Proměna postojů vlády Viktora Orbána ve vztahu k maďarské menšině v kontextu války na Ukrajině

• Název práce v češtině: Proměna postojů vlády Viktora Orbána ve vztahu k maďarské menšině v kontextu války na Ukrajině
• Název v anglickém jazyce: Viktor Orbán's relation to Hungarian minority in Ukraynia
• Klíčová slova: menšiny, mobilizace, maďarská menšina, Ukrajina
• Klíčová slova anglicky: minority, mobilization, Hungarian minority, Ukraine
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra politologie (23-KP)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Blanka Říchová, CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 17.02.2022
• Datum zadání: 17.02.2022
• Datum a čas obhajoby: 30.01.2024 07:00
• Místo konání obhajoby: Areál Jinonice, B330, 330, seminární místnost IPS
• Datum odevzdání elektronické podoby: 03.01.2024
• Datum proběhlé obhajoby: 30.01.2024
• Oponenti: PhDr. Josef Mlejnek, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Předpokládaným cílem diplomové práce “Proměna postojů vlády Viktora Orbána ve vztahu k maďarské menšině v
kontextu války na Ukrajině” je analýza postojů maďarského mateřského státu k maďarské národnostní menšině.
Práce má za cíl zanalyzovat vztah k menšině a nové Ukrajinské realitě, nikoliv postavení maďarské menšiny na
Ukrajině ani její vztah k válce či ukrajinské vládě.
Základní výzkumnou otázkou diplomové práce je, zda se postoj maďarské vlády vůči menšině proměnil započetím
války mezi Ukrajinou a Ruskou federací a s mezinárodními důsledky, který tento konflikt, například v kontextu
sankcí či uprchlické krize, nabyl. Proměnu zde můžeme chápat jako zintenzivnění komunikace, úpadek
komunikace, změnu sentimentu komunikace a naléhavost či intenzitu požadavků vznášených k ukrajinské straně ve
vztahu k postavení maďarské menšiny.

Seznam odborné literatury

Áhi, I., 2019. Balancing on a knife edge: Ethnic bargaining versus nation-building in the case of Hungarians in
Ukraine. Theses. Budapest.

Csernicskó, I. & Laihonen, P., 2016. Hybrid practices meet nation-state language policies: Transcarpathia in the
twentieth century and today. Multilingua, 35(1), pp.1-30. Available at:
https://www.degruyter.com/document/doi/10.1515/multi-2014-0073/html.

Ghanem, A.'ad, 2012. Understanding Ethnic Minority Demands: A New Typology. Nationalism and Ethnic Politics,
18(3), pp.358-379. Available at: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/13537113.2012.707503.

Herzog, B., 2010. Chapter 4 Dual citizenship and the revocation of citizenship. In Democratic Paths and Trends.
Research in Political Sociology. Emerald Group Publishing Limited, pp. 87-106. Available at:
https://www.emerald.com/insight/content/doi/10.1108/S0895-9935(2010)0000018008/full/html.

Janoski, T. & Gran, B., 2002. Political Citizenship: Foundations of Rights. In Handbook of Citizenship Studies. 1
Oliver's Yard, 55 City Road, London EC1Y 1SP United Kingdom : SAGE Publications, pp. 13-52. Available at:
http://sk.sagepub.com/reference/hdbk_citizen/n2.xml.

Jenne, E.K., 2007. Ethnic Bargaining: The Paradox of Minority empowerment 1st ed., New York: Cornell
University Press.

Kymlicka, W., 1996. Multicultural Citizenship 1st ed., Oxford: Clarendon Press.

Liebich, A., 2019. The “Boomerang Effect” of Kin-state Activism: Cross-border Ties and the Securitization of Kin
Minorities. Journal of Borderlands Studies, 34(5), pp.665-684. Available at:
https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/08865655.2017.1402202.

Pogonyi, S., 2017. Europeanization of Kin-Citizenship and the Dynamics of Kin-Minority Claim-Making: The
Case of Hungary. Problems of Post-Communism, 64(5), pp.242-256. Available at:
https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/10758216.2017.1329630.

Sólyom, L., 2004. What Did the Venice Commision Actually Say?. In The Hungarian Status Law: Nation Building
and/or Minority Protection. Japan: Slavic Research Center, Hokkaido University, pp. 365-370.

Venice Commission, @ 2014. Council of Europe [online]. Strasbourg: Council of Europe. Avaible at:
https://www.venice.coe.int/WebForms/pages/?p=01_Presentation&lang=EN.

Waterbury, M.A., 2020. Kin-State Politics: Causes and Consequences. Nationalities Papers, 48(5), pp.799-808.

Předběžná náplň práce

Základní výzkumnou otázkou diplomové práce bude problematika současných vztahů mezi maďarskou menšinou na Ukrajině, hostujícím státem a mateřským státem tak, jak je řeší teorie Ethnic Bargaining (Jenne 2015). Východiskem práce bude nejen vlastní analýza maďarsko-ukrajinských, resp. přeshraničních (historických) vztahů sledované menšiny, ale i hledání odpovědi na hypotézu, zda Maďarský stát mohl v triádě vztahů s menšinou a ukrajinskou vládou (prostředím) nahradit (úplně či částečně) “elitu” maďarské menšiny, za kterou Erin K. Jenne považuje volené zástupce menšin, či obecně uznávané lídry menšiny a zároveň se samotná menšina mobilizovala nejen díky podpoře mateřského státu, ale i prostřednictvím mobilizace na sociálních sítích.Práce bude obsahovou analýzou textů s využitím metod kvalitativního výzkumu. Práce se nebude zabývat analýzou
komunikace široké maďarské politické reprezentace. Analýza bude úzce zaměřena na vládní reprezentaci, která je v
čele země nepřetržitě od parlamentních voleb v roce 2010 a která nejen komunikačně udržuje tradičně intenzivní
vazby se zahraničními maďarsky hovořícími menšinovými skupinami.
Jak je zmíněno výše, práce má ambici být kvalitativní obsahovou analýzou, přičemž předmětem analýzy budou
projevy maďarského premiéra Viktora Orbána. Úzký výběr politických reprezentantů, s jejichž veřejnými výroky se
bude práce zabývat je zapříčiněna jednotou postojů vládních představitelů k dané problematice, výběr předsedy
vlády je tedy pro analýzu vládního postoje reprezentativní.
K obsahové analýze bude využit některý ze softwarových nástrojů určených ke kvalitativnímu výzkumu, jako
například QDA Miner či Taguette. Vzhledem k tomu, že se práce bude zaměřovat na změnu postojů vlády k
menšině v kontextu války na Ukrajině, časové vymezení sbíraných dat v období před začátkem války bude
vymezené od posledních parlamentních voleb v Maďarsku před začátkem války, tedy v roce 2018.
Zdrojem dat budou projevy premiéra, mimo jiné projevy na každoročním zaměřením a obsahem specifickém
festivalu přeshraniční “maďarsko- maďarské” spolupráce Tusványos doplněné relevantní mediální výstupy
premiéra Orbána či vybranými promluvami v maďarském Parlamentu.