Vztahy mezi Tálibánem a al-Káidou mezi lety 1996 a 2001
Název práce v češtině: | Vztahy mezi Tálibánem a al-Káidou mezi lety 1996 a 2001 |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Relations between the Taliban and al-Qaeda between 1996 and 2001 |
Klíčová slova: | Tálibán|al- Káida|Usáma bin Ládin|Afghánistán|terorismus |
Klíčová slova anglicky: | Taliban|al-Qaeda|Osama bin Laden|Afghanistan|terrorism |
Akademický rok vypsání: | 2021/2022 |
Typ práce: | bakalářská práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Katedra Blízkého východu (21-KBV) |
Vedoucí / školitel: | Mgr. Jakub Koláček, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
Datum přihlášení: | 19.12.2021 |
Datum zadání: | 19.12.2021 |
Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 24.01.2022 |
Datum a čas obhajoby: | 06.02.2023 09:00 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 19.08.2022 |
Datum proběhlé obhajoby: | 06.02.2023 |
Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
Oponenti: | PhDr. Zuzana Kříhová, Ph.D. |
Zásady pro vypracování |
Hnutí Tálibán a organizace al-Káida jsou skupiny, které vyznávají radikální formy islámu a často jsou jejich jména uváděna ve spojitosti s terorismem (v případě druhé jmenované skupiny se jedná o jednu z nejznámějších teroristických organizací vůbec). V období 1996 – 2001 byly obě tyto skupiny dislokovány na území Afghánistánu. Tálibán v těchto letech Afghánistánu vládl a organizace al-Káida měla status jakéhosi jeho „hosta”. V důsledku útoků z 11. září 2001, které měla na svědomí organizace al-Káida, zahájily Spojené státy operaci Enduring Freedom. V rámci této operace bylo hnutí Tálibán odstaveno od vlády a vůdce al-Káidy Usáma Bin Ládin byl nucen uprchnout z Afghánistánu a skrývat se až do své smrti roku 2011. Cílem mé práce bude popsat vývoj a fungování vztahů mezi těmito dvěma organizacemi v období předcházejícím těmto událostem. Z jakých důvodů se Usáma bin Ládin přesunul do Afghánistánu? Proč mu to hnutí Tálibán umožnilo? Jaké byly vztahy těchto dvou organizací? Jak probíhala spolupráce mezi nimi? Měla tato spolupráce kromě sdílení společného území i další, tj. ekonomické, vojenské a politické aspekty? Byly vztahy mezi nimi dokonalým souzněním politických a náboženských názorů, či to byl spíše vztah pragmatický, který nebyl ideální, ale obou aktérům přinášel výhody?
Analýza těchto vztahů bude vycházet z dostupné odborné literatury a pramenů. Jedním z teoretických nástrojů, které se ve své práci pokusím uplatnit je pak teorie racionální volby. S její pomocí bych se chtěl přesněji určit, nakolik mělo spojenectví mezi al-Káidou a Tálibánem základ v náboženství a ideologii a nakolik se jednalo o racionální kalkulaci, kde očekávané výhody spolupráce převýšily její potenciální nevýhody. Pracovní hypotézou práce je, že vztah těchto dvou organizací nebyl ideální a měl značné neshody, ale obě organizace udržovaly vzájemné vztahy v rovnováze z důvodu vzájemné výhodnosti a profitu, které z nich vyplývaly. |
Seznam odborné literatury |
Afsar, Shahid A., a Christopher A. Samples. „The Evolution of the Taliban". Naval Postgraduated school Monterey, 2008.
Cristol, Jonathan. The United States and the Taliban before and after 9/11. 1st ed. 2019. Cham: Springer International Publishing, 2019. Davidson, Christopher. „Allied to Jihad – Useful Idiots". In Shadow wars: the secret struggle for the Middle East, 85–125. London: Oneworld, 2016. Diana Andraščíková. „Al-Káida před a po teroristických útocích z 11. září 2001". Diplomová práce, Universita Karlova v Praze, 2015. Doctor Christina Hellmich. Al-Qaeda : From Global Network to Local Franchise. Rebels. Halifax: Zed Books, 2011. Gerges, Fawaz A., ed. „The Afghan War: Sowing the Seeds of Transnational Jihad". In The Far Enemy: Why Jihad Went Global, 80–118. Cambridge: Cambridge University Press, 2005. Holbrook, Baldvin Donald. The Al-Qaeda doctrine: the framing and evolution of the leadership’s public discourse. New directions in terrorism studies. New York: Bloomsbury, 2014. Humud, Carla E. „Al Qaeda and U.S. Policy: Middle East and Africa". Congressional Research Service Washington United States, 2016. Josh Schott. „The Differences Between the Taliban and Al-Qaeda". Josh Schott. E-International Relations (blog), 17. listopad 2012. Katzman, Kenneth. „Afghanistan: Post-Taliban Governance, Security, and U.S. Policy". Congressional Research Service, 2013. Makariusová, Radana. Terorismus, globální terorismus a éra al-Káidy. První vydání. Praha: Metropolitan University Prague Press, 2013. Maley, William. „The Rise and Fall of the Rabbani Government, 1992–1996". In The Afghanistan Wars, 156–74. London: Bloomsbury Publishing Plc, 2020. Maley, William. „The Rise and Rule of the Taliban, 1994–2001". In The Afghanistan Wars, 175–201. London: Bloomsbury Publishing Plc, 2020. Nojumi, Neamatollah. The rise of the Taliban in Afghanistan: mass mobilization, civil war, and the future of the region. First published. New York: Palgrave, 2002. Post, Jerrold M. „Killing in the Name of God: Osama Bin Laden and Al Qaeda". USAF counterproliferation center Maywell AFB AL, 2002. Rashid, Ahmed. Taliban: the story of the Afghan warlords. Enl. London: Pan Books, 2001. Scheuer, Michael. Osama Bin Laden. Cary: Oxford University Press, 2011. Stenersen, Anne. Al-Qaida in Afghanistan. Cambridge: University Press, 2017. Al-Qaida in Afghanistan. Cambridge: University Press, 2017. Sungur, Zeynep Tuba. „Early Modern State Formation in Afghanistan in Relation to Pashtun Tribalism". Studies in Ethnicity and Nationalism 16, č. 3 (2016): 437–55. |