dostupné z: doi:10.36833/lkl.2019.030

THIÉNOT, Jean-Baptiste a Anne-Laure VILLEDIEU, 2020. Digital health apps and telemedicine in France. In: CMS Law [online]. 14.12.2020 [cit. 2023-04-16]. Dostupné z: https://cms.law/en/int/expert-guides/cms-expert-guide-to-digital-health-apps-and-telemedicine/france

TRAK [online], 2022. Valencie: TRAK HEALTH SOLUTIONS, S.L. [cit. 2022-12-23]. Dostupné z: https://www.trakphysio.com/en/

ÚZIS - Ústav zdravotnických informací a statistik ČR, 2022. Ostatní odborné klasifikace a škály. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [online]. [cit. 2022-09-09]. Dostupné z: https://www.uzis.cz/index.php?pg=registry-sber-dat--klasifikace--ostatni-oborove-klasifikace-a-skaly

ÚZIS - Ústav zdravotnických informací a statistik ČR, 2018. Zdravotnická statistika - Zemřelí v roce 2018. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. [online] [citace: 11. 9. 2020] Dostupné z: https://www.uzis.cz/res/f/008309/demozem2018.pdf. ISSN 1210-9967.

VideoDoktor.cz [online], 2020. Praha: Distanční medicína [cit. 2022-06-10]. Dostupné z: https://www.videodoktor.cz/

VYMĚTAL, Jan, 2008. Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi. Praha: Grada. Manažer. ISBN 978-80-247-2614-4.
VYSKOČILOVÁ, Hana, 2019. Training on cognitive functions after craniocerebral injury from the perspective of occupational therapist. Listy klinické logopedie. 3(2), 3-7. ISSN 25706179. Dostupné z: doi:10.36833/lkl.2019.023

WATZLAF, Valerie J.M., et al., 2017. A Systematic Review of Research Studies Examining Telehealth Privacy and Security Practices Used By Healthcare Providers. International Journal of Telerehabilitation. 9(2), 39-58. ISSN 1945-2020. Dostupné z: doi:10.5195/ijt.2017.6231

WATZLAF, Valerie R. a Briana ONDICH, 2012. VoIP for Telerehabilitation: A Pilot Usability Study for HIPAA Compliance. International Journal of Telerehabilitation. 33-36. ISSN 1945-2020. Dostupné z: doi:10.5195/ijt.2012.6096

WFOT (World Federation of Occupational Therapists), 2022. Occupational Therapy and Telehealth. In: World Federation of Occupational Therapists [online]. [cit. 2022-10-29]. Dostupné z: https://wfot.org/resources/occupational-therapy-and-telehealth

WIRING, Roland a Reemt MATTHIESEN, 2023. Digital health apps and telemedicine in Germany. In: CMS Law [online]. 21.3.2023 [cit. 2023-04-16]. Dostupné z: https://cms.law/en/int/expert-guides/cms-expert-guide-to-digital-health-apps-and-telemedicine/germany

YEUNG, Pui Yu, et al., 2020. Montreal Cognitive Assessment — Single Cutoff Achieves Screening Purpose. Neuropsychiatric Disease and Treatment [online]. 16, 2681-2687 [cit. 2022-06-10]. ISSN 1178-2021. Dostupné z: doi:10.2147/NDT.S269243

ZAHORANSKY, Missi A. a Jennifer E. LAPE, 2020. Telehealth and Home Health Occupational Therapy: Clients’ Perceived Satisfaction With and Perception of Occupational Performance. International Journal of Telerehabilitation [online].12(2), 105-124 [cit. 2021-11-28]. ISSN 1945-2020. doi:10.5195/ijt.2020.6327

ZAZULA Roman a Hana RAKOVCOVÁ, 2004. Současné trendy v léčbě intoxikace. Interní medicína pro praxi. Solen. 6(9). str. 454-458. ISSN 1803-5256

ŽĎÁROVÁ KARASOVÁ, Jana, 2017. Toxic Ef­fects of Pesticides. Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie. 80/113(2), 164-171. ISSN 12107859. Dostupné z: doi:10.14735/amcsnn2017164

Předběžná náplň práce

Získaná poškození mozku patří v neurorehabilitační péči k nejvíce zastoupeným. V České republice je nedostatek ergoterapeutů, kteří by poskytli těmto osobám ambulantní péči po ukončení hospitalizace v lůžkovém zařízení. Jako možné řešení nedostatku terapeutů se nabízí zavedení tele-ergoterapie. Ve světě je těchto služeb již užíváno s dobrým efektem. Cílem této diplomové práce je porovnání možností tele-ergoterapie s konvenční ergoterapií u pacientů po získaném poškození mozku. Dílčím cílem je provedení SWOT analýzy tele‑ergoterapie a zhodnocení prostředí české komunikační platformy eAmbulance.
Diplomová práce obsahuje čtyři jedno případové studie. Pacienti jsou ve věku 27-81 let, jedná se o 2 ženy a 2 muže s rozdílnou tíží pravostranné hemiparézy. Pacienti podstoupili tele‑ergoterapeutické intervence s dotací 60 minut týdně po dobu 4 týdnů. Náplň jednotlivých terapií byla rozdílná. Pacienti po ukončení intervencí vyplnili Dotazník spokojenosti sestavený autorkou práce.
Výsledky ukazují, že v prostředí tele-ergoterapie je možné užít velkou variaci přístupů známých z konvenčních terapií. Celková bilance sestavené SWOT analýzy vyšla 0,85, což ukazuje na převahu pozitivních faktorů. Zpětná vazba od pacientů ukazuje, že práce s komunikační platformou eAmbulance není pro pacienty výrazně obtížná. Jako nedostatek byly shledány technické potíže. To uvádí nejen pacienti, ale i autorka práce.
Zařazení tele-ergoterapie se jeví jako vhodný způsob pro maximální využití potenciálu ergoterapeutů a rozšíření služeb většímu množství pacientů. Tento přístup umožňuje velkou variabilitu užitých přístupů a pacienti jsou pro péči více motivováni, neboť přejímají větší část zodpovědnosti za výsledek.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Acquired brain injuries (ABI) are the most represented type of injuries in neurorehabilitation. In the Czech Republic, there is a shortage of outpatient occupational therapists. The involvement of telerehabilitation appears to be a possible solution to the lack of therapists. These methods are already being used with a good effect around the world. The aim of this thesis is to compare the possibilities of telerehabilitation against conventional occupational therapy in patients with ABI. A partial goal is to undertake a SWOT analysis of telerehabilitation and evaluate the communication platform eAmbulance.
There are four single case studies. The patients are aged between 27-81 years (two women and two men) with different severity of right-sided hemiparesis. These patients underwent interventions of 60 minutes per week for a period of four weeks. The content of each therapy was different. Patients filled in a feedback questionnaire following each intervention.
The results show that a large variation of approaches from conventional therapies can be used. The evaluation of the SWOT analysis was 0.85, which indicates a preponderance of positive factors. Feedback from patients shows that working with the eAmbulance service does not create any difficulties for patients. Technical difficulties were found to be a shortcoming (the author of the thesis also confirms this).
The inclusion of telerehabilitation appears to be a suitable way of maximising the effectiveness of occupational therapists, as well as extending these services to a larger number of patients. Patients are more motivated, when they assume greater responsibility for the final result.